Nehody MÍŠI RÍŠI
Říká máma medvědice :
"Doběhnu nám pro bukvice,
počkej doma chvilku sám,
dlouho tě tu nenechám."
Sotva za ní zámek zapad,
dostal Ríša náhle nápad:
Trošičku se proběhne,
po stromech se rozhlédne.
Ríša malý, ale smělý,
ptá se datla kde jsou včely,
že by zkusil třeba hned
vybrat jejich sladký med.
Zajíčkovi je to k smíchu,
jak tu kvílí v lesním tichu
a jak Ríša zmořený
leží mezi kořeny.
Ríša pádí pryč, jen funí,
chce si zchladit v lesní tůni
poštípanou tlamičku -
oddechnout si chviličku.
Žába smíchy sotva kváká,
když si nos nabral raka.
Za břicho se popadla:
"Rak mu tahá žihadla!"
