|
|
|
KREVNÍ SKUPINY + Rh |
|
| Autor: Majákova , 7.10.2006 | |
|
V Rh systému rozlišujeme zda je krev Rh+ (pozitivní), nebo Rh- (negativní).
Negativita či pozitivita je dána přítomností nebo chyběním antigenu D a d.
Rh+ |
na krvinkách je antigen D |
Rh- |
na krvinkách je antigen d |
Stejně jako u ABO systému je tento fakt velmi důležitý při krevních transfůzích. Např. pacient Rh- v žádném případě nesmí dostat krev Rh+, protože jinak by si pacientova krev vytvořila protilátky anti-D, které by způsobily rozpad krvinek dárcovy krve, což by velmi poškodilo zdraví pacienta (může nastat i smrt).
Lidé Rh+ mohou dostat při transfůzi krev Rh+ i Rh-.
Výskyt krevních skupin u bělochů
Dědičnost v Rh systémuOpět jako v ABO systému při oplození získá každý jedinec vždy polovinu genetické výbavy od matky a druhou od otce. Proto je každý Rh faktor tvořen dvěma geny (genotyp - jeden gen je od matky a druhý od otce). V konečném výsledku typu krevního faktoru pak záleží na tom, který z těchto dvou genů je silnější (dominantní) a který je slabší (recesivní).
Silnější (dominantní) je gen D pro Rh+ krev.
Slabší (recesivní) je gen d pro Rh- krev .
Tento gen je vždy jakoby schován pod dominantním genem D a je "vidět" pouze pokud jej zdědíte 2x (jeden od matky, jeden od otce, d + d = dd), pouze takto může vzniknout krev Rh-.
Příklady vzniku Rh+ a Rh-
Rh+ krev |
|---|
Od jednoho rodiče zdědíme gen D a od druhého gen D, vznikne |
DD = Rh+ krev |
Od jednoho rodiče zdědíme gen D a od druhého gen d, vznikne |
Dd = Rh+ krev |
Rh- krev |
|---|
Od jednoho rodiče zdědíme gen d a od druhého gen d, vznikne |
dd = Rh- krev |
Rodiče s Rh- a Rh- nemohou splodit potomka s Rh+ , ale zase na druhou stranu rodiče se skupinami Rh+ a Rh+ mohou mít klidně potomka Rh-.
Dále platí pravidlo, že potomek nikdy nemůže mít geny ve své krevní skupině, které nemá žádný z jeho biologických rodičů.
Právě tohoto faktu se využívá při určování otcovství, ale je nutno vyšetřit i ostatní skupinové systémy.
Jednovaječná dvojčata mají vždy naprosto shodný Rh faktor, protože pocházejí z jednoho oplozeného vajíčka, které se po oplození rozdělilo.
Dvojvaječná dvojčata mohou mít různé Rh faktory, tak jako běžní sourozenci.
Významné se to stává v okamžiku, kdy je matka Rh- a plod je Rh+.
U prvního těhotenství nic nehrozí, protože za normálních podmínek krvinky plodu neprocházejí přes placentu do krevního oběhu matky, a naopak. Pak nastane porod a krvinky plodu s Rh+ mohou při porodu proniknout do krevního oběhu matky, tělo matky je rozezná jako cizorodou látku a začne tvořit protilátky anti-D právě proti těmto krvinkám s Rh+.
Stále se ještě nic neděje, dokud matka neotěhotní podruhé.
Protilátky anti-D stále číhají v těle matky a tyto mohou pronikat přes placentu do krevního oběhu plodu s Rh+, kde způsobují rozpad červených krvinek plodu. Plod může být poškozený. S každým dalším těhotenstvím se zvyšuje tvorba protilátek anti-D proto i poškození plodů je větší a větší, plod může odumřít.
Tak, tohle vypadádá tragicky, ale nezoufejte, pomoc je snadná.
U všech Rh- matek se po porodu vyšetří Rh faktor u novorozence a pokud je pozitivní, dostane matka do 72 hodin po porodu injekci Rhega s protilátkou anti-D. Tato protilátka vyhledá v krvi matky případné "zbloudilé" Rh+ krvinky plodu a zničí je dříve, nežli si matčino tělo proti nim začne tvořit protilátky, které by při příštím těhotenství poškozovaly další plod.
Stejnou injekci dostane i každá Rh- matka po každém potratu, protože jinak by opět mohlo dojít k tvorbě protilátek.
U všech těhotných je na počátku těhotenství vyšetřena krevní skupina a Rh faktor a u těch, které jsou Rh- se vyšetří krevní skupina i partnera, pokud je Rh+, je nutno těhotnou dále sledovat. Kontroluje se hladina protilátek anti-D, pokud by docházelo k jejich významnému nárůstu, porod by se vyvolal dříve. Všechny tyto stavy se vyskytují 1 z 250 porodů, ale díky sledování těhotných mají většinou lehký průběh.
K vážnější situaci kdy, je nutno provést i výměnou transfůzi novorozence po porodu, dochází pouze v 1 z 3000 porodů.
Další možnost je, provést transfůzi krve plodu ještě v děloze, tzv. intrauterinní transfůzi.
Stejný stav může nastat i v neshodě krevních skupin v AB0 systému, zde je to dokonce 1 ze 150 porodů, v případě, že matka je 0 a plod je A, B, nebo AB. Ale i tyto stavy mají v naprosté většině jen lehký průběh, projeví se to tzv. novorozeneckou žloutenkou, kdy miminko je žluté (jakoby opálené). Opět se v porodnici sleduje míra rozpadu červených krvinek a pokud by už hranice přesáhla únosnou mez, novorozeně se položí pod "modré světlo" a nebo kdyby bylo ještě hůř (1 z 3000 porodů), provede se výměná transfůze krví 0 Rh-. |
|
Zobrazeno doposud 955 x.
|
|
