Zatímco vařím oběd, moje děti něco kutí v pokojíčku.
„Mami,“ přiběhne první, „můžeme si půjčit izolepu?“
„Maminko, teď nám vůbec nechoď do pokojíčku, my tam chystáme takové překlapení!“ hlásí další.
V pokojíčku panuje tvořivý ruch, každou chvíli potřebují lepidlo, nůžky, čtyři půlky dlouhé špejle, každou chvíli se o něčem vzrušeně dohadují.
„Mami, kdy že přesně máš ten svátek? Zítra nebo až v sobotu? My nevíme, jestli to stihnem…“
Moje děti mi připravují dárek k svátku.
Moje děti nevědí, že mi ho právě daly. |