- Maminkó, maminkó!
- Copak, Matýsku, spinkej...
- Paní.
- Jaká paní?
- Bíjá.
- Paní, bílá?
- Jo... áno.
- Bílá paní?
- Áno.
- Kde je bílá paní?
- Doma.
- A jaká je ta bílá paní, má Matýska ráda?
- ... jo (šeptem).
- Tak se přitul k mamince a pojď spinkat, ano?
- Ne. Paní bíjá.
- A co s paní bílou?
- Paní bíjá pič.
- Maminka má říct paní, aby šla pryč?
- Jo. Ne. Táta.
- Táta má říct paní, aby šla pryč?
- Jo, áno!
- Ale tatínek spinká, broučku.
- Tatí, tatí, káva! (káva=vstávat)
Celý rozhovor se podobně opakoval s tatínkem, zakončen tatínkovým "Bílá paní, jděte pryč!"
Nakonec jsme Matýska přemluvili, aby se schoval mezi nás a usnul. Já jsem ale usnula až za další hodinu... | 
