1.den
Máma Líza se od nás nehne ani na krok. Všichni jsme stříbrně mourovatí s bílým čumáčkem a bříškem. Někteří mají k tomu ještě trochu hnědé, někdo si pořídil bílý obojek anebo nožičky. Nejstarší Amanda má bílou špičku ocásku. Je stále největší a nejčilejší. Ta se o mlíčko připravit nenechá!
2.den
Většinou spíme. Máma Líza už na to taky přišla, a tak se klidně chodí vyhřívat na sluncem zalité parkety. Máme spoooustu mlíčka, hlady netrpíme.
3.den
Přišla se na nás podívat teta Málinka. Velmi opatrně k nám čichala. Jakmile jsme jen kníkli, vyskočila, zježila se a byla pryč – ona se nás asi bojí!
4.den
Máma Líza nás přestěhovala. Bydlíme teď pod pracovním stolem, mezi kabely a nohama Velkého člověka.
5.den
Velká člověčice nás chtěla přestěhovat zpátky, odnesla nás do vyčištěné původní bedýnky. Máma Líza se s ní vůbec nebavila, popadla první kotě za nohu a nekompromisně ho za tu nohu odtáhla zpátky pod stůl. Když to Velká viděla, rezignovala a radši nás ostatní donesla pod stůl sama.
7. den
Začínají se nám malounko otvírat očíčka!
8.den
Už všichni vidíme. Máme modrá kukadla a moc nám to sluší.
9.den
Podnikáme první výpravy. Amanda došla až doprostřed pokoje, tam ale zapomněla cestu a naříkala tak dlouho, dokud Velký nevstal z postele a nedonesl ji zpátky k mámě.
10.den
Opět jsme se stěhovali. Bydlíme mezi skříňkou a počítačem. | 
