Další věcí, která tu hrozně, ale hrozně moc chybí, je zeleň. Když jsme sem dorazili, máloco už vypučelo a Ulanbátar mi připadal jako rozpálená hromada vysušené hlíny. Teď, začátkem června už je to lepší. Zdá se, že tu přeci jen nějaké stromy a keře kdysi vysadili. Podstatná část jich ale zmírá suchem a dusí se pod vrstvami prachu. S láskou vzpomínám na sebemenší pražské parčíky. Park v mongolském podání je místo, kde jsou dva usychající stromy a několik šedivých keříků. Na zemi suchá řidká tráva s povalujícími se odpadky a souvislou vrstvou střepů. Velký park je totéž ve větším vydání. První týden jsem s dětmi bezcílně bloudila Ulanbátarem ve snaze najít alespoň jedno místečko, kde bych je mohla bezpečně vypustit, aniž bych předtím musela přerýt tunu hlíny nebo písku a vyhrabávat různě velké, různě staré a různě ostré střepy z desítek rozbitých flašek. Toužila jsem po klidném dětském hřišti s lavičkami, klouzačkou a pískovištěm a nacházela kouty s třicet let starými kolotoči a dalšími atrakcemi, k nimž bych kluky pouštěla s klidnou duší tak leda ve skafandru. Přesto se tam veselily děti. Batolata se plazila mezi střepy a pojídala špinavou hlínu, holčičky v růžových sukénkácha v ponožtičkách s krajkou s jásotem jezdily na zrezivelých skluzavkách. Posílala jsem domů zoufalé SMSky o neexistenci bezpečných ploch pro děti ve stylu: "Bože co tu s nimi budu dělat? Pokud se nepořežou o střepy nebo o rezaté plechy, dostanou žloutenku nebo kdovíco horšího!" Ale kdo hledá, najde. Teď už víme, kam vyrazit, abychom neriskovali návštěvu chirurgické ambulance, i když hrozba infekčního oddělení nám číhá za zády vždy a všude. Jedno takové místečko je u blízkého kláštěra. Jsou tam lavičky, tráva, keře, kameny a dokonce fontánka. Kluci si okamžitě po objevení téhle oázy vytvořili pevné spojení kameny-fontána, takže se dost obávám, že do skončení našeho pobytu bude stát uprostřed parčíku místo vodotrysku mohyla.
Ještě bych se dnes ráda zmínila o nakupování. Než jsme se sem vydali, nevěděla jsem moc, co mohu čekat. V duchu svého skepticismu jsem odmítla věřit zprávám, že "se tu dá sehnat všechno", vybavila se jednorázovými plenami, hrubou moukou, Grankem, Sunarem a droždím v prášku a očekávala nejhorší. Musím přiznat, že jsem byla mile překvapena. Nedá se tu sehnat všechno, ale skoro všechno. Jednorázovky teda určitě, kakao, droždí, kypřící prášek a pudinky jsem si taky mohla odpustit. Naopak jsem měla přibalit kilo celeru a petržele a tady si to nakrájet na kostičky a strčit do mrazáku. Zatím se mi nepodařilo sehnat obyčejnou sladkou smetanu. Vždycky v obchodě zajásám, když objevím něco s názvem třeba "smětanóvka, 20%". Výsledkem jsou v součtu asi tři litry zakysané smetany v lednici, nutno podotknout, že výborné. Už hezkou řádku dní taky sháním prostěradlo za méně než 800 korun v přepočtu (to je cena za luxusní zboží ve Státním obchodním domě). Zřejmě marně. Mvvohla bych vyjmenovat ještě pár nedostatkových věcí, například piškoty, ale vcelku to jde. Třeba takový cheba tu peče německá pekárna a je opravdu dobrý. I když, kam se hrabe na voňavou šumavu.....Pokud se nechcete stát vegetariány, musíte se připravit na určitá specifika prodeje masa nebo velmi vysoké ceny. Buď si v obchoďáku koupíte úhledný balíček s čtvrtkilem vepřového za cenu půlky prasete, nebo půjdete do tržnice a na dřevěných fošnách pokrytých kusy vepřů, krav a ovcí si vyberete, co se vám zlíbí. Pokud nebudete trvat na chadících pultech a hygienických normách Evropské unie, seženete tu pěkné kousky za příznivou cenu.
Zkrátka si zvykáme a učíme se "v tom" chodit. Díky dětem to jde docela rychle, protože kluci nelpí na rituálech, které jsme chtě-nechtě museli nechat doma (například procházky do lesa, stavění bunkrů z větví, budování hradů z písku). Naopak ochotně a rychle je mění za nové (například rytí se po lokty v prachu a hlíně se střepy nebo výše zmíněné házení kamení do fontány). Navíc Vašíkovi se moc líbí místní děvčátka. Je nadšen z jejich šikmých očí a černých vlásků a dnes večer se mi svěřil: "Maminko, mně se tu v Mongolsku líbí." Takže já se strašně moc snažím, aby se mi tu líbilo taky....
P.S.: Sajn baj nú = Dobrý den
Rudý bohatýr = Ulán Bátar |
