Deníky Fotoalba Recepty Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

Bourání mýtů II.část

Autor: Romčátka , 29.3.2008

Prastará metoda: Ideologizace myšlení zabrání přemýšlení


Pojďme si tu tisíciletími prověřenou metodu manipulace pro větší jasnost popsat na počínání Jiřího Čunka. Diskuse, jestli je Čunek rasista, či není, je jistě potřebná, nejde však sama o sobě příliš do hloubky, protože podstaty věci se týká okrajově. Lidem jako on - napříč dějinami - nešlo ani tak o nějakou ideologii, tu užívají jako prostředek ke zmanipulování "davu", ale o MOC. Čunek jen použil prastarý způsob manipulace: coby známý a viditelný člověk svými výroky i konáním společně s dalšími napomáhal a dál napomáhá k uvolnění toho, čemu se říká latentní xenofobie a rasismus. Mnoho normálních lidí, z nichž někteří mají skutečně s Romy špatnou zkušenost (i já jich mám pár, vedle těch pozitivních - ale o to tu nejde), mu na tuto vějičku skočilo. Jiní jsou však skutečnými rasisty a xenofoby i bez toho.


V každém případě se mu ovšem povedlo to, co mnoha jeho předchůdcům: vybuzením emocí posunout myšlení těchto lidí tak, že nejsou schopni se na věc dívat normálně, ale pouze prizmatem nějaké ideologie (v tom nejširším slova smyslu). Takto i jinak (v zájmu něčeho jiného) zmanipulované lidi můžeme - vedle manipulátorů samých - denně sledovat, jde o různé politiky, intelektuály, komentátory, publicisty, blogery i anonymní pseudodiskutéry pod články i blogy na internetu - říkejme všem, souhrnně, třeba psavci.


Obecně vzato


Asi většina z nás četla úvahy, v nichž se jejich autoři raději "mýlí se stranou, než by měli pravdu proti straně" (a je jedno, o kterou stranu či ideologii jde, manipulátoři i zmanipulovaní se táhnou napříč stranami i ideologiemi). Předkládají nám velmi zjednušené rovnice, které nemají se životem a realitou mnoho společného, ale zato se dají převzít bez dlouhého přemýšlení. Tito psavci řeknou či napíšou cokoli, aby "svoji" ideologii, stranu či politika zbožštili, dostali do popředí před ostatní, obhájili apod. - a to jakkoli. Nejběžnější metodou je denunciace protivníka (či dokonce jen domnělého protivníka), polopravdivé či zcela lživé útoky, nadávky, zveličování, zesměšňování, podpásovky toho nejhrubšího zrna, překrucování při obhajobě neobhajitelného - vše nejlépe v souladu se stranickým výkladem či tvrzením toho kterého adorovaného politika.


V protiromské rovině je to vidět ještě zřetelněji, protože Romové jsou většinou zřetelní na první pohled - jako lidé i jako "problém" (jak je zúženě, proto necelistvě chápou někteří bílí): Článek bývá uvozen třeba touto poměrně rozšířenou hláškou: "Znám mezi Romy i pár slušných lidí..." (podle toho se asi nejlépe pozná člověk, který svůj rasismus skrývá - možná i sám před sebou). A potom následuje jeden paušalizující výmysl za druhým, většinou tu a tam provázený pravdivým tvrzením - přesně tak se odedávna vyrábějí dezinformace. Tito psavci, manipulátoři i manipulovaní, potřebují ve společnosti navodit pocit, že VŠICHNI ROMOVÉ KRADOU, VŠICHNI JSOU ŠPATNÍ... aby byl co největší souhlas s požadavkem, ať se VŠICHNI ROMOVÉ NĚKAM VYSTĚHUJÍ!


Svoboda slova


Manipulovat sebou pochopitelně nedá každý, dost lidí se tomu brání, někteří na to veřejně poukazují. S těmi je třeba něco udělat, nějak s nimi zamést - pokud jde o známé lidi, nastupuje snaha o jejich společenské znemožnění, ostatní jsou různými způsoby zaháněni do kouta. Známe to dobře z internetových pseudodiskusí, v nichž je každý, kdo neprojevuje dostatečně xenofobní názory okamžitě napaden anonymní smečkou, ukřičen, převálcován - a pokud tyto internetové diskuse bere vážně (a takových lidí je opravdu dost), tak i psychicky deptán a týrán. Tato smečka, která si jednotlivě i koordinovaně bere za úkol protixenofobní hlasy umlčovat, potřebuje pro své konání co největší prostor, který se snaží vynutit si nejčastěji napadáním druhých za to, že jim upírají svobodu slova, že nejsou demokratičtí, že jim upírají jejich lidská práva apod. Na toto téma by mohli napsat román editoři či administrátoři blogů. Jakékoli přesunutí rasitického, xenofobního, vulgárního či útočného článku z veřejného prostoru, či jeho vymazání, okamžitě provází soustředěný útok smečky v popsaném slova smyslu: berete nám svobodu slova.


Obrana proti manipulaci


Nejde ovšem o svobodu slova, ani obecně vzato, ani jinak. Z obecného pohledu je jasné, o co jde: určitá část lidí křičí o svobodě slova proto, aby ji mohla upřít druhým. Například neonacisti v Plzni chtěli a chtějí pochodovat za svobodu slova, o co jim jde ve skutečnosti je však dostatečně známo od třicátých let minulého století: dostat se k moci, svobodu slova zcela zrušit, a své odpůrce nahnat do koncentráků. Podobně se to má se xenofoby internetovými: oni chtějí ukřičet ostatní tak, že jim vezmou odvahu nebo je znechutí nebo jim alespoň hodně zúží prostor pro vyjádření. Svými projevy svobody slova chtějí druhým upřít jejich svobodu slova. Myšlenku, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, posunuje tato smečka do zcela falešné polohy.


Bránit se proti tomu dá různě. Začíná to pochopitelně u nás samých. Nenechme se oblbovat čímkoli - i když to říká jinak sympatický člověk, snažme se neustále hledat ke každému dění, ke každé věci další informace a přemýšlet o souvislostech. Člověk není svobodný tím, že opakuje lži a nesmysly, ale tím, že má nezávislé myšlení.


Ve veřejném prostoru je k obraně třeba všech slušných lidí. Média by neměla podléhat různým tlakům a ultraliberálním nadšencům, kteří vždy neomylně přiběhnout na pomoc těm nejhorším křiklounům. Nikde, v žádné Listině základních práv a svobod není napsáno, že darebák má mít pro svá vyjádření větší prostor než slušný člověk. Naopak: zákony nás před nimi mají chránit a většinou tak i činí.


Rasismus, xenofobii, vulgaritu a útočnost je třeba neustále z veřejného prostoru vytěsňovat, a na internetu, když to nejde jinak, i mazat. Mazání takových projevů není cenzura, ale projev odpovědnosti, která se ke svobodě neodmyslitelně váže. Jako pozitivní příklad uvádím jednání redakce idnes.cz, která pod některými články, většinou o Romech či Židech, uvádí toto: "Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným rasistickým a vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě." Takto jednoznačně a nezbaběle by se k tomu měly stavět všechny redakce a slušní lidé by je k tomu měli tlačit.


 

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 2 čtenářů)
Zobrazeno doposud 525 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.