5. ZDRAVÍ: Lněná semínka a přirozený porod
Lidová moudrost říká, že len nechá dítě hladce vyklouznout. Dodnes se doporučuje jako přirozená příprava na porod od 34. týdne těhotenství zařadit do jídelníčku nastávající maminky denně lžíci drcených lněných semínek. Ale pozor! Musí se vydatně zapít, jinak působí opačně a dostavila by se nepříjemná zácpa. Len je slabé laxativum a v uvedeném množství nevyvolá průjem, ale upraví stolici, zlepší střevní peristaltiku a zvýší se tvorba poševního hlenu - neklamná známka blížícího se porodu.
Účinek na organismus: Laxativní účinek drogy způsobuje především sliz, který bobtná a změkčuje obsah tlustého střeva. Lněný olej zvyšuje peristaltiku střev. Používá se také jako pomocný lék při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku. Linamarin, kyanogenní glykosid, uvolňuje při hydrolýze kyanovodík, který brzdí růst střevních bakterií. Tohoto efektu se využívá při léčbě zánětlivých onemocnění žaludku a střev a při dyspepsii. Lněné semeno se používá vně při léčbě ekzémů, lupénky a suché pokožky.
Použití: Jednotlivá dávka nedrceného lněného semena je 10-20 g. Vždy se musí zapít dostatečným množstvím vody, jinak působí obstipačně! Slizový výtažek pro dětské pacienty připravíme z 10 g drogy, kterou macerujeme při pokojové teplotě v 200 ml vody po dobu 30 minut. Pro dospělé je koncentrace dvojnásobná. Odvar připravíme z 5-15 g drogy, kterou vaříme po dobu 30 minut ve 200 ml vody. Odvar se užívá v množství půl šálku dvakrát denně při vředové chorobě žaludku. Lněný olej je součástí mastí a krémů. Toxicita a vedlejší účinky: Vzhledem k obsahu kyanogenních glykosidů se nemá u dospělých překročit denní dávka dvou polévkových lžic drcených semen. Další význam: Použití za studena lisovaného lněného oleje se dnes opět vrací do našich kuchyní. Jeho použití sahá až do středověku. Mezi běžné pokrmy patřila ještě v 16. století semencová kaše z konopných semínek maštěná lněným olejem.
Maliník obecný Od 34. týdne těhotenství do porodu se doporučuje pravidelně pít čaj z listů maliníku (Rubi idaei folium). Experimenty prokázaly tonizující vliv listů maliníku na hladké svalstvo střev a dělohy.
Účinek na organismus: Kromě výše uvedeného mírní droga podráždění sliznice dutiny ústní, hltanu a trávicích cest. Plody působí potopudně, používají se při horečnatých onemocněních. Fermentované listy maliníku se používají jako náhražka černého čaje.
Použití: Jednotlivá dávka na zápar je 1,5 g drogy. Užíváme 2-3 krát denně šálek.
Toxicita a vedlejší účinky: Vedlejší škodlivé účinky nebyly zjištěny ani při dlouhodobém používání drogy. Listy i plody maliníku proto našly uplatnění v geriatrické i pediatrické praxi.
Další význam: Maliník je důležitou medonosnou rostlinou. Plody jsou chutným a vyhledávaným lesním ovocem. V domácnostech i v potravinářském průmyslu se z nich vyrábějí džemy, marmelády, kompoty a šťávy, želé, likéry a desertní vína. Přidávají se do osvěžujících nápojů, např. do Kofoly.
| 
