Rodina přijela z Rumunska za zraněným princem
29. července 2009 Romové, kteří kočují Prahou kvůli vážně zraněnému budoucímu králi, patří do jedné rodiny Olachů z Rumunska. "Doktorům moc důvěřují a děkují jim. Už teď počítají s tím, že princ může být postižený. Přesto chtějí, aby byl králem," řekl iDNES.cz student romistiky David Tišer. Jeho olašský přítel rodině tlumočí.
Rodina je podle Tišera připravena na nejhorší. Prince by ale nikdy neopustila. "Kdyby to jeho případné postižení dovolovalo, kočovali by dál. Pokud by zůstal na přístrojích, jeho nejbližší rodina by se obětovala. Opatrovali by syna a někde by se usadili," vysvětluje.
David Tišer je slovenský Rom, který žije v České republice, a tudíž může srovnávat.
"Naši Olaši a rumunští jsou stejní, mají svého krále. Od českých a slovenských Romů žijících v Česku (českých je u nás minimum, byli vyvražděni během holokaustu) se ale liší. Olaši jsou světlejší, silnější, mají na sobě hodně zlata, ženy nosí dlouhé vlasy, mají rádi pestrobarevné oblečení," vypočítává.
Mluvíme tu o budoucím králi, jak toto oslovení vzniklo?
Říká se, že když Romové putovali z Indie do Evropy, dostali právě tady, v českých zemích, glejt. Dal jim ho Zikmund Lucemburský. Hlavního Roma pak jmenoval knížetem. Nazýval se mujalo, do češtiny se to překládá jako předseda, prezident, mluvčí skupiny, baron. Ten, co je nyní v Česku, je král, říkají mu kingo, synovi princo. Těch 150 až 200 lidí, co tady kempují, jsou jeho rodina.
O jak velkou rodinu jde ve srovnání s jinými romskými rody v Rumunsku?
Spíš průměrnou. Robinson Dimofte (současný král) říkal, že v Rumunsku má 800 poddaných. Král je pro Olachy autoritou, kterou všichni respektují. Funguje jako soudce, vyřkne ortel třeba nad nevěrnou ženou. Osobní spory ale neřeší. Padnout může i peněžní trest. Nejhorší je ale pro Roma vyloučení z komunity. Pouta jsou hrozně silná. Pro některé Romy je snad lepší smrt.
Kdo je David Tišer
Studuje romistiku na Filozofické fakultě UK. Přednáší na školách, snaží se zbavit studenty předsudků. Pracuje v České televizi, připravuje pořady pro menšiny. Rumunskou rodinu poznal přes své olašské kamarády.
|
Mají v Rumunsku tito lidé nějaké zázemí, mají se kam vracet?
Nemají, kočují. Pocházejí z jedné vesnice, ale nebydlí tam. V Rumunsku mají oblast, kde se pohybují, hranice ale nepřekračují. Teď je to výjimka. Mířili do Německa na olašskou konferenci.
Scházejí se velké olašské rodiny, nebo si každá žije po svém?
Sejdou se při velkých příležitostech, jako jsou svatby, křtiny nebo pohřby. V době internetu a mobilních telefonů je komunikace mnohem jednodušší.
Jaké jsou mezi rodinami vztahy? Drží spolu, či mohou jít i proti sobě?
Rivalita mezi nimi existuje, třeba když se některé rody už v historii rozhádaly, nemluví spolu doteď. Spory mohou být i kvůli panování. Stalo se to i v Česku, kdy v jednu dobu fungovali dva olašští králové. Jeden v Brně a druhý v Ostravě. Nakonec ale vládne jen jeden. Když je ale pohřeb, rivalita jde stranou. Všichni upřímně truchlí.
Mladík, který bojuje v nemocnici o život, je nejmladším synem krále. Proč je nástupcem právě ten nejmladší?
Protože král už nebude mít po něm další děti a navíc jeho nástupce začíná obvykle kralovat mezi 15. až 17. rokem. K tomu král ukončuje svou vládu ve svých šedesáti letech a Robinsonovi už táhne na šedesátku.
Lékaři stále hovoří o tom, že mladý muž je v kritickém stavu. Co by se stalo, kdyby nemohl od otce převzít vládu?
To by byl velký problém. Kdyby se něco podobného stalo v Česku, tak by se sjel sněm olašských Romů z celé republiky a volil by se nový král. Kandidáti se nominují. Olaši se však dělí do dalších skupin, a tak se odlišují i jejich zvyklosti.
Jak by se rodina zachovala, kdyby z nemocnice přišly ty nejhorší zprávy?
Příbuzní by dělali vše pro to, aby se sešli v Rumunsku. Tady jsou bezradní, nerozumějí, mají obavy. Doma by uspořádali pohřeb, hostinu, najali by sály...
Rodina počítá s nejhorším, připouští olašský Rom Vincent, který rodině tlumočí v nemocnici. Král Robinson Dimofte má podle něj ještě další čtyři syny. Na ty se ale teď nebere ohled, protože na trůn musí být nástupce zvolen dřív, než mu bude dvacet let. "Převzít kralování ve třiceti, to nejde," řekl iDNES.cz. Kdyby mladík, za kterým do Prahy přijela celá jeho rodina, zemřel, trůn by připadl královu vnukovi. "Ten by si pak musel vzít za ženu snoubenku, která byla předurčena princi," upřesnil. Zásnuby se totiž konají několik týdnů po narození. V den korunovace je pak svatba. "Je to velký obřad, rodina syna navštíví rodinu nevěsty a vyjednávají o ceně. Do měsíce je větší svatba, syn za nevěstu zaplatí a po půlnoci s ní uteče. Tím dá najevo, že je jeho manželkou," doplnil. |
|
