Studují medicínu, IT nebo přírodovědu. Jsou Romové a nestydí se za to!

Mají dobře našlápnuto. Sní o práci, která je bude bavit a uživí je. Medicína, pedagogika, farmacie, software, romistika. Pět vysokoškolských studentů, které už nebaví stále někomu vysvětlovat, proč to oni dokázali, a přitom jiní neposílají své děti do školy, žijí na úkor sociální štědrosti státu a kradou barevné kovy. Unavuje je věčné přesvědčování druhých o tom, že zdaleka ne všichni Romové jsou takoví, jak je veřejnost zná z ilustračních televizních obrázků. Prostě jen chtějí studovat obor, který je baví. Žít studentský život se vším, co k němu patří – jako ostatně dalších 400 tisíc mladých lidí v Česku. A přitom nemají problém na plnou pusu říct, že jsou Romové.

Největší zájem je o sociální obory, přírodovědné jsou propadák

Přitom právě zatajování původu je u romských vysokoškolských studentů podle Martiny Horváthové ze sdružení Slovo 21 poměrně častým jevem. „Úspěšní Romové se označují za Španěly, Maďary a další jižní národnosti. A to je škoda, protože by mohli být pozitivními příklady. Romové potřebují svou elitu, potřebují být viděni v běžných profesích – jako učitelé, lékaři, úředníci, manažeři, prodavači, knihovníci. Právě oni mohou pro lepší soužití a vnímání romské menšiny udělat možná víc než pracovník neziskovky svými projekty. Podmínkou ale je, že se budu hlásit ke svému romskému původu a budu vystupovat jako zdravě sebevědomý člověk,“ říká Horváthová ze sdružení Slovo 21, které dlouhodobě připravuje romské středoškoláky na přijímací zkoušky k dalšímu studiu na vysoké škole. A může se chlubit i výsledky. Úspěšnost absolventů kurzů při přijímání na vysoké školy se v průměru pohybuje kolem 60 procent.

Na dotaz, jestli se podle ní zvyšuje počet Romů, kteří studují vysokou školu, ale Horváthová odpovídá poněkud rozpačitě: „I když bychom asi čekali, že romských studentů přibylo, v rámci našich kurzů se počty příliš nemění. Naše aktivity ale určitě nezapojí všechny adepty, a proto skutečně nemůžeme generalizovat. V rámci dalších aktivit a při spolupráci s dalšími organizacemi i jednotlivci ale začínám objevovat stále více mladých Romů - vysokoškoláků, kteří prozatím nebyli zapojeni do aktivit neziskového sektoru, nepotřebovali nebo nechtěli využít tyto možnosti,“ míní Horváthová.

Určitý počet romských studentů vysokých škol můžeme získat i z dat, která má k dispozici Iva Hlaváčková, koordinátorka stipendijního programu pro romské vysokoškolské studenty. I to je ale pravděpodobně jen zlomek Romů, kteří vysokou školu studují. Statistika, jež by odhalila počet romských vysokoškolských studentů v Česku, totiž neexistuje.

„V akademickém roce 2012/2013 by mělo být podpořeno téměř 40 studentů,“ prozrazuje Hlaváčková ze sdružení ROMEA, které u nás už třetím rokem koordinuje Pamětní stipendijní program pro romské vysokoškolské studenty. Ten běží ve třinácti zemích střední a východní Evropy již třináctým rokem. Jednou z podmínek získání stipendia je veřejně se hlásit k romskému původu. V žádosti student podepisuje deklaraci, že je Rom a že je také ochotný tak na veřejnosti vystupovat.

„Běžná výše ročního stipendia je 800 eur na 10 akademických měsíců. Celková výše dotace ale v žádném případě nesmí překročit 2000 eur, a to v kombinaci 800 eur základní stipendium na akademický rok plus školné,“ vysvětluje Hlaváčová.

Loni získalo stipendium 31 studentů, kterým bylo rozděleno více než 32 500 eur. Šlo především o studenty pedagogických škol. Podpořeni byli ale i studenti ekonomických, lékařských, mediálních, právnických a chemicko-technologických oborů.

„Jednoznačně převládá zájem o obory sociálně zaměřené, dále o učitelství. A máme sem tam nějakého zájemce o nějaký technický nebo přírodovědný obor, ale to opravdu velmi málo,“ říká Martina Horváthová ze Slova 21, které provozuje pro romské uchazeče o studium na vysoké škole také speciální webovou stránku www.dzadureder.cz.