Když je viděti, nevidí mne nikdo,
a když není viděti, vidí mne všecko.
Kdo mé jméno vysloví,
hned mne zničí.
Železná boudička,
dvířka jen maličká,
často je otvírá
se zoubky hlavička.
Kopyta mám,
přec nejsem zvíře.
Celého tě obleku
bíle jako do krupice,
a když přijdeš do světnice,
honem z tebe uteku.
Metu, metu, nevymetu,
nesu, nesu, nevynesu,
až čas přijde samo vyjde.
Chodí panna po městě,
sukniček má na dvě stě.
Máme volka,
celý vejde do chléva,
jen rohy nechá venku.
Maličký domeček
a v něm sto okéneček.
Kde leží králík nejjistěji?
Na vodě se točí,
noc se neomočí.
Panenka si u vlečky
plete bílé kraječky,
stále plete,
neuplete,
stále párá,
nerozpárá.
Stojí babice
rozcuchaná velice.
Když přijdou časy,
zelené má vlasy,
když tělo chřadne,
do vody padne.
Černá hlavička, bílá nožička.
Hlavička když zčervená,
konec nožky znamená.
Nemá to huby, ale tři zuby,
u jídla slouží, po něm netouží. |
