zdroj: www.rodina.cz
Běží to v potoku, od roku do roku, vždycky dopředu a nikdy dozadu.
Které zvíře je člověku nejvěrnější?
Pán v červeném klobouce rozhlíží se po louce, slunci nikdy nesmeká, ale větru, ale větru smekne zdaleka.
Máš-li mne, nedbáš mně, ztratíš-li mne, poznáš mne.
Chodí to po dvoře, hned leží, hned oře.
Pěkný domek obílený, ani oken, ani dveří.
Ve mně tma, venku světlo. Venku zima, ve mně teplo. Venku teplo, ve mně mráz. Jmenujte mne někdo z vás!
Města mám, domy žádné, lesy mám, stromy žádné, vody mám, ryby žádné.
Škatulka, ve škatulce kulička, když se na ní podívá, koulí se.
Dvoje víno v bečce a nesmíchá se.
Co že to? Padne kousek zlata do vody a nežbluňkne to a ani deset párů koní to nevytáhne.
Má to velkou hlavu, malý mozek, na hlavě korunku a stojí to na jedné noze. Ani ve dne, ani v noci to nespí a přece jiným spaní dává.
Která hůl je nejtěžší?
Jedna paní němá, v bytě stání nemá. Jakmile však svůj byt ztratí, životem tu ztrátu platí.
Dům hučí, hospodář v něm mlčí.
Přišli páni bez pozvání, vzali z domu hospodáře a dům vyběhl oknem ven.
Běžím, běžím, nemám dech, přitom ležím na zádech.
Je had, v těle samá díra, nejí, přece neumírá. |