Sedí pán na vršku, měkkou má podušku, často se smekne, nic se nelekne.
Od roka do roka máme my proroka, jísti mu nedáváme, ruku mu podáváme.
Je velké jako jablíčko, a kůň to z jámy nevytáhne.
Mihla se, už tu není, zvědavá mašlička na kameni.
Má to hlavu jako kočka, má to nohy jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka.
Listy mám a strom nejsem.
Když šel tam do hlavy ho tloukli, když šel ven, za krk ho tahali.
Do domečku oknem vleze, pak se s ostatními sveze.
Dvě hlavičky bez úst spolu hovoří, na kůži když se oboří. Trochu voda, trochu zem, volá na tě: nechoď sem! |