Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
    

Patří do deníku

CO PROZRADÍ VÁŠ PULS

Autor: Fergie , 23.2.2005


Když mi někdy před rokem ájurvédský lékař ze Srí Lanky měřil tep střídavě na obou zápěstích, a pro jistotu radši dvakrát, napadlo mě, že takhle pečlivě naslouchala mému tělu jenom 'moje' paní doktorka, co mi v dětství studivým fonendoskopem čas od času kontrolovala srdeční šelest. Zaskočilo mě to, protože s tepem v sobě žijeme sice od první minuty do poslední, ale není to škroukání v břiše, které nelze přeslechnout. Dokonce ani nevím, jaký z obou termínů je ten správný: tep, nebo puls? Kdoví, lékařské slovníky mají heslo puls, ovšem tepovou frekvenci, tepový objem. Dokud si to neujasní odborníci, my laici si s tím hlavu nelamme.

Neviditelný příliv
'Už staří Římané...' je omšelý obrat. 'Už staří Číňané...' je pravda. Byli to oni, kteří na tepu postavili prazákladní diagnostiku, z níž odvozovali nejen nemoci, ale například i pohlaví plodu. Stejný význam má dodnes také v dalších tradičních medicínských učeních indické ájurvédě a tibetském lékařství. Díky tomu se asijští pacienti nemusejí před doktorem ani svlékat.

To racionální Evropané berou puls čistě mechanisticky, jako tlakovou vlnu, kterou vyvolá každé vypuzení krve z levé srdeční komory do aorty. Odtud se pak dominovým efektem šíří do dalších tepen. Co vlna, to jedno 'tepnutí'. Jejich počet za minutu pak představuje tepovou frekvenci.

Ta se s věkem na rozdíl od tlaku snižuje. Malé dítě mívá klidně i kolem 150 tepů za minutu a ke kýženému průměru 72 klesne kolem 12. roku. Tkáně dětského organismu totiž spotřebují mnohem víc kyslíku a energie, protože musí zajistit svůj růst, a tak nutí srdce k pilnějšímu pumpování. Toho ovšem srdce docílí jenom tehdy, zvýší-li svou tepovou frekvenci. Holčičky mají přitom vyšší frekvenci než kluci. Že by svědomitost od kolébky?

Hlavně pravidelně...
Že si tep nahmatáme na zápěstí (přesněji řečeno na radiální tepně), víme z vlastní zkušenosti. Z krimifilmů pak to, že detektivové sahají obětem vrahů zásadně na krční tepnu (neboli karotidu), aby zjistili, zda volat záchranku, nebo spíš pohřební službu.

"To proto, že právě tady může být tep hmatný ještě poté, co už zmizí ze zápěstí," vysvětluje Otto Herber, praktický lékař z Kralup nad Vltavou. Stejně tak se ho ovšem lze dopídit v tříslech, podkolení, za kotníkem či na nártu.

"Například známou Bürgerovu nemoc signalizuje to, že tep na nártu už nelze nahmátnout, ani slyšet ve fonendoskopu," dodává lékař, pro něhož je měření tepu každodenní rutinou. Normální tep mu totiž celkem spolehlivě ukazuje, že léčba úspěšně zabrala a pacient, ať ho trápilo cokoli, je tedy už v pořádku. Zrovna tak tím celkem spolehlivě pozná, že srdce funguje přesně, jak má. Kdyby se v něm totiž cosi porouchalo, dalo by to na vědomí některou ze tří možných odchylek od zdravého tepu: tachykardií (až přílišnou zběsilostí pul-
su), bradykardií (přehnanou loudavostí) nebo arytmiemi (nepravidelným rytmem). Ani v jednom případě není o co stát.

Více není vždy lépe
Ani při sportu neplatí, že čím rychleji buší vaše srdce, tím lépe. Optimální hodnota pulsu totiž úzce souvisí s tím, čeho vlastně chcete pohybem dosáhnout. Pokud cvičíte pro zdraví, postačí vám pohybovat se asi na polovině svých možností neboli na maximální tepové frekvenci, která se označuje zkratkou MTF. Abyste zjistili, jaká má být hodnota vašeho maxima, odečtěte svůj věk od čísla 220.

Potřebujete-li ze všeho nejvíc spalovat tuky, pohybujte se v rozmezí 60 až 70 procent své maximální tepové frekvence. Pokud ale patříte mezi pilné sportovce, můžete si tep klidně zrychlit až na 75 procent.

Jestliže se váš puls pohybuje pod touto hranicí, tuky v těle se hrůzou věru třást nemusí. Pokud ji naopak překračujete, zlepšujete sice svou kondici, ale ani tehdy nesaháte na tukové zásoby.

Až příliš intenzivní cvičení na hranici maximálních hodnot tepové frekvence může způsobit přetrénování a vyčerpání i u zcela zdravých lidí, natož u těch, kteří mají nějaké problémy se srdcem. Rozhodně tedy neuděláte chybu, když se o svém skutečném 'tepovém ideálu' poradíte s lékařem.

Co puls ovlivňuje
I puls diriguje mozek. Parasympaticus ho řídí v okamžicích klidu, a tak frekvenci snižuje, aby tělu ušetřil energii. Sympaticus přebírá velení v krizové situaci, kdy je třeba člověka připravit buď na boj (v lepším případě na ten olympijský), nebo na útěk. Tehdy se musí frekvence razantně zvýšit, aby srdce bušilo na poplach. K faktorům ovlivňujícím puls patří především:

- teplota: každý stupeň navíc znamená zvýšení o 5 až 9 tepů za minutu

- činnost nadledvinek: hormony, jež produkují, stimulují srdeční aktivitu

- bakteriální a virové záněty

- stres

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 1 čtenářů)
Zobrazeno doposud 615 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.