To byl zas vikend ! v sobotu bylo osklivo. Cely den lilo jako z konve, takze muj plan vydat se na kole na vychod jsel zavrhla hned pri prvnim pohledu z okna. Deti me vzbudili UZ v 7:15, snazila jsem se jeste chvilku zaspap, ale neslo to. No nic, treba mi naladu spravi dobra snidane. Po snidani Helene navrhla, ze pujdem behat. Proc ne, venku sice padaj trakare ale nic jinyho na praci nemam. Helen chodi behat k jednomu rybniku, ktery cca 8 km od domu. A ze tam jedem na kole. Jo jeden okruch kolem rybniku, na to jsem tak tak zvedava a misto na kole se tam vidavam po svych. Obehneme jednou rybnik – 7 min a ja pak bezim zpet a Helene za mnou na kole. Jeste ze mam s sebou nepromokave veci na kolo. Navlikla se jsem se do Canardu s dlouhym rukavem a vesty, co jsem zabavila Petovi a ani jsem nepromokla.
Odpo uklizim ve svem pokoji a peru a zehlim svoje veci. Venku je porad hnusne a tak nabidnu Ali, ze ji s jeji kamaradkou Elois vemu do bazenu. To jsem nemela delat. Elois vubec neposloucha a ja najednou koukam a ona si vesele plave na hloubce. Je dobry plavec narozdil od Ali ale mohla aspon rict, ze plave na hloubku. Jinak vse probehlo v poho. Jen co se vratime, zacne me bolet v krku – ajaj. Nadopuju se ceckem, hodim do sebe konev pruduskoveho caje a pomaham Helene s pripravou vecere, ma prijit asi 5 lidi a tak je porad co pripravovat. Uderem 8. se pred brankou ukaze 1. host a hned zanim dalsi 4. Sami vysoce postaveni lide, jako majitel jedne z nejvetsich vinnych spol, nebo sef personalniho jine spol, co ma pod sebou 700 lidi a tak.
Povidalo se a pilo – co jineho nez nejlepsi Burgognska vina – a jedlo a najednou byla pulnoc. Me se klizily ocicka a nebylo mi zrovna nejlip. Hura do pelisku, snad mi bude v nedeli uz dobre.
Probouzim se kolem 9. v krku me neboli – zazrak! Malinko se protahnu, protoze me ze vcerejsiho behani boli cely clovek, a jdu snidat. Venku uz nepsi a vypada to, ze by mohlo vykouknout i slunicko. Dopoledne vesmes nic nedelem. Hraju si s Ali nebo si ctu. Po obede (zbytkach ze vcerejsi vecere) se zachumlam do pelisku a spim az do 4. Probouzi me slunecni paprsky a ja jsem v okamziku v cyklisickym a uz si brazdim vinicema na kopecek a po kamenitych cestickach vyletnickym tempem. Vsude to tu voni zkvasenym vinem. U nekterych vinic se zastavim a trham neobrane hrozny. Je zvlastni, ze krozny z jedne vinice chutnaji uplne jinek, nez hrozny z vinice, co je o par metru dal. Fouka silenej vichr, ale jde to. Prece nebudu zalezla v brlohu celej den.
Po navratu domu me do nosu prasti vune palacinek – mnam! Rychle se osprchnu a jdu pomahat. Smazit palacinky pro 6 hladovejch krku neni prochazka ruzovym sadem, jeste ze tu maj takovej genialni pristroj, kterej najednou dela 6 palacinek! – jen o neco malo vetsich nez nase livance.
Den je u konce a od zitra to zacne nanovo. |
