Kitzbühel

Konáno ve dnech 12. až 14.2. 2006.

Účastníci zájezdu: babi Milli Honzeková

zpívající skijačka Jarry Farová

snowbič Tom Farů, syn výše jmenované

řidič, kytarista a bavič pohlavní Pepa Maxík

novic spyder skijácký Kubík Tošnerů

curver kraťasový Ivošek Fialka

curvující vohráblo Ferry Kazdínek

a rodinka Klikovic Robbi a Ládínek se synem Ryškou

Jak v nadpisu psáno, téměř celá parta spydeří, grupa to plácavá, shodla se na výjezdu za zážitkem lyžařským do mekky rakouské skijácké Kitzbühelu. Odjezd pozbyl tentokráte chvíle vzrůša v podobě zaspání familie Klikovců, jak odehrálo se v roce minulém a tudíž v tandemu pospolném vozítek plechových Fordu Trafic a Oplíku Vectrovém vyrazili jsme k cíli našemu. Však doba pojízdná prodloužena byla o zablokování komunikací lavinami sněhovými a tak natočeno na tachometrech vozítek našich spolehlivých navíc objeveno bylo faktem o 100 km vícero oproti předpokladu. To samo souviselo s příjezdem našim mírně pozdním do střediska Jochberg, jenž vloni seznali jsme lepším, než vyhlášený Kitz.

Však vše vynahrazeno bylo weterem úžasným, ba neuvěřitelným. Sněhu móře třpytící se ve slunci horsky oslepujícím, se stupni celsiovými optimálně mínusově posunutými, užili jsme dosyta.

Po lyžovačce celodenní přišel v pořad přesun v místo vloni objevené ku spaní našemu jmenované to Haus Höller in dědina blízká to Stuhlfelden bei Mittersill. Ubytování nešlo vytknouti zhola chloupku nepříjemnosti. Baráček ubytování nám určený seznal proti roku minulému dalších vylepšení a kapacita jeho ubytovací narostla o nové dvě komůrky. Po ubytování nastal čas potlachu o zážitcích prožitých dne prvního, konzumu večeře a veselosti zpěvně dovolenkové, ve které obecně, díky Pepovi především, vynikáme neobyčejně. Již známou je přepadovka paní domácí s lahvičkou pálenice. I ta osůbka, zřejmě mile selkovitého vzezření a sedlácky působící, nadšena byla hlukem muzikantským tak, že potomky své přizvala ku veselení našemu. A poté wir gehen schlafen…

Dne druhého, pobytu našeho zde, probudili jsme se opět do dne slunečného. Po snídani vydatné, na doporučení místní paní domácí, vydali jsme se do bližšího střediska Hollerbach. Věru mile překvapeni byli jsme kvalitou svahů tamních, počasem i atmosférou. Hospůdka líplá ku svahu, byla svědkem výpadů našich několika, ku posílení sil našich umdlévajících a posílení nálady beztak vynikající.