Abychom prožitky naše nevalné napravili, smluveno bylo koupiti ptáka Vodňanského pípavého a spáchati na něm přípravu ku snědku ještě námi sic probádanou, leč neprubnutou. Jali jsme se připravovati ,,vožralé kuře“!!! Aby ptáka málo nebylo, koupen byl v počtu kusů dvou a v očekávání úspěchu kulinářského jsme hoďku a půl slintali si na trika svá. Kuřátka obě posazena byla na plechovky pivní s obsahem polovičním a se zalíbením jsme sledovali měnící se barvu kůžičky jejich v troubě naší foukací, horkovzdušné!
Výsledek byl věru skvělý a naše pohárky chuťové si zařehtaly blahem nejen nad masíčkem, ale též sosem puštěným, zvláštně pivkem dochuceným. Vše spláchnuto bylo pár litříky vína rudého i bílého, zajezeno buchtou s kávičkou a vše skončeno bylo hrou karetní.
Připomenouti ještě nutné jest mírné ojebávání Jarrčino, která s výkřikem,,držím dietu“, jela domů pozříti kolene vepřového, ovárkového s knedlem a zelím a pípáka našeho ožralého ochutnala spoře jen! Její chyba a ta dieta je věru nenásledováníhodná a podezřelá neméně.
A tak užito bylo dne počasím sic nevlídného, ale kulinářsky velmi povedeného!
Mottem dne mohlo být: zima, chcanec všude, i v Kaplici,
ale pochutnali jsme si na slepici!
|
