Mně se těhotenské příznaky nijak zvlášť nedotkly, zato Petr, s tím to teda pěkně cloumá. Od rána do večera se něčím cpe, tláská jedno přes druhé a přitom břicho roste mně a ne jemu... :-) Taky je občas pěkně náladovej, to bych z něj vylítla z kůže, jako kdybych já mohla za to, že když jdeme třeba, nedejbože, nakupovat, jsou tam i jiní lidé než my. Mně to taky nebaví a neremcám jako on, spíš se snažím, abysme co nejdřív vypadli.
Ale on, zlatíčko moje, určitě dělá schválně, abych byla odolná, až bude skalátko na světě a taky bude takhle otravovat. Po tréninku mého manžela budu patrně ta nejtrpělivější matka na světě :-).
Teď bych teda nechtěla, aby to vyznělo, že si na něj stěžuju. To vůbec ne. Celkově je naprosto skvělej, jen prostě má občas takovéhle úlety, ale kdo nemá, že? :- )
A ještě jsem chtěla doplnit pár matematických údajů: na začátku 27. týdne mám přes prsa 101 cm (!!!!), přes bývalý pas 96 cm a pupík mi narostl na 106 cm. No ty bláho! To jsou teda rozměry... Zírala jsem teď na ten metr jak na zjevení. Ale asi už to bude vidět i na té další fotce, co jsem přihodila do deníčku. Bohužel jsem nechala ve Skalici stativ, tak je trošku z jiného úhlu, ale stejně to neukecám :- ) |
