Dneska jsem konečně vyrazila na dlouho odkládané cvičení. Nebyla žádná sněhová kalamita a ani jiný, stejně vážný, důvod, na co bych se tak ještě mohla vymluvit, proč nejít... :-)
Měla jsem v celé tělocvičně největší břicho. Aby taky ne. Cvičitelka břicho neměla vůbec žádný a druhá "cvičenka" je v 16. týdnu.... :-) Nikdo další tam nebyl, takže celkem privátní hodinka a půl. Bylo to hodně příjemné a už aspoň vím, jak mám poskakovat na míči doma, aby mně tak nebolelo v kříži. I když je fakt, že kombinace míč pod zadkem a druhý pod tričkem lehce narušovala mojí stabilitu, takže některé cviky jsem zvládla až po určité době :-)).
Bylo to příjemné, jenom to dýchání mi nějak nejde... Na to, že máme udělat jeden náááááááááádeeeeeeeechhhhhh a výýýýýýýýýýýýdddddeeeeeeeechhhhhhhhh a ještě k tomu nějakej ten pohyb, já jich stihnu udělat mnohem víc :-))) - teda těch nádechů a výdechů. Pak se na to tak soustředím, že pro změnu zapomínám, že mám dýchat. To si se mnou na porodním sále teda užijou :-)))
V pátek máme kolaudaci chodby (konečně) a tak uvažuju, že když už budu vstávat, vyrazím ještě na gravidjógu... Tak předsevzetí by tu bylo....
Taky vybírám porodnici - Podolí je od nás kapánek z ruky. Apolinář je sice blíž, ale moc se mi do té "továrny" nechce, i když se tam prý lecos změnilo a tak teď mám v pácu buď Neratovice anebo Brandýs n.L. - paradoxně je to oboje pro nás autem nejlépe dostupné a jsou to malé porodnice s velmi dobrými referencemi. Asi se tam vyrazíme s Peťou podívat a zjistit co a jak....
Ale nejdůležitější událostí dnešního dne je, že za chvíli dorazí Renča s Jirkou a budeme mít soukromé promítání - II. díl.... Už se moc těšíme, že zas uvidíme prcka. Teď se pěkně mrská, tak doufám, že se nebude zase schovávat, až přijdou :-)) |
