Poprvé nás nebudilo sluníčko a dokonce pršelo! Ale jen maličko a moc se neochladilo.
Aby měla Kikuška čas na halušky, vzaly jsme děti zase do lesíčka :-) na borůvky a hlavně pro klacíky a šišky na dozdobení totemu. Za chvíli se ale zas udělalo pekelně parno, tak jsme domů dorazily totálně vyflusané.
Odpoledne už přijížděli drahé polovičky, jen ten náš dorazil samozřejmě až poslední. Vůbec tedy neviděl naší malou lachtanku v akci. Nicméně totem už děti zdobily za kompletního publika a pro tatínky jsme je převlékly do indiánskéh a dokonce jsme je i válečně pomalovaly :-).
Malí Indiáni dorazili na konících k totemu za vytrvalého blýskání foťáků a bzučení kamer. Kam se hrabe Hollywood :-). Děti předvedly indiánskou úpravu Kolo, kolo a pak už dostaly odměnu za celotýdenní snažení - baterky. Okamžitě na sebe různě svítily, nejdůležitější byla samozřejmě vzájemná kontrola sítnice oční.
K večeři si všichni dali "bizona" a děti měly tentokrát hodně posunutou večerku. Dospělí ostatně také... :-)
Ještě jsem se pobavila odpoledne, kdy jsem si myla vlasy a celkově jsem si užívala sprchy. Smývala jsem si šampón, a když jsem znovu otevřela oči, zjistila jsem, že mám publikum. Vojtík - voyager na mně zíral s otevřenou pusou :-). Pak teda vycouval, ale stejně stál na chodbě a evidentně nevěřil svým očím :-). Aby taky ne. Takový pohled mu jeho maminka neposkytuje, ta by totiž za tím sloupkem sprcháče ani nebyla vidět.
Když se ještě vrátím k dospěláckému večeru - ve finále jsme si s holkama vyříkaly co kkomu vadilo a co by se příště dalo udělat líp. Některé věci byly poměrně překvapivé, nicméně shrnutím celé debaty vlastně bylo, že si neumíme říct o pomoc, takže spousta drobných nedorozumění vznikla spíš ze vzájemného nepochopení. Nicméně na to, že nás tam bylo 6 rozdílných ženských, tak to klapalo velmi dobře. | 
