Už jsem se několikrát o ní tady zmiňovala. Je to moje neteř a v únoru jí bude 5 let. Je to děsná treperenda a v podstatě funguje jako tisková mluvčí svého o 2 a půl roku staršího bráchy Lukajdy. Oba dva jsou moje milovaný zlatíčka a hrozně mně baví s nima řádit, i když je to občas vyčerpávající nicméně velmi inspirativní :-).
Na tuhle příhodu jsem si vzpomněla, když jsem odpovídala ve vzkazech ohledně oblečení. Andrejka se totiž umí totálně zašpinit i vodou, zato Lukajda je odmalička naprostý estét a když upadl, tak brečel ne proto, že má odřené ručičky, ale protože je má špinavé!
Jednou jsme s Ájou rozebíraly, jak jí kdo říká a dopadlo to následovně: "Lukajda mi říká Ájine, babička mi říká kozo, děda domovnice, Bára prdelko a máma mi říká ty prase...."
Co z toho plyne? Lenka rozhodně není krkavčí matka, jen si, stejně jako my ostatní, prostě neuvědomuje, že to dítě to všechno vnímá trošku jinak a když pořád dokola slyší, že je prase, tak to tak i bere :-)). Takže bacha na to, co říkáte před svištěma.
Taky se mi to vymstilo - dostala u nás košíček s jahodama a samozřejmě si ho vysypala. Mně nenapadlo nic jiného než jí říct: No, to jsi teda děsně šikovná. Tak do toho ještě šlápni. A co udělala Andrejka snad ani nemusím psát... Prostě poslechla :-)). Byla mnohem menší, než je teď, ale je fakt, že to je pro mně vždycky docela podnět k zamyšlení....
Taky si vymýšlí nová slova - když se něco blýská nebo je to lesklé, tak je to prostě blesklé. Když upadne, udělá se jí odřina (modřina + odřenina) a když by jí bolela hlavička, šla by na hlavní, protože přece je ušní, nosní, krční... :-)).
Moje mamka zas pro změnu jednou něco rozlila, Andrejka hned běžela pro hadr, že to utře a přitom povídá: "Babi, ty jsi takový střívko po mně, viď?" :-) Nechtěla jí prostě říct, že je střevo, protože to jí, bohužel, taky dost často říkáme. Když je Andrejka u našich, je naprostá jistota, že něco vylije nebo vysype :-) Ale to má opravdu dědičné, za to nemůže :-)))
|
