KONZISTENCE
Začínáme hladkou kaší v šesti měsících, postupně zvyšujte konzistenci, kolem osmého měsíce už je většina dětí schopna jíst také „jídlo do ruky“ a krmit se s ním sama.
Dokud se u dítěte neobjeví schopnost žmoulat a žvýkat a pokud je předčasně dítěti nabízena strava nevhodné konzistence, může být toto schopné sníst jí jen nepatrné množství, nebo se unaví dříve než sní dostatek.
Na druhou stranu existují studie, které prokazují, že pokud se podávání tuhé stravy odloží až za desátý měsíc věku dítěte (dítě dostává i nadále jen stravu polotuhou – pyré, kaše), zvyšuje se tím pravděpodobnost potíží s pozdějším příjmem potravy.
CO KDYŽ DĚŤÁTKO ODMÍTÁ ???
- Pokuste se příliš se tímto nestresovat, nalámat si hlavu, že malé ještě nejí, přestože „už by přeci mělo“.
- Odmítá-li novou chuť, zkuste potravinu smíchat s něčím, co se u vás už osvědčilo
- Zkuste jinou konzistenci pokrmu či jinou kombinaci chutí.
- Zkuste netradičně začít jablíčkem či hruškou a k zelenině se propracovat zpětně.
- Vyzkoušejte různé druhy lžiček a nebo mu dejte ochutnat i z ruky (ocucat prst).
- Maminka může ochutit pyré trochou svého odstříkaného mlíčka.
- Někdy pomůže když miminku nabídne novou chuť třeba tatínek (z toho stejně nic lepšího nekápne:-)).
- Dítě je schopno si vypěstovat oblibu či naopak averzi k určitým potravinám na základě situací, které nabízení tohoto jídla provázejí. Příjemná atmosféra a pohoda v rodině během společných jídel je dávána i do souvislosti s pozdějším rozvojem sociálních kontaktů.
Někde jsem četla, že je prokázána i souvislost mezi dětmi které mají sklony k experimentování s drogami a absencí společného stolování v jejich rodinách. Studie jaké má společné stolování s kojence metajícím potraviny kolem sebe vliv na psychické zdraví matky se mi bohužel do rukou ještě nedostala:-).
- Také pozor na snahu ovlivnit množství stravy, které dítě sní. Dítě, které je nuceno sníst vše co má na talíři se o totéž může pokoušet i v budoucnu, místo aby vnímalo svůj pocit sytosti. Což zajisté není nikterak žádoucí.
- Je zajímavé uvědomit si i to, že máme určité genetické predispozice, mezi něž patří i odmítavá reakce na nové chutě, tento mechanizmus člověka chránil před neuváženou konzumací neznámého. Kompromis mezi strachem z neznámého a touhou neznámé okusit pak umožnil bezpečné zavádění nových potravin do jídelníčku. Proto děti tak často nové chutě nejprve odmítají, ale tuto nechuť překonají v závislosti na opakování jejich nabízení.
- Děťátko Vaše pokusy o nabízení příkrmů tvrdošíjně odmítá? Vše vyplivne a dá si ručičku do pusinky? NENALÉHEJTE, pokračujte v kojení a zkuste to o pár dní později!
NEZOUFEJTE: Moudrá mi připadají slova, že o tom co bude dítě jíst rozhodujete Vy, ale o tom kolik toho sní rozhodne ono samo. | 
