Po snídani, která je tedy velmi velmi jednoduchá, jsme se vypravili na obchůzku okolí. Hlavně jsme hledali nějaké potraviny, protože 2 rohlíky a 1 krajíček chleba od včera nám k snídani fakt nestačily. Potraviny se nám nalézt povedlo, ale sortiment mi trochu vyrazil dech. Z ovoce a zeleniny tam měli celé dvě hlávky zelí a 3 citrony, stejně široký výběr byl i u ostatního zboží. Je vidět, jak jsme rozmazlení..
Vyšlapali jsme kopec až k místnímu kostelíku, pokochali se pohledem na naše ubytování a zas smažili dolů, protože jsme byli objednaní na masáže. To byla taky dost vtipná záležitost. Věděli, že přijede skupina 25 tělesně postižených a budou požadovat speciálně procedury a přesto pustili rehabilitační sestru na dovolenou a nechali tu jen jednu jedinou paní na záskok.
Masáž byla celkem příjemná, i když už jsem zažila lepší. Jen mě trochu zarazilo, že paní nevyměnila prostěradlo po Míše. A jak jsem se pak dozvěděla, ani Míša neměla čisté, bylo to prostě takové putovní.. Blééééé!!! Ale nechala jsem si dát ještě parafín na záda a to byla lábuž.
Po obědě jsme vyrazili do Boskovic, Petr nutně potřeboval plavky. Tam se naprosto příšerně ochladilo a navíc pršelo, tak jsme byli rádi,že máme v autě zimní bundy.
Mezi 17-18 máme vyhrazený bazén. Holky z něj nevylezly, děsně se vyřádily a taky pořádně unavily. My jsme s Adél koukaly ze břehu, do vody si po tom zánětu močáku fakt netroufám.
Adélka byla natolik unavená, že se mi jí povedlo uspat téměř okamžitě a v domnění, že se konečně v klidu najím, jsem vyrazila za ostatními. Nicméně na klín se mi cpala Andulka, takže na jídlo v klidu si asi tak ještě 15 let počkám. :-).
Večer Aňa lehla a okamžitě spala. Petr přišel z hospody taky velmi brzo, protože paní jim řekla, že je 1/2 10., tak bude zavírat. Zavíračka je ve 22 hod. Nehledě na to, že došlo pivo.
Vtip dne: Aňa říká Emě - No to si piš, Emi! Emička naštvaně - Nebudu si nic psát! Nemám přece tužku!
| 
