Doba od početí (koncepce) až po narození dítěte. Průměrná doba trvání je 10 lunárních měsíců (9 kalendářních měsíců; 40 týdnů, tj. 280 dnů od 1. dne poslední menstruace), v němž se z jediné buňky (oplodněného vajíčka - zygoty) vyvine zralý plod (novorozenec). Tato doba se dělí na tři části - trimestry. Během těhotenství probíhají kromě vývoje zárodku (embrya) a plodu (fetu) výrazné změny rovněž v organismu matky. Dochází ke změnám v krevním oběhu (zrychlení srdeční činnosti, zvětšení objemu tekutin, útlak pánevních žil rostoucí dělohou se zhoršením odtoku krve z dolních končetin), v krvi (anémie), v zažívání (pálení žáhy, zácpa), častější je rovněž tvorba zubního kazu, psychické změny, změny v hormonální oblasti atd. (Některé tyto změny mohou značně zatěžovat ženský organismus, zejm. je-li oslaben nemocí. Proto se v těhotenství častěji některé choroby projevují nebo jiné již existující se zhoršují.) Nejvýraznější změny jsou patrny na pohlavních orgánech. Vymizí menstruační krvácení, dochází k výraznému zvětšení dělohy (z 60 g až na 1 kg), pohlavní orgány jsou překrveny, zvětšují se prsy a jejich bradavky, zvyšuje se pigmentace prsních dvorců. Na kůži se objevují nažloutlé skvrny (chloasma uterinum). Zejm. zpočátku bývají ranní nevolnosti (vomitus matutinus) a změněné vnímání chuti. Na těhotenství nejčastěji upozorní vynechání menstruačního krvácení, po němž se provádějí jednoduché a spolehlivé testy, které umožňují časné prokázání těhotenství (Gravitest, hCG). Nápadné jsou též některé změny při gynekologickém vyšetření (např. Gaussovo znamení). Později je možné vyhmatání části plodu a zaznamenání jeho pohybů a srdečních ozev. Těhotná žena je pravidelně sledována, kromě gynekologického vyšetření se sleduje tělesná hmotnost (váha), krevní tlak, moč, popř. glykémie a další parametry. Důležité je rovněž opakované ultrazvukové vyšetření.
--------------------------------------------------------
HCG - hormon ohlašující těhotenství
Ve chvíli, kdy se oplodněné vajíčko rozdělené již do blastocysty zahnízdí do zbytnělé děložní sliznice, začínají první buňky, které tvoří základ placenty, uvolňovat do krevního oběhu chemické látky a hormony, které zabrání nástupu další menstruace. Především jde o lidský choriový gonadotropin HCG. Na přítomnosti tohoto hormonu v krvi (později v moči) jsou založeny těhotenské testy.
Úroveň lidského choriového gonadotropinu HCG v těle budoucí maminky z počátku (během prvního trimestru) velmi rychle narůstá. Jeho množství v krvi budoucí maminky se zpočátku zdvojnásobuje každé 2-3 dny. Vrchol hladiny HCG v krvi maminky nastává někdy kolem 9.-10. týdne těhotenství a pak mírně opadá. Přibližně v 16. týdnu se ustálí na určité hladině.
Pomocí krevního testu lze detekovat HCG již přibližně v koncentraci 2mIU/ml (přičemž se za bernou minci bere hodnota nad 5mUI/ml). V případě přibližně 5% budoucích maminek je toto množství možno najít v krvi již 8. den po oplodnění tedy 3. týden po poslední menstruaci. Ve většině případů lze tento hormon v krvi detekovat již 11. den po oplodnění.
Tabulka hladiny HCG v krvi budoucí maminky v závislosti na době uplynuté od početí, resp. od prvního dne poslední menstruace. - viz. starší článek. |
