19. - 23.6.2008
Osmý den, čtvrtek, téměř každý den tu chodíme s rodiči na zmrzlinu. Hned vedle hotelu máme McDonald´s, kde jsem si zamiloval zmrzlinu McFlurry s lentilkami. Dáváme si ji s tátou na půl. Máma zase miluje zmrzlinu s karamelovou polevou. Taky nezapřu, že jsem polívkový král :-) U večeří začínáme právě polévkami, které mi moc chutnají. Chutnají mi tak, že se jich někdy dožaduju i k snídani. K večeřím baštím kromě polévek moc rád těstoviny a u snídaní jasně vede sýr (říkám mu "sýrek"), vajíčka ("jajíčka") a párek :-). Zamiloval jsem si tu taky "kolu". Když vidím naše, že ji pijí, tak se hlasitě dožaduju taky svého přídělu a křičím stále dokola "kolu, kolu". V supermarketu mě baví jezdit s malým košíčkem. Průšvih je, když máme nakoupeno. To se s košíčkem nechci rozloučit. U bazénu jsem poznal další kámošku. Je to holčička Sofie. Půjčovali jsme si navzájem hračky. Taky tu mám "tetu" Janu, se kterou se chodím procházet po pláži. Cestou na pláž mě baví našim popisovat co míjíme a co vidím. Ukazuju restauraci, kde "papáme zmrzku", kousek dál je oblíbené "auto a éro", které ale přes den "pálí", protože je horko, a večer "jezdí" a ještě kousek dál "jezdí auta" do garáže. Jinak naši tu mastí po večerech karty a nebo se chodíme projít po promenádě s obchůdky. To ale většinou vytuhnu na kočárku.
Devátý den, pátek, vyrážíme na výlet lodí. Na lodičku jsem se hodně těšil a opravdu jsme si to užili. Viděli jsme alespoň z povzdálí Famagustu a Město duchů, což byla pro nás z lodě jediná možnost. Famagusta je totiž město na okupované turecké části. Naši nechtěli jet na organizovaný výlet a auta z půjčoven mají cestu za "zelenou linii" zakázanou. Město duchů bylo před rokem 1974 hlavní turistické letovisko. Po turecké invazi ale museli místní obyvatelé oblast opustit a v současné době je vylidněná. Jezdí se na ni dívat turisté, ale nesmějí tu nic fotit. Výlet lodí pokračuje na Mys Greko. Vidíme i záliv Konnos, proslulý skalní most a taky palácové jeskyně a jeskyně Thalassines Spilies. Byla i zastávka na koupání, kterou využila máma. Mě nejvíc zaujalo obrovské akvárium s mořskými rybičkami. Část lodě má prosklené dno, takže jsme se mohli dívat na mořské dno. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zahlédl potápěče :-)
Desátý den, sobota, pomalu se blíží odjezd domů, a tak si ještě chceme užít koupání. Už vím, co je hloubka. Hlásím to rodičů, hned jak někde nestačím :-) Hloubky se ale nebojím. Skáču stále do vody o sto šest a moc mě to baví i s potápěním. To bude bába s dědou koukat, jak jsem se tu naučil "plavat" :-) U bazénu jsem se dneska natáhl. Na štěstí jsem se tomu po chvilce smál. Potom jsem tátovi ukazoval pantomimou, jak se mi to stalo. Táta byl mrtvý smíchy :-) Jsem rozený komediant nejspíš po dědovi Fandovi. Opět jsme s bábou telefonovali a já z toho měl velkou radost. Jen mě trochu mrzelo, že jsem neslyšel i dědu. Začal jsem doplňovat další říkánku: Spadla lžička do kafíčka udělala - "žbluňk". Závěrečné "žbluňk" doplňuju já :-)
Jedenáctý den, neděle, začínáme balit, protože zítra budeme odjíždět z hotelu hned po snídani. To bysme snad ani nebyli my, abysme tu něco neztratili :-) A nebylo toho zrovna málo - hned cestou sem jsem někde vytrousil oblíbenou kšiltovku. Kromě toho jsme přišli i o nafukovací kruh, dvě rybičky a ztratil jsem i malou lopatku a velký rýč :-( Aby mi to nebylo líto, tak mi naši koupili nové torpédo, kterému říkám "pédo" :-) a taky míček s dvěma pálkami. Na pláži jsme se s rodiči pořádně vyblbli. Já jim nadhazoval míček a oni se pálkami ztrefovali :-) Kromě toho jsme taky kreslili do písku auta (poslední dobou vede oblíbený "pamion" (kamion) a postavili jsme tentokrát želvu a taky sněhuláka :-) Naše výtvory obdivovali i ostatní :-) Začínám se pomalu těšit na bábu.
Dvanáctý den, pondělí, tak a jedeme domů. Letadlo letělo na čas, takže je všechno celkem v pohodě. Sotva se odpíchlo od země, tak jsem vytuhl. Spal jsem ale sotva hodinu a potom vymýšlel všemožné lumpárny. Moc se mi líbilo, když jsme v Praze dosedali a závěrečné tleskání. Chtěl jsem "ještě" :-) |
