Deník Jak jsem se učila kreslit :-)
Obrázky z jednotlivých článků jsou k vidění ve Fotoalbu Kreslení :-)

Tento typ kurzu jsem měla vyhlídnutý už dávno. Byla jsem dokonce objednaná do Chaber, do Slunečného dvora, ale protože pořád měnili termíny, tak to nakonec nevyšlo. Mezitím Slunečný dvůr zavřeli a pořádají to mimo Prahu, což se mi zas nechce platit za ubytování a dopravu. Tak jsem pátrala po netu a nakonec jsem si vybrala tady: http://www.astroesoterika.cz/kresleni_pmh.htm

Kurz je celkově třídenní a nespornou výhodou je i to, že lektorka má, krom jiného, vystudovanou uměleckou školu, takže o kresbě jako takové toho ví víc než jen co se někde naučila na jiném kurzu :-).

Sešlo se nás 7, dokonce jeden muž a jedné holčičce 11 let. Dostala prý ten kurz od maminky k Vánocům :-). S ní byla velká zábava, evidentně se v životě neztratí. Spekulovala o tom, jestli se to fakt dobře naučí, že by si tak mohla časem přivydělávat, protože byty jsou drahé a do Alberta za kasu se jí taky nechce :-). Docela jsme se zasmáli jejím vejšplechtům, i když kapánek z toho jde mráz po zádech, že dítě v tomhle věku uvažuje až takhle..

Úplně na začátku kurzu jsme měli k dispozici spoustu fotek z časopisů a každý si vybral jednu, kterou bude kreslit. Musela jsem se smát představě, že bych měla nakreslit něco takového, co zobrazuje fotografie a výsledek tomu naprosto odpovídal. Jo jo, stále tvrdím, že jsem krásně kreslila do 4 let a pak se vývoj zastavil....

První cvičení, které jsme dostali, byly siluety. Něco na způsob optických klamů. Zkoušet nakreslit profily z jedné i druhé strany jedním tahem tak, aby ve finále byly spojené. Po nějaké době jsme dokonce malovali tužkama v obou rukách najednou, abychom procvičili obě mozkové hemisféry. Pro názornost jsme si nakonec pár z nich vybarvili fixem - opět některé jako pozitiv a některé jako negativ.

Další cvičení bylo na procvičení odhadů a přesnosti. To je při kresbě hodně důležité a díky levé mozkové hemisféře se naše oči nechají velmi rády oklamat a odhad je pak zkreslený :-)

Poté, co jsme měli nakreslit svou levou ruku tak, že se nebudeme dívat vůbec na papír, pak jsme měli povoleno ze 40 % sledovat, co kreslíme na papíře, ale mělo to být jedním tahem a s vykreslením "polštářků" na prstech a ve finále jsme se mohli dívat dle libosti jak na ruku, tak na papír a nakreslit jí co nejdetailněji.

To bohužel nafocené nemám, kreslila jsem natolik slabě, že to foťák prostě nevezme. Ale zejména ta první varianta je fakt moc pěkná :-))

Pro trénink odhadů nám lektorka rozdala zakryté obrázky s tím, že se jedná o portrét Igora Stravinského od Pabla Picassa a máme ho překreslit. :-) Překreslovali jsme ale jen tak, že jsme si směli posouvat zakrývací papír na předloze max. o centimetr a stejné čáry, které se objevovaly, kreslit na čistý papír. Ve finále jsme zjistili, že je obrázek vzhůru nohama :-). Byl to krásný důkaz, že pokud nás neovlivňuje levá mozková hemisféra, tak jde nakreslit cokoliv. Představa, že by nám lektorka rozdala obrázky odkryté s tím, že je máme překreslit.. Myslím, že bysme se všichni upřímně zhrozili a asi by to skončilo nezdarem. Jsem ráda, že ač tam jsou "drobné" nepřesnosti, obrázek se mi vešel do rámečku :-))

Po obědě už začalo přituhovat :-) Abychom si uvědomili negativ a pozitiv, rozdala nám lektorka obrázky dvou židlí s tím, že je máme překreslit. Důležitý byl rámeček a pak jsme si mohli naznačit pár bodů, abychom se napoprvé měli čeho chytit. Začínali jsme tou židlí vpravo a nejprve jsme si kreslili obrysy. Šlo o to, že i když víme, že se ty šprušle různě překrývají, tak se musím striktně držet opravdu jen obrysů. Obrázek jsme si tak vlastně rozdělili do menších obrazců, které se malovaly mnohem snadněji. Byla to tzv. jen soustava čar, z kterých vylezly geometrické obrazce a ve finále židle :-). Na obrázku je vidět, že mi to někde ustřelovalo, ale je to všechno opět o tréninku zejména odhadu :-). Ve finále jsme použili fix a udělali vlastně negativ. Stejně tak s křesílkem, které nám připadalo mnohem jednodušší.

Po negativu a pozitivu jsme se učili stínovat. Výborná je na to tužka B8 a výtvarnická stěrka - to je taková jakoby papírová tužka různé síly, s kterou se kresba "rozmazává". Dělají se s ní krásné stíny a vůbec celkově úžasné věci. Může se oškrábat šmirglem, případně se na šmirglu může oškrábat tuha a touhle stěrkou se dá pak vlastně i malovat. Malování vypadá jakoby sametově :-) Na prvním řádku jsme trénovali přítlak tužky, na druhém plynulost stínování. Na třetím je právě použito stěrky, aby se setřely úplně přechody a obrázky jsou "kreslené" plastickou gumou. Na posledním obrázku je kresleno právě stěrkou.

Vrcholem prvního dne byla naše první opravdová stínovaná kresba. Když nám rozdala ty obrázky s křesílkem a na něm to UFO, nechápali jsme, jestli to fakt myslí vážně :-)). Takže znovu na stromy a začít pěkně obrysama a rozdělením obrázku na jednotlivé čáry a obrazce. Je fakt, že když pak člověk nad tím nepřemýšlí jako nad celkem, jde to mnohem snáz. Opět podotýkám, že ta moje verze není až tak úplně stejná jako originál, ale i tak jsem sama ze sebe v šoku, co ve mně dříme! :-))

Domů jsem odcházela naprosto nadšená a v povznesené náladě :-)

Sobotní dopoledne s sebou přineslo těžký úkol. Nakreslit první portrét s využitím všeho, co jsme se naučili v pátek.

Jako model nám tentokrát sloužila kresba chlápka, kde už jsme měli naznačené přímky, rozdělující obrázek opět na základní části. Jedná se navíc o pohled z profilu, takže pomocných čar bylo víc.

Opět jsme si překreslili nejdřív rámeček, aby bylo od čeho odměřovat. Poté se udělala středová čára tak, aby spojovala ucho a límec. Šikmá čára zas pomůže při kreslení obrysů obličeje. Vodorovné čáry slouží jako vodítko pro kreslení detailů. Čáry jsme si odměřovali opět pomocí papírového měřítka, je to přesnější než pravítko.

Poté už je v podstatě jedno odkud se začne :-) Ideální jsou taková místa, která se dobře zaměřují od nějakého propojení pomocných čar. Postupným zaměřováním a dokreslováním vzniká základní kresba, která se dolaďuje pomocí stínování. :-)

Odpoledne přituhlo opravdu hodně. Z desek jsme vytáhli čtvrtky, dostali jsme okopírované svoje vybrané předlohy z časopisů a tu máš, čerte, kropáč, anebo využijete všechno, co jste se zatím naučili :-)

Originál jsme si opět rozdělili do základních zón tak, abychom měli linii očí, linii rtů a linii středovou.

Na výsledek jsem fakt hrdá, přestože si nejsem úplně jistá, jestli je to paní Brejchové až tak podobné. :-) Ale když srovnám svojí prvotní kresbu ze začátku kurzu.. :-)) Důvěrně jsem jí nazývala "Čegevara" :-)

V neděli ráno na nás čekaly na stole naše fotky. Lektorka nám je udělala těsně před odchodem. Sice nejsem z té fotky zrovna nadšená, ale co by asi člověk chtěl, mezi dveřma a měsíc před porodem, že? :-))

Největší záludností byla ale velikost. Museli jsme všechno vlastně 2x zvětšovat a to už je zas úplně jiná práce a každé ulítnutí se hoooodně projeví :-). Navíc, kreslit svůj autoportrét - to je asi to nejtěžší, co může být :-) Ačkoliv tam měli všichni velmi zdařilé autoportréty, málokdo byl spokojený sám se sebou. Prostě se vidíme jinak než je tomu ve skutečnosti :-). A takhle pěkně zvětšeně mi došlo, jak mám ten obličej pěkně oplácanej. Škoda, že to nebylo focené malilinkato z nadhledu.. no.. ale pro ilustraci to bohatě stačí. Takže - samozřejmě nejsem vůbec spokojená s tím, jak tam vypadám, na druhou stranu jsem velmi spokojená, že jsem vůbec dokázala nakreslit něco takového :-))