Deník **Adélčina poprvé
aneb jak nám roste Adélka

datum narození:

15.3.2007

A máme doma tříletou slečnu. To je naprosto neuvěřitelné, že to tak rychle uteklo! Na druhý pokus zvládla tříletou prohlídku na jedničku s hvězdičkou a dostala pochvalu za velkou šikovnost. Očíčka má v pořádku, poznala všechny obrázky, i ty nejmenší. Váží 13,5 kg a měří 97 cm.  Měla legraci z měření tlaku a celkově pěkně spolupracovala.

Je fakt, že je to v podstatě hotový človíček. Co chce, to si vykomunikuje. Někdy mě dostává, jaké používá obraty, ale má to holt oposlouchané. Celkově je opravdu hodně šikovná, má dobrou učitelku - Andulku. Jen to vztekání.. Když jí to popadne, začne ječet jak na lesy a dupat nohama. Vzápětíje schopná přejít do hurónského smíchu. :-) No hééérečka jak vyšitá! Ale umí být i poslušná a rozumná, nemusím se bát s ní někam chodit, nehledě na to, kolik toho ujde. Kočárek už jsme nepoužily ani nepamatuju.

Říkáme jí Čudlíku :-)

Ve čtvrtek 11.2.2010 Adélka poprvé spala ve školce. Neobešlo se to bez malých vyjasňováních s paní učitelkami, ale Adélka to zvládla velmi dobře a už se těší, kdy zas bude spinkat.

5.1.2010 byla Adélka poprvé ve školce. A jak je tady trapným zvykem, jen na hodinu, takže se stihla akorát nasnídat. Líbilo se jí tam a už se těší, že půjde zas. Jen jak může omezený počet dnů, musím to vždycky nějak rozplánovat :-). Jako značku má rohlíček, což tedy ze začátku nesla dost těžce, protože chtěla Beuškůůů nebo Jahůdkůůůůů a necééé vohvíčeeeek! Tak jsme jí to s Andulkou politicky vysvětlily, že je rohlíček moc hezký a že jí možná paní ředitelka viděla v culíčcích a ty jí připomněly rohlíčky a proto tu značku dostala.. Nakonec se s tím smířila a už je i ráda.

Andulka jí dala pár moudrých rad z pozice zkušenější - budeš tam mít svůj ručníček, poznáš si ho podle značky - rohlíčku a musíš si po sobě uklízet a pěkně zdravit atd. atd.. docela jsem se bavila.

Váha 13,1 kg

Výška 94 cm

Už asi měsíc spí Adélka ve velké posteli a od minulého týdne je přijatá do školky, takže od ledna začne chodit na 5 dnů v měsíci.

V poslední době o sobě, jakožto matce, dost pochybuju. Nějak přestávám zvládat ty neustálé hysterické výlevy CHCÍÍÍÍ  a NECHCÍÍÍÍÍ, když stejně vlastně neví, která bije. Když jí řeknu, že má něco udělat, tak to prostě neudělá, bojkotuje kde co.. A moje nervy jsou už fakt na nejtenčím vlásečku a musím občas odejít, aby se fakt nestal malér. Čím víc mě vytáčí, tím víc ječím, čím víc ječím, tím víc mě vytáčí.. Začarovaný kruh. Příšerné období, snad někdy přejde..

Na druhou stranu už dosáhne nožkama na zem na odrážedle a i když rychlost je nula nula prd, baví jí to, cítí se důležitě :-). Umí si obout botky, občas i něco obléknout. Ale úplně nejradši se svléká a běhá nahatá. Navíc teď měla období, kdy se zas začala počůrávat, ale vypadá to, že jí zas snad došlo, k čemu je nočník a záchod.

Mám trošku mezeru v zapisování, tak to zkusím dohnat.

Adélka oslavila svoje druhé narozeniny. Od té doby chce stále dort a foukat svíčky. Slovní zásobu má neuvěřitelnou, někdy skoro až příliš neuvěřitelnou :-). Odchytává naprosto všechno, co slyší a opravdu se domluví i s cizíma lidma, kteří se pozastavují nad tím, jak mluví. Někdy si říkám, jestli to její diskutování ještě ustojím..

Povedlo se nám odbourat dudlíka, ačkoliv to vypadalo na velmi nereálnou záležitost. Ale Adélka si všechny někam uklidila a to tak důkladně, že jsme je prostě nenašli (až mnohem mnohem později na mě vypadly z kapes bundičky), takže je odudlováno měsíc po druhých narozeninách.

Používá výrazy typu - Ježišmarja, sakva páce... Do pdele se mi snad podařilo odbourat..

Máloco komolí, ale KOČOLÁDA je prostě kočoláda :-D.

Umí spoustu básniček a písniček -  naučila se to od Andulky, která nám je stále přezpívává a předříkává. Občas si vymýšlí nesmysly :-), jakože básničky - UKE MUKE AKUJE, JAKA PAK TUTUJE apod.. anebo vypráví pohádky BYA JEDNA PINCEZNA POPELKA, TA SE ZTATIA A ZAZVONIL KONEC A POHÁDKY JE KONEC  :-D.

Na dotaz, jak se jmenuje, odpovídá ANDÍEK S OHAMA.. a má pravdu. To nevinné zlatovlasé dítko je takovej Lucifer, že občas nechápu a musím se hodně držet, abych z ní těch andílků neudělala několik. Samozřejmě, že největší scénky si nechává hlavně pro maminku.. Má příšerný ječák, někdy jí chytne rapl jen tak, začne dupat nohama a je schopná řvát spoustu nekonečných minut JÁ NECHCÍÍÍ.. ale nikdo, ani ona sama, vlastně neví, co nechce. Pokud jí něco zaujme je schopná uklidnit se a nasadit úsměv během pikosekundy.

Vzteky taky občas mlátí do věcí, případně trénuje hod na cíl. Doufám, že jí to co nejdřív přejde, jinak si už začnu vyhlížet pěkný pokojíček přes ulici v blázinci..

Ale abych jen nepomlouvala - umí se i oblíct - částečně a samozřejmě jen když chce ona. Plínku dávám na spaní, pořád pije jako duha.

Začíná pěkně malovat, bohužel teda i tam, kde to není žádoucí - stěny, postýlka, věci.. Co dělá Andulka, chce dělat taky, jak začne hrát nějaká dobrá muzika (nejlépe na Rádiu Beat), běží si oblíct šaty a chce tančit :-). Šminky jí stále baví, vybarvit se umí opravdu pěkně.

Občas mi řekne, že NEMÁ NÁADU, zejména, když po ní chci, aby si uklidila. Na druhou stranu ví, že před jídlem má nachystat na stůl tácky a příbory. Noži říká z jakéhosi neznámého důvodu HŽEBEN.

Případně se jí ptám, proč udělala tohle nebo tamto, Adél začne koukat na strop a POTOŽE.. POTOŽE.. a pak z ní vypadne nějaký rozhopádně pádný důvod :-).

Rozhodně se s tímhle naším andílkem nenudíme a trochu se děsíme, jak to zvládneme za 10 let.. :-)

Je možné, že jsem minulý měsíc napsala, že je Adélka nejhodnější z dětí?? Od té doby, co absolvovala očkování proti spalničkám a jiným svinstvům, je to s ní zas kapánek náročnější. Kdo ví, co v té vakcíně bylo. Náš zlatovlasý andílek zas pořádně vystrkuje růžky. Vzteká se, ječí, kňourá, háže hračkama a mlátí do věcí, když je vzteklá. Občas s sebou práskne na zem a navíc vymýšlí totální kraviny. Nebyla jsem na to od Andulky zvyklá, tak mám někdy pocit, že se fakt už přestěhuju o pár ulic dál.

Oblíbenou zábavou je, že se v postýlce svlékne donaha a huláká - Vyspinkaná! Vyspinkaná! - občas, bohužel, nezareaguju dost rychle, takže krom převlékání dítěte, převlékám i postel.

O tom, jak si narvala do nosu korálek, jsem psala v deníčku. Krom jiného patlá všechny možné krémy a naprosto jí fascinují moje šminky. Tam teda počítám také slušné ztráty..

Nicméně přesto všechno o sobě Adélka stále tvrdí, že je ANDÍEK.. :-)

Vánoce si letos Adélka užila úplně maximálně. Neustále nám zpívala koledy a předříkávala básničky, které se Andulka učila na "desítku".

Trošku zlobí s jídlem, nejradši by jen "JOGUT S KUIČKAMA NEBO ENTYLKAMA". Ten teda zpucne pěkně sama.

V lednu měla jeden víkend nějakou virózku. Chvílema horečka kolem 39C, ale jinak nic, ani nebyla protivná.

Kupodivu jí snad opravdu přešlo to příšerné protivkování, kdy jen ječela a naopak bývá z dětí nejhodnější. Je s ní neuvěřitelná sranda a koulí to s námi se všemi jak o závod, že máme co dělat, abysme se netlemili, když jí něco vytýkáme.

Musím jí i pochválit, že je celkem poslušná a hodně šikovná. Když jí někdo hlídá, slyším chválu a to mě těší :-).

(V tuhle chvíli, kdy sepisuju všechny ty pochvaly, tak jí zrovna jeden z oblíbených jogurtů a zároveň ručičkou vytváří nový design podtácku.. )

Její oblíbené je momentálně ráno pokřikovat z postýlky - MAMÍÍÍ, VYSKOOOČ!

Taky často používá - HOČIČKO, POJď! - Když mě chce někam odvlíct. Anebo když třeba  s Aňou v autě zpíváme, huláká na nás HOKY! PESTAŇ! TI-HO!

Rozvoj v řeči předvádí Adélka naprosto neuvěřitelný. Běžně komunikuje, všechno si s ní domluvíme a kupodivu jí rozumí i cizí lidi. Samozřejmě nemluví jako školačka, ale na domluvu to fakt je.

Oblíbenou zábavou je ukazovat někomu do oblasti hrudníku - Co to tay máš? A pak dotyčného cvrnknout do nosu s významným PD!

Už i spala u našich a byla naprosto v pohodě, což mě vlastně ani nepřekvapuje :-).

 A nějak hodně nám roste, to naše mrně.. Už jí nezavřu nad hlavičkou ledničku, na stůl vidí naprosto normálně, když potřebuje někam dosáhnout, přitáhne si židličku a všechno chce taky dělat.

Letos vnímala zas úplně jinak návštěvu Mikuláše a čerta - dokonce už hlásá Bojim. Od Andulky umí spousty dalších básniček a písniček - Ježíšku, panáčku, koébati, dudaj dudaj dá.

To slyšíme pořád dokola - stejně tak i další koledy :-)

Když už nechce jíst, svalí se do opěradla, vyvalí pupek a naprosto zničeně hlásí "Nemůzu.." :-)