Deník Říkanky
Naše oblíbené říkanky

Když jsem šel z hub, ztratil jsem zub.

Našla ho Johana, s dlouhýma nohama.

Já na ni dup, dej sem ten zub,

nebo ti vytrhnu z drdolu chlup.

Koulela se ze dvora, takhle velká brambora,

neviděla, neslyšela, že na ni spadla závora.

Kam koukáš ty závoro? Na tebe ty bramboro.

Kdyby tudy projel vlak, byl by z tebe bramborák.

Naše kočka strakatá, měla čtyři koťata.

Jedno mourek, druhé bílé, třetí žluté roztomilé

a to čtvrté strakaté, po mamince okaté.

To je táta (zmáčkneme palec), to je máma (ukazováček),

to je dědek (prostředníček), to je bába (prsteníček),

to je vnouček, malý klouček (malíček).

Had leze z díry, vystrkuje kníry. Bába se ho lekla, na kolena klekla.

Nic se bábo nelekej, na kolena neklekej. Já jsem totiž hodný had a mám všechny děti rád.

Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru. Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá.

Běž ježečku, bež za ní, seber jí to koření. Liška se mu schovala, ještě se mu vysmála.

Zlatá brána otevřená, zlatým klíček odemčená.

Kdo do ní vejde, tomu hlava sejde.

Ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem!

En ten tyky, dva špalíky, čert vyletěl z elektriky.

Bez klobouku, bos, natloukl si nos.

Boule byla veliká, jako celá Afrika.

Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně?

Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu.

Psi se na mě sběhli, koledu mi snědli.

Eskymáci, to jsou máci, ti nemají nic na práci.

Sundavaj si holinky, dávají si pusinky.