Bylo 21.1.2009 když jsem si poprvé dělala těhotenský test. Byla jsem strašně ráda, že se tam objevily dvě čárky. Byla jsem strašně nervozní a radostí jsem nevěděla co mám dělat. Příteli jsem to řekla hned ten den a ten tomu taky nemohl uvěřit. Na první kontrolu jsem šla 27.1.2009. Pan doktor mi těhotenství potvrdil, a řekl, že se zatím vyvíjí všechno dobře. Neměla jsem žádné potíže. Nekrvácela jsem a ani mi nebývalo špatně od žaludku, jen jsem měla strašně citlivé prsa. Uběhl další měsíc kdy jsem byla pozvána do poradny. 23.2.2009 mi dělali veškeré potřebné vyšetření které se provádí okolo 12 t.t.. Všechny mi vyšli dobře a tak jsem tento týden ještě byla pozvána na UZV. Na ten den jsem se moc těšila a podle pana doktora bylo zatím vše v pořádku dokud neudělal UZV vyšetření. Do ordinace šel i můj přítel aby se koukl na mimi jak teďka vypadá. Bohužel pan doktor neměl pro mě dobré zprávy, miminko bylo na své stáří moc malé a bohužel mu netlouklo ani srdíčko. Na větu "nevypadá to dobře"budu myslet až do smrti. Bylo to tak strašný, držela jsem slzy abych se před panem doktorem nerozbrečela. Poslal mě do Nového Jičína do nemocnice na revizi stím, že mi udělají ještě jednou UZV a uvidí se jestli se to potvrdí. Bohužel paní doktorka mi to taky potvrdila a tak se mnou hned vypsali příjem a už jsem přijata k revizi dutiny děložní. Operovali mě ještě ten den. Bylo to strašný, byla jsem tam sama, bez přítele a bez miminka. Cítila jsem se hrozně. A když se ted tak zamýšlím kdyby všechno dopadlo tak jak mělo být už bych tedka byla ve 20 t.t., přesněji 5 měsíc a dva dny k tomuto datu. Je mi to strašně moc líto, že to nevyšlo a nikdy na to nezapomenu. |
