 Jako přes kopírák...ve tři ráno, mě probudilo vlhko...ano praskla mi voda. Než jsem se s pupkem vyprdelila z postele, byla řádně promočená. Mezi nohy jsem si narvala ručník a nasadila kalhoty. Obvolávali jsme všechny, ale jako na potvoru to nikdo nebral. To je prostě zákon schválnosti. No tak jsem vzala tašku a vyrazila k nemocnici...přeci jen, máme to coby kamenem dohodil. Zdeněk byl doma se spící Rozinkou. Měla jsem tři termíny 11.4.podle prvních pohybů, 16.4. dle ultrazvuku a 19.4.podle poslední menstruace. Takže se narodila na termín :-) Když jsem v porodnici řekla, že jsem přišla sama, tak na mě koukali jako na idiota. Nejlepší byl Dr.který mě příjímal. Zeptal se, kde bydlím a pak dodal, že je to kousek a že by taky došel :-) U prdního porodu mi dali prášek na to, abych se rozrodila a tentokrát čekali, až se rozrodím sama. Takže od přijetí po porod jsem tam strávila 20,5 hodiny. Pořád se na mě chodili koukat a já jim říkala, pořád nic. No nejsem si jistá, ale myslím že ty stahy po pěti minutách začali asi 6 hodin pře samotným porodem. No a kydž to konečně přišlo. Koukla jsem na hodiny (měla jsem je přímo před očima na porodním stole) bylo 0:30 hod. Pak jsem třikrát zatlačila...trochu si odpočinula, jednou na ramínka a byla venku. Řekli mi, že je to holčička a odnesli jí na očištění. Mezitím si zdravotnický personál nabýral pupečníkovou krev a po sléze rodil placentu. Když Leontýnku Zdeněk přinesl, první co mě napadlo bylo, že je celá Rozinka.
Když pak odpoledne přišel Zdeněk na návštěvu... mi říkál, že porod tím, že praskne voda, rodí 10% žen...no a já hned dvakrát :-) |
Moje druhé těhotenství... no vědět to, tak do toho nejdu... :-)
