Deník Matýsko-český výkladový slovník
Víte, co je BÍĎÍ, ONGE, ŠIMIŇI? Tedy, to poslední jsme zatím taky nezjistili, ale na ostatní je tu náš nový slovník současné matýsštiny :-)

datum narození:

3.3.2003

Matýsek se ptal "tety" Petry na vykuřující "tetu" Kristinu:
TETA KOUŽÍ?
Kouří, Matýsku. Řekni jí: teto, hulíš jak fabrika.
Matýsek udiveně: CO JE TO HULÍŠA?!
Od té doby se Kristině přes její protesty říká Teta Hulíša.

Jiný den si holky myly vlasy a běhaly po zahradě s ručníkovými turbany na hlavě. Matýsek si vybavil obrázek z knížky a volal:
MAMI, PÓDIVEJ, TETA JE INDKA!

NEJÍBÍ SE MI TO VUTÁNÍ, PODVUTAJ MI BYT!

JÉ, KOUKEJ, MAMINKO, CO TO JE? NĚGO TU NECHAL PINDÍKA!!

Při večeři z něj ale začal oďoubávat kořeníčko. Povídám:
Matýsku, neďoubej to zdobení z koláčku!
A Matýsek vyčítavě:
ĎOUBÁM, MAMINKO, TO JE MOJE POTĚŠENÍČKO!

DĚKUJEME ŠUNÍČKU,
DĚKUJEME NĚSÍČKU
A ŠEM HONÝM BYTOCHTĚM,
KEJÍ NÁM DALY BANÁN!

Přišla jsem s mokrým deštníkem domů a z legrace trochu pokropila Matýska. Vykviknul a běžel do pokoje. Zastyděla jsem se, že jsem ho polekala, ale on se vzápětí vrátil, na hlavě sešit:
KOBOUK MÁM, NEPUŠÍ NA MĚ! :-)

Naprosto neodolatelný rozhovor, zaznamenaný Zdeňkou - Orionkou, když jsem byla ve škole a ona vařila klukům oběd:.
Hlavní osoby: DÁDA - Davídek; MATÝTU - Matýsek

Z pokoje se ozývá:

MATÝTU, SO DĚÁS?
DÍVÁM, DÁDO.
JÁ TATY DÍVÁM, MATÝTU!

DÁDO, CO DEJÁŠ?
ČŮÁM, MATÝTU.
JÁ TAKY ČŮÁM...

"Už jsem doběhla jen ke dvěma roztomilým loužičkám...," komentuje te Zdeňka.

Další pěkný rozhovor s Davídkem jsem zaznamenala, když byl Dáda u nás. Kluci jezdili na motorkách a měli zákaz vjezdu do obýváku.

MAMINKÓ, TADY PÁKOVAT MŮŽEM?
Ne-e.
(Matýsek otráveným hlasem k Dádovi:)
NEMŮŽEM, JEDEME DÁL...

Potom byl oběd.
Tak dobrou chuť, kluci.
Mt: DOBOU ŠUŤ, MAMINKO.
Dobrou chuť, Matýsku.
D: DOBOU ŤUŤ...É... MAMINTO.
Dobrou chuť, Dádo.
D:DOBOU ŤUŤ, MACHMÍKU.
Mt: DĚKUJU, DÁDO.
D: DETUJU, MAMINTO.
Mt: DĚKUJU, MAMINKO.
atd atd, málem jsme se pro samou slušnost nenajedli :-)

Matýsek zřejmě na s Helčou horách a u mě na počítači okoukal základní pravidla Carcassone ( http://www.hrajeme.cz/Hrajeme/Obrazky/0000000002/Huge/2002.jpg ). Dneska se ke mně připojil při hře na počítači. Věděl, že karta se dá umístit jen na modře označená políčka. Věděl, že cesta se musí otočit tak, aby navazovala na druhou cestu. Věděl, že se na cestu nebo město umístí figurka, čímž se stane "mojím". Okamžitě se naučil kostkou otáčet a umístit ji pomocí levého a pravého tlačítka myši. Když hrál proti mně a počítači, tak (s malou pomocí) vyhrál.Doplňoval hláškami typu:
ŽUTEJ SEBAL MOJÍ CESTIČKU, JUMPÁK JEDEN!
TO JE MOJE MĚSTO, MAMINKO, NEDÁVEJ PAŇÁČKA DO MOJEHO MĚSTÍČKA, TYTYTY MAMINKO!

Tatínek taky chytil Matýska do počítačových spárů: Matýsek ví kde jsou a zná funkci kláves ENTER, ESCAPE a BACKSPACE <-. Umí se přihlásit do svého profilu pomocí hesla "MMM", byť většinou na několikrát, protože obvykle stiskne MMMMMMMMMM... a drží ... MMMMMMMMMMMM... :-)

Kromě toho už samostatně ovládá program Beruška - nakliká si, která zvířátka chce vidět, plní úkoly pomocí myši (dej každému kuřátku do misky dvě zrníčka; odveď kravičku na pastvu nahoru na kopec; kam se schovala štěňátka?; co kravičce nepatří? atd.).

Ach jo. A já nechtěla vychovávat malýho ajtíka... ;-)

Ve vláčku Matýsek zahlédl pana průvodčího:
MAMINKO, TO JE PAN PŮVOČÍ?
Ano, Matýsku.
Matýskovi zazáří oči: A MÁ KEŠTĚ PAN PŮVOČÍ?
Asi jo, můžeš se pan průvodčího zeptat.
MÁŠ KEŠTĚ PANE PŮVOČÍ?
Pan půvočí měl a dokonce je Matýskovi hned ukázal.
Matýsek o něm vyprávěl celý večer :-)

Při příhodě s myškou jsme si říkali, kde jsme udělali chybu.
Hele Matýsku, koukej, támhle u pařezu sedí myška!
MYŠKA, MAJINKÁ! JAKO NA POČÍTAČI!!

Taky jsme potkali velké mraveniště. Matýsek souhlasil, že mravenečkům věnuje jeden bonbónek. Sledovali jsme, jak ho mravenečci našli, jak ho ochutnávají a jak si ho táhnou do dírky. A to byl právě kámen úrazu - Matýska jsme pak museli odnést, jelikož se domáhal vstupu do mraveniště a vydání svého bonbónku třeba násilím...