Deník 2. rok s Aňou (květen 2005 - duben 2006)

datum narození:

18.4.2004

Pořád se snažím dohonit v té kráse tu Sněhurku.. Takže nakonec zmizla z mé tváře poslední dvě znamínka. Měla jsem tam teď 4 dny velké černozelené fleky. Naskočil mi opar. Takže milá Sněhurko, zatím ti opravdu zdaleka nedýchám ani mezi lopatky... Ach já nešťastná! :-)) Tyhle úžasnosti jsou navíc opravdu příhodní, protože mně čeká dámská jízda.. Klasika..

Nicméně mi to nebrání, abych nechodila mezi lidi a to rovnou navštívit vzácnou návštěvu. Přiletěla rodinka Hrochů zpoza velké louže a povedlo se, že jsme je mohly s Aňou vidět. Bylo to moc fajn, i když krátké. Andulka se dala do party s Tomem a pobíhali bytem sem a tam. Když ty parkety tak pěkně klapou a skřípou! :-)

Lízinka je pinďátko a navíc byla strašně unavená.. Vůbec se jí nedivím. Přece jen ty posuny v čase jsou náročné. Do toho jí rostou zoubky, takže fakt "ideální" situace.

Fotky ze setkání se pokusím dát do deníčku. Snad to nebude moc padat.

V podstatě téměř po roce jsme se sešli u Anny na srazu. Opět jsem to měla nejblíž a opět jsme dorazily poslední :-)). Chtěla jsem, aby se Aňa vyspala, ale stejně se nezadařilo. V Praze je hnusný smog, takže spaní na balkóně nepřipadá v úvahu. Dala jsem jí tedy do postýlky, kde různě povykovala, pokníkávala, až jsem to po určité době nevydržela a šla pro ní. Byla pokakaná :-).

Takže jsem jela s nevyspalou holčičkou, která navíc dneska měla svůj vypečený NE-den. Od rána všechno naprosto negovala.. Dopoledne jsme byly cvičit zase v Chabrech, ale jaksi to tam organizačně nezvládají - minule jsme necvičili, že nás bylo údajně málo a tentokrát se nás zas sešlo moc - asi 14 dětí a každé mělo s sebou maminku.. Fakt nářez! Aňa s Emou z toho už byly ke konci poměrně unavené a chtěly pryč..

Aňa mě ale opravdu mile překvapila, protože byla na srazíku naprosto vzorná. Byla to docela legrace, pozorovat, jak se ty děti za rok změnily..

Tenhle víkend měl být velmi pěkný a nabitý údálostmi. Bohužel se splnilo jen to druhé hledisko. Už přes měsíc jsme byly domluvené s Lenkou, že dorazí s Andrejkou k nám a v sobotu půjdeme na bříškotanečnické dopoledne. Ačkoliv jsme to obě několikrát doma opakovaly a zdůrazňovaly, projevilo se opět nepochopitelné mužské uvažování a všechno bylo klasicky jinak.

A tady je ještě reportážní fotka z našeho sobotního tančení..

http://www.super.cz/vtipky/2485-jak-tanci-vily.html

A zas jsme s dubňáčkama soutěžily.. Jsme prostě nepolepšitelné :-). Tentokrát jsme si ale ceny věnovaly samy sobě navzájem - prostě něco, co si normálně nedopřejeme a bereme to jako odměnu za to, že jsme se snažily udělat tu nejlepší a nejkrásnější fotku na téma Veselé Vánoce a Veselý Silvestr.

Fotku do první soutěže jsem ulovila hned na Štedrý večer u našich.. O té se prostě nedalo diskutovat a byla jsem z ní hodně nadšená. :-) Sice má tradiční nešvary momentky - jakože pozadí není až takové, ale Aňa to naprosto vynahradila svým úchvatným výrazem ve tváři..

Silvestrovská byla spíš taková nouzovka. Měla jsem vymyšleno něco úplně jiného, ale pak na to nějak nebyl čas, nálada.. Kdo ví :-). Ještě jsem jí zkoušela různě ořezávat, ale nakonec jsem to nechala víceméně beze změny, protože i po různých variantách ořezu mi tam zůstávaly neidentifikovatelné části těl ostatních :-).

Obě fotky jsou v deníčku už delší dobu a porovnat s ostatními je lze na těchto stránkách:

http://home.tiscali.cz/pavlicovi/vvs/vanoce.html - to jsou výsledky Veselých Vánoc

http://home.tiscali.cz/pavlicovi/vvs/silvestr.html - výsledky Veselého Silvestra

http://home.tiscali.cz/pavlicovi/vvs/komentare.html - a tady jsou velmi zajímavé komentáře k jednotlivým soutěžním fotografiím.. Je zajímavé, že některá fotka se třeba někomu výrazně líbila a jiný ji zas považoval za nudnou nebo průměrnou..

V každém případě mám radost z 2. místa ve Vánoční soutěži a doufám, že teda příště - bude-li vůbec nějaké - konečně vyhrajeme :-)). A organizátorkám skládám hold i tady u nás v deníčku, protože to, jak jsou zpracované výsledky, je naprosto úžasné!

A co jsem si vybrala jako svou cenu?? Za účast jsem si slíbila manikúru, brazilskou depilaci a pokud se umístíme do 3. místa, tak i kosmetiku.. Takže jen co se mi úplně zahojí zuby, vyrazím se rozmazlovat :-))

Původně jsem si myslela, jak budu "stonat" ještě minimálně 14 dnů, takže jsme si ani nedomlouvali žádný program. Navíc má Andulína rýmu a kašel (ale už je to mnohem mnohem lepší), tak jsme radši zůstali doma. Peťa mně proto překvapil svou aktivitou, když vymyslel sobotní program. Že bychom mohli jít na exkurzi do mořského světa na Výstavišti (www.morskysvet.cz).

Od spousty lidí jsem slyšela, že to zas tak nic moc není a to vstupné rozhodně není za hubičku, nicméně, Andulka má ryby ráda, Peťa taky a já jsem ráda za jakoukoliv akci, tak nic nebránilo výletu.

A protože jsem tam šla poměrně hodně skeptická, vrátila jsem se docela nadšená. Má to docela hezkou atmosféru, přítmí, osvícená akvárka, zvuky moře a na stropě mimo jiné odraz vody. Andulínu nejvíc nadchly schody do horní jeskyně a pak samozřejmě chlouba celé expozice - žraloci. A to zejména ten velký. Prý je největší v ČR a má 1,5 m.. No. .. musím se přiznat, že kdyby na mně někde bafnul, tak to asi nerozchodím.. Zubů má opravdu plnou hubu a sympaťák to tak zrovna není :-). To ti menší byli takoví elegantnější :-).

Aňa se ho nicméně nebála a vždycky, když plul okolo, tak na něj volala Aoooj! A mávala a mávala :-))

Při odchodu jsme jí ještě koupili takovou malou želvičku, která má na štítku napsáno: Želva 13 cm "jako živá".. To jsem se docela pobavila, nicméně mají pravdu, opravdu vypadá jako živá.. Naše malá "úchylačka" by jí ale nejradši cucala, protože má měkkou hlavičku a končetiny. Úchylačka píšu proto, že jí naprosto fascinují moje úklidové rukavice a už jsem jí nachytala, jak je sbalila v koupelně a ocucávala je.. bléééé.. musím je dávat tak, aby je neviděla :-) Asi jí chybí dudlík, který vždycky odmítala, ale teď s ním fakt začínat nebudeme :-))

Všichni se mně pořád dokola ptali jak se cítím, jestli se bojím a tak.. A mně to pořád nějak nepřišlo.. Prostě mám asi nějak nastavený mozek, že si tyhle věci moc neberu a tudíž se ani nebojím. Myslím, že ani před porodem jsem nebyla žádný nervák, beru to prostě jako fakt ač nepříjemný.

Včera jsem dorazila do parodontologického střediska a paní doktorka se znovu ujistila, jestli rozumím všemu, co mi budou dělat, sestřička mi otřela pusu desinfekcí, hodily na mně hadr a bylo to :-)). Celou dobu mně paní doktorka informovala co mi přesně dělá a pořád se ptala, jestli jsem v pohodě a já opravdu byla :-)).

Nejdřív mi lokálně umrtvila spodní část, potom rozřízla uzdičku a nařízla dáseň. Pak mi tam vyšila nějaký pěkný obrázek, prý aby tkáň věděla, jak má srůstat. Když to bylo takhle pěkně připravené, opíchala mi pro změnu horní patro, respektive pravou část a z té vyřízla kousek tkáňového štěpu. To přenesla na tu spodní dáseň a bylo to :-). Respektive ještě mi na to horní patro dala nejdražší "žvejkačku" :-). Speciální "obvaz", který vypadá opravdu jako žvejka, jen je to tužší.. Tahle legrácka mně stála 400,- Kč, jinak zákrok platila pojišťovna..

Čekala jsem, že budu vypadat jak rodilá Afričanka, ale když jsem přijela domů, Petr na mně koukal a říká - To ti nic nedělali?? :-)). S napětím jsem očekávala, až to přijde k sobě, ale stále se nic nedělo a zůstal bezbolestný stav, což mně velmi velmi potěšilo. Jen jednou jsem zaskuhrala - smát jsem se mohla, ale bohužel jsem se ušklíbla a to nebylo to pravé ořechové.. Takže Aňa má doma jen a jen veselou maminku :-)).

Jako rekonvalescenci jsem měla naordiovanou zmrzlinu a sezení (u knížky nebo u počítače).. No zná někdo lepší meducínu??? Peťa statečně válčil s Aňou, která samozřejmě chtěla všechno od maminky, ale přitom si uvědomovala, že musí být opatrná. Takže každou chvilku si ukazovala na pusinku "zuby" a foukala mi na mou pusu.. Jen jí bylo líto, že se nemůže se mnou mazlit, tak jsme to vždycky musely nějak vymyslet, aby to její objetí nebylo nebezpečné.

Dneska jsem jela na kontrolu, paní doktorka mně pochválila, jak se to pěkně hojí, že jsem přímo exemplární příklad bez problémů, ukázala mi, jak si čistit zuby a je vymalováno! Mám to prostě za sebou a už se jen hojím, hojím a hojím.. Musím se přiznat, že se už děsně těším třeba na rohlík a na nějaké pořádně jídlo :-)) Kousání mi ještě moc nejde..

Tak.. a teď mi došlo, že jsem se nezeptala, co se stane s tou výšivkou! Tak snad se to vstřebá :-)))

Letos mi bude pětatřicet a evidentně skončil bezúdržbový provoz.. V úterý jdu na tu plánovanou operaci zubů - bléééé  - a minulý týden jsem si opět zopakovala návštěvu nestandardní paní doktorky na místní chirurgii a nechala si odstranit další znamínka.. Tentokrát jich bylo 5.. Řekla bych, že krásou začínám pomalu útočit na Sněhurku!!***

Svérázná paní doktorka mi nabídla jako termín kontroly den po operaci zubů, což jsem s díky odmítla a půjdu se tedy ukázat to následující pondělí. A domluvím si poslední termín na odstranění znamínka na obličeji. To jsme kvůli těm zubům momentálně odložily.

Méně pozitivní zpráva je, že se mi za svátky povedla nabrat 4 kg, ale doufám, že zas půjdou dolů, když budu odkázaná jen na tekutou stravu.. přece jen - sušenky se brčkem moc pozřít nedají :-))

Hlavně, že jsme zase začaly bříškotančit - navíc s mým novým kostýmem a úžasnýma doplňkama je to ještě větší potěšení.. Udělaly jsme si rovnou novoroční večírek, když na ten vánoční nedošlo. Bylo to moc príma, poseděly jsme, pokecaly a domluvily se na posledním lednovém sobotním dopoledni, že si uděláme taneční tříhodinovku..

Na víkend jsme vyrazili do Skalice, protože je stále docela dost sněhu. Sice nemáme boby, ale ve Skalici funguje kluziště a to se Andulíně moc líbilo.. Hned to pak předváděla babičce a dědovi, že dělala klouzy, klouzy a schválně jakoby rozjížděla nožičky na plovoucí podlaze imitujíc pohyb na ledě :-) Co mi tam ale vadí, že většina lidí spaluje nekvalitní uhlí a všelijaký bordel a představa o vycházce na čerstvém vzduchu patří do oblasti sci-fi neb se Skalice nachází v ďolíku. :-(( Zlatá Praha!

A v sobotu jsem Andrejce vytrhla další zub :-)) Tentokrát má konečně venku horní jedničku. Ač jí bude v únoru sedm, má zatím snad jen spodní jedničky nové.. Vypadá trochu legračně, jak má díry po zubech nahoře i dole, ale byla ráda, že jsem jí to udělala, protože Lenka, ač se dokáže "hrabat" v ledasčem, tak ze zubů se jí dělá šoufl :-). Andrejka byla teda trochu zklamaná, že k ní pořád nedorazila zoubková víla a nepřinesla jí za ten minulý zoubek žádnou odměnu, tak jsem jí nakonec musela prozradit, že zoubková víla navštívila mně a jako dárek za oba zoubky dostane Andrejka pobyt u nás a půjde s námi i na bříškotančení... Tak to byla mooooc spokojená! :-)) Prý to asi ta víla řekla mně kvůli tomu, že jí ty zuby trhám :-)))

Když dneska Andulka přes oběd spala, hrála jsem si s Andrejkou na Tři oříšky pro Popelku.. Máme to pěkně zmáklé a pořádně jsme si to užily :-)). Andrejka se totiž do svých rolí dokáže neuvěřitelně vžít.. Lukajda nechtěl hrát prince, tak jsme to musely dělat na střídačku samy.. Jediné, k čemu se uvolil, že nám zahrál scénu, jak kuchtík zvedá nohu kuchařce a nutí jí obout střevíček :-))

A úplně bych zapomněla na velkou novinku z minulého týdne - Andulka byla poprvé u kadeřnice a je ostříhaná pěkně nakrátko! Sice mi bylo líto, že už jí nemůžu dělat culíčky, ale vlásky se jí tak zamotávaly, že se dělaly dredy a Aňu bolelo česání.... A stejně teď nosí čepici, tak jí to aspoň neleze do očí a nerozčiluje a do léta jí to zas doroste :-))

Ač to zpočátku nevypadalo, podařilo se mi konečně nacpat do deníčku fotky za celý prosinec.. Ufff.. Už se těším, až bude rodina.cz šlapat jak hodinky a nebude mně to každou chvíli vyhazovat a padat.. To je opravdu někdy lehce o nervy..

S vědomím dobře vykonané práce si můžu jít konečně lehnout a vyspat se na náročný zítřek...

Nějak se mi nedařilo psát, respektive deníček moc nespolupracoval, tak snad to teď napravím.

Dárky jsem díky FL nakupovala průběžně, navíc mi občas přišla Andulku pohlídat teta Lidunka a hned to šlo všechno mnohem rychleji než s naší malou asistentkou.

Stihly jsme i výstavu betlémů v Hrzánském paláci a prohlídku vánočního Staroměstského náměstí. To bylo moooc pěkné.. oboje.. Jen Andulka chtěla na té výstavě ochutnávat vystavené perníčky a musela jsem jí hlídat, protože nejen, že to byly exponáty, ale ani nevypadaly moc čerstvě.. Kam se hrabou třeba na Trollikovic perníkovou chaloupku :-).

Stromeček jsme letos neměli, protože jsme jeli na Štědrý den k našim. Měli jsme jen vánoční větve :-). A ráno po probuzení tam Andulka našla první dva dárečky od Ježíška. Já ostatně taky - láhev vínka a kredit - ten Ježíšek ale ví, čím mi udělat radost!

Odpoledne jsme se přesunuli k našim, kam dorazila i babička a posléze - v podstatě když už byly dárky rozdané i ségra s Robertem. Andulka evidentně vycítila, že se něco děje a navíc jsme jí nepouštěli do obýváku, kde přes sklo viděla svítit stromeček.. Večeři tradičně moc nedala, snědla jen trochu hovězí polévky a radši pobíhala okolo. Ve finále stála u dveří a volala: Ježiši! Ježiši!!! Už jsem jen čekala, kdy dodá obligátní Marja :-)). A přitom už dopředu hlásila, že přijde "Jžišek" a přinese jí "dáek - pokakadnu a kočačá" - čili dárek - pokladnu a kočárek. :-)

Nakonec se dočkala, Ježíšek konečně zazvonil a mohli jsme jít ke stromečku.. Tak nějak nevěděla, na co má koukat dřív, ale vzápětí se vzpamatovala a šla rozdávat dárky.. Mezitím stihla testovat cukroví a byla nadmíru spokojená :-). Dostala svou vysněnou pokladnu i kočárek, ale nejvíc jí asi zaujal náš společný dárek od babičky - dárková krabice, kde byla krom jiného obálka s velmi pěkným obsahem a pak salám a nějaké sušenky.. Sušenky Andulku naprosto nadchly a poctivě se snažila o jejich správné využití :-) Ve finále jsme je museli schovat. 

Já jsem byla taky strašně moc hodná, protože mi Ježíšek nadělil nádherné věci na bříškotančení - teda samozřejmě krom jiného!

Od našich jsme odjížděli někdy kolem 21 hodiny s naprosto rozdováděnou holčičkou.

V neděli jsme se pro změnu přesunuli do Skalice, kde čekala další nadílka a kupodivu i další kočárek :-). Andulku ale už tak nějak stejně nejvíc zajímala čokoláda na stromečku. Nějak nemůžu pochopit, že ačkoliv to v životě neviděla, prostě se nesplete a nesplete a nikdy nesáhne po ozdobě, ale opravdu po čokoládě.. Dovolila jsem jí jednu figurku, ale až poté, co bude mít prázdný talířek, na kterém měla namazaný chleba (velmi vehementně se hlásí o mazaní mazaní, vyndá si z ledničky máslo a bez toho to nechce jíst.. a housky máme vysloveně "mazané" :-) Andulka to s prázdným talířkem vyřešila naprosto fikaně - rozdala jednotlivé kousky všem okolo a pak mi šla ukázat, že "elba nenííí" :-)

Co jsem měla dělat! Vydala jsem takový pokyn - vydala.. tak jsem holt musela podlehnout a příště si dám zatraceně bacha, abych to správně specifikovala - čili ne prázdný talířek, ale Andulkou snědený chleba :-))

Třetí nadílka byla u mladých, ale bylo vidět, že to už je na Andulku opravdu hodně. Už byla strašně unavená ze všech těch zážitků a dárků, že si ani nechtěla ty svoje rozbalovat.. Taky i noc stála po dlouhé době za to.. budila se snad co dvě hodiny..

Na Silvestra jsme byli pozvaní k mladejm a užívali jsme si dobrot Raclette. Andulka tam byla s námi, přinesli jsme jí postýlku. Hrozně jí bavilo ťukat si na zdraví a pít "šamáňo", ale na druhou stranu to pro ní asi bylo moc sladké a bublinky jí lechtaly, takže dala přednost svojí staré známé dobré vodě.

Mimo jiné jsem Andrejce stihla vytrhnout spodní zoubek ještě v roce 2005 :-)).

Odcházeli jsme někdy kolem druhé hodiny, já bych šla ještě kalit do hospody, ale Petr byl bohužel nachcípaný, takže jsme šli pěkně domů :-(. Andulína zůstala u mladých a bohužel vstávala poměrně dost brzy.. Lenka to pak dospávala přes den... To jsem si zas já vzala Andrejku a Lukajdu a na Nový rok jsme postavili iglů a "Sněhurku". Andrejka si vyžádala, aby měla prsa :-)). Andulína mezitím okupovala dědu, chtěla lízt do kurníku, protože tam bylo po dlouhé době zas vajíčko, případně se zavírala do kotce pro psy s úmyslem prozkoumat boudu.. Nejvíc jí bavilo, když jí děda vozil v kočárku, což jsem teda zírala :-))

V podstatě bych řekla, že jsme do roku 2006 vstoupili úspěšně a bez problémů a přeju všem, kteří tenhle deníček čtou, aby se měli krásně, byli hodně zdraví, šťastní a aby se jim nevyhýbala ani láska ani peníze :-))

Už několikrát jsem psala, jak nenechávám některé věci plavat a snažím se vytěžit maximum :-).

Probíhala akce Pampers - nejen ta oficiální se sbíráním obalů, ale ještě další, v Globusu. Za každé balení jsme dostali do kartičky určitý počet razítek a poté jsme si mohli vybrat nějaký dárek od Lega.. Klasika.. Plínky tenkrát měli za výbornou cenu, tak jsem jich nakoupila do zásoby tolik, aby nám to vystačilo na kostičky. Kostičky ale pořád nebyly, mezitím jsme odjeli do Bulharska a po návratu jsem se opět vypravila pro svůj bonus..

Jaksi jsem se ale opomněla podívat na datum, do kdy si můžeme hračky vyzvednout a ejhle.. Deadline byl před necelými 14 dny.. Přišlo mi to líto, tudíž jsem zasedla a napsala srdceryvný mail na ředitele Globusu, že vím, že je to moje chyba, že jsem to prošvihla, ale na druhou stranu kostičky stále nebyly a jestli mám ještě šanci to nějak vyřešit.

Vzápětí mi přišla odpověď od asistentky ředitele, která mi vyrazila dech nejen rychlostí, ale i obsahem. Že prý to rohodně zařídí a bude mně kontaktovat vedoucí drogerie. Pak se nějakou chvíli nic nedělo, uběhly prázdniny a já se nesměle ozvala znovu, že chápu, že byly dovolené a jestli náhodou... :-)) A prý, že má dorazit dealer a něco přivézt...

Zkrátím to.. Trochu jsme se s paní vedoucí míjely, ale včera se konečně zadařilo. Naštěstí přijel hlídat taťka - Andulka si ho vyžádala, že se jí po něm stýská - a já byla moc ráda, protože paní vedoucí měla nějaké školení a čekala jsem na ní hodinu. Ani mi to moc nevadilo, stejně jsem ještě řešila nějakou reklamaci a hlavně jsem věděla, že nemusím opatrovat Aňu. To by asi nevydržela.

Nakonec jsem se dočkala, paní vedoucí byla hrozně milá a přinesla mi na výběr kostičky a pak ještě koňskou farmu. Oboje bylo v podstatě na "vyšším" stupni té kartičky s razítky, ale prý, že to nemám řešit. Vybrala jsem si farmu a nakonec jsem dostala ještě jako bonus i ten kyblík s kostičkama .- )).

A tak se mi vyplatila moje nelíná huba :- )))