Deník Naše akce od r.2005
O tom jak hrajeme, lyžujeme, slavíme a provozujeme všechny ostatní aktivity

Banda spiderská v závěr sezóny letní rozhodla se zúčastniti poprvé turnájku v obci Ohrazení. Ukecán k účasti byl i Ferry, jehož zdravotní stav připomínal spíše válečného veterána, než zdravého sportsmena. Ostatně, podobně na tom byl i Ivoš, ale přesto jsme v netradiční sestavě jeli bojovati.

Osm teamů se sjelo v tento nádherný den, by se utkali v kláních ukrutných. Franta Lang tradičně v úvod i závěr polibky nešetřil. Do skupin dvou všechny rozlosnul a šlo se na to. Jako již tradičně, začínali jsme úvodním zápasem turnajovým a hnedle jsme to zmastili. Remíza 1:1, leč na body slehnuto bylo o balón jediný. Nic moc začátek, ale následně se nás už štěstí drželo a cenné vítězství vybojováno bylo těžce. To náladu spideří samo povzbudilo, stejně jako krásný počas a okolí vesničky Ohrazení to zvané. Po závěrečném vyhlášení výsledků jsme do plechovek čtyřkolých naskákali a mazali směr ČB, kde jsme vítězství naše a konec léta na beachparadiese notně a hodnotně oslavili. Prostě krásný den plný vítězství, slunce a pohody s pavoučím tanečním vyvrcholením…

Trad iční memoriál přítele a kamaráda dávného, plný herní kvality, konal se i v roce tomto léta páně. Sestava teamu spideřího i tentokráte pozměněna být nutně musela. Ivoš si vlastní grupu sestavil a povinnosti života běžného i zranění rozmanitá to způsobila. A tak se kupodivu i Kliku Vladimíra poprvé ukecati ku hře spideří podařilo. Sedmnáct teamů zůčastněno celkem bylo a na třech kurtech se utkalo.

Však opět okolnosti spykly se v neprospěch teamu spideřího, kdy i sestava soupeře jednoho podvodnou se stala, když sprostou fintou nesportovní nominovali k zápasu s námi nahravačku turnaje nejlepčejší. Prostě, postup ze skupiny ubojovat se nepodařilo a tím vše hotovo v den tento bylo. Však již tradiční posezení s přáteli u píva, vína, panáků a klobásky vynahradilo zklamání z nepostupu do bojů závěrečných o bednu vítěznou. Cítit byl sezóny turnajové letní naší vzduchem konec, stejně jako dní letních. Však ještě ten večer teplý, vlahý a plný hvězd byl a tak i tak bylo fajne po konci prázdnin…

Konec prázdnin tenkrát byl a pozvání přišlo přes kámošku plodnou Ferryho ( 5 dětí! ) Mířu Koubovic na turnájek do Říše Nové za Telčí ležící. Již název zvláštně sympatický jevící se nás zvyklal zůčastniti se. Zmatky předodjezdové byly významné do té míry, že v moment jeden k odvolání účasti naší došlo, aby poté k přihlášení novému přišlo. Pepa ráno onoho brzkého u Trafica Renaultova motor a GPS nastartoval a jelo se. V místě konání zjevili jsme jako jedni z prvních. Předpokládaný počet oddílů dvanácti se nedostavil a i soupeř rakouský zřejmě zhynul cestou, neb se ani neomluvil, což poznamenalo vývoj další celičký turnaje tohoto. Zápas náš první, s převahou vyhraný, nám uloupen pořadatelem tamním byl a anulovaným prohlášen! Poté jsme přetransformováni z důvodů záhadných byli do skupiny druhé, již klasicky silnější, což zřejmě a evidentně poškodilo výsledné umístění spiderovské naše. Věru herně tentokráte trápili jsme se přemocně, až malé ( ale spíš velké divadlo emoční ostatním účastníkům předvedli jsme. Výsledkem byl vzdaný boj o místo páté a tak věru flek šestý náš zapsán budiž jen do análu spideřího!

Nu co, požili jsme alespoň chutné klobásky řezníka místního, kuřátka předem připraveného a vzhledem k povinnostem dalším, vydali se k domovině. Prostě jsme to zvrzali a jest nutno zapomenouti výkonu tohoto věru nevalného a připraviti se na turnaj zřejmě poslední babího léta páně pavoučího 2006 a tím býti má memoriál Rosti Karáska.Snad lépe bude…

Důležitosti jsou zaznamenány výše, tak ještě něco k okolnostem dalším dění konce týdne tohoto. Víkend jsme započali již barbecuem v předvečer turnájku u baby Milli na zámecké zahradě hradu jejího dobrovodského, kde srocení veliké spideří se konalo a tlachalo, ba i pozpěvovalo. Někteří přímo pohostinsví ložnic hradních využili, zde přespali a z místa tohoto za dobrodružstvími dalšími v ráno sobotní vyrazili.

Celkem sjelo se do Dvorů devět kláníchtivých volejbalových teamů, načež ve skupiny dvě poděleny byly. My losli jsme sic skupinu menší o čtyřech teamech, leč jako již tradičně tu silnější. Důkazem budiž hnedle první match proti Komínovi s Pecou! Však zástavu náší bojovnou dne tohoto vztyčili jsme kurvavysoko a set první vyhráli jsme!!! V druhém už to nebyl výkon ten pravý ořechový a tak jsme slehli. Však nutno podotknouti, že i obec divácká dlaně své ku potlesku několikráte užila, by výkon aktérů zhodnotila kladně. To byl moc dobrý sport!

Jako turisté sjeli se mrknouti do koutů tamních Kuba s Luckou a jejím hundem Almou, koně připomínajícím. Zahráli si tenísek, ostatně i jako mnoho dalších účastníků turnaje, neb prostoje mezi zápasy dlouhé věru byly. Aby kolektivní duch spideří byl utužen, i Kuba ku hře volejbalové byl připuštěn. Všechny bitvy další vítězné již byly vybojovány a partičku okolo Jarry Máchovic a Karlíka Prázdnovic jsme chroupli v klání o fleka celkově třetího bednového.

Nu a bylo dobojováno. Čuník nevídaně chutný sežrán byl domrtě, pivo vypito a tak mnozí z účastníků zajeli okoupati svá bídná, bolavá a nevonící těla do místní pískovny, což byl počin nejen očistný, ale i osvěžující.

Pak následovala část další víkendu spideřího, kdy někteří přetransportovali se domů rány tělesné i duševní si lízati a zbytek zapařiti a užíti ohně krbového i pochutin mnohých jali se odebrati k Pavlovi Švejdovic v obec nedalekou, jméno Hranice nesoucí. A potlach tam pod nebem hvězdným vskutku povedl se. I ráno dne druhého pár statečných vypěškovalo se zakusiti své štěstí mykologické do místních hvozdů. To bylo žrádlo! Hříbečci se na nás smály z koutů mnohých a doslova v pohádkový les tamní proměnily! Stav tento neštítím se pojmenovati mykologickou erotikou s dokonalým a úplným vyvrcholením. Tři plné košíky nádherných a zdravých houbiček sklidili jsme z lesní plantáže a uspokojeni jali jsme ukliditi chaloupku po žranici a veselici noční.

Pak už jen návrat do děr spideřích budějovických našich nás čekal, kterýžto bezproblémovým byl a tak můžem pochváliti víkend tento zážitkůplný a plně užitý a prožitý.

A nastal čas se těšiti na turnaj o Novoříšské Hovno…

Zvláštní událost udála se v čas výše uvedený. Vodníci a nejlepčejší vodáci naší modré planety dali si dostaveníčko týden po MS v Tróji na kanále v Českém Vrbném s tím, že zapaří, potrénujou a zazávodí si jen a pouze o čest a slávu. V rámci konání této vodácké radosti byla požádána Ráďule Hniličkovic o uspořádání beachvolleybalového představení. I ve spolupráci s mazáckými spidery ujala se role pohlavní organizátorky. Domluveno bylo kusů pár stálých plácavých a v očekávání příchozích pádel několika vodáckých, jsme po organizační poradě v doupěti spideřím Ferryho vyrazili vše spáchati.Jest výše uvedeno, že počasí den první za ho… stálo, ale přesto jsme plácali do podvečerních hodin. Vodáci vskutku přišli v jednom šiku a evidentně si pískové radovánky pod vysokou sítí užili, stejně jako my. Tombola byla skvělá a pádla pro vítěze vybojovali Jarry s Pepou. Druhý plac uplácali kluci Falovic a třetí po nich Milli a Ferry byli. Vyhlášení před nastoupeným davem diváckým uskutečnilo se přímo na bedně, kde den druhý stáli největší esa na divoké vodě. Pro nás taktéž nezvyklé a vskutku milý zážitek. Večerního koncertu jsme se nezůčastnili, neb jsme těla svá znavená předisponovali k Malčovi na beachparadiese. Tam skvělého mejdla jsme spáchali, zpívali, jedli, pili, tančili a smáli se až běda! Glosou večera byla ,,motorka špárovka“ Kubova a ,,kak těbja zavut Málčik?“. Kdo nezažil, ať vysvětlit si nechá…

Nedělní klání bylo již komornějšího rázu s menším počtem trápících se hrajících. Vše však vynahradilo sluníčko a krásný věru počas v den tento celičký. Vyhrál ,,Málčik“ s Luckou Machourkovou a druzí ukončili toto nedělní pískové radování Milli s Ferrym. Třetí se doplácali Hanče se Swobym. Pádla byla pohlavní cenou i v den tento a hříchu by bylo nevyužít přítomnosti skvělých vodáků světového věhlasu a nenechat si je podepsat na nástroj jim blízký. Ještě pár atrakcí vodních shlídli jsme a v podvečer rozpustili jsme srocení davu našeho plácavého. Bylo to věru milé dvoudení setkání a plácání. Smíchu i zábavy užito bylo spousty a dost a dost. Vše činěno bylo pro radost a co hlavním bylo, že zraněných nebylo. Ba musíme kvitovat návrat na kurty pískové Ráďuli Hniličkovic, která se vrátila po dlouhodobém trápení bolestí nevšedních, dlouhotrvajících v oblasti mužům vzrušující. Nuže vítej zpět a snad navěky uzdravena.

Bylo to fajné a vodákům Ahóój…!!!

Rock utekl jako voda a nejen naše tlupa spideří se opět vydala utratit týden dovolky v místo nám tak dobře známé a oblíbené – Přední Výtoň v mapách značené. Aktivit již tradičně plánováno bylo přemnoho a nebylo v silách obyč. lida vše zrealizovati, vyzkoušeti a užíti. Zpočátku počas byl ku nám vlídný a pravou letní pohodu dopřál nám užíti, leč v půli pobytu našeho vše se krutě obrátilo a z obav z omrzlin téměř všichni předčasně uprchli domů před dovršením limitu dovolenkového. Nuže zmíněno budiž pro paměť několik poznatků a zážitků nejvýraznějších.

Na ubytování stěžovati si věru my nemohli. Dokonce nově zastřešená terasa penziónku Jezerka nás mile překvapila kvalitou, zpracováním i praktičností svojí. To samé tvrditi jest nutné o stavebních úpravách hospůdky ,,U starého vdovce“, která vždy zázemí pro potlach nám poskytla. Však cena ubytování zdá se nám již přemrštěná. Kurty zanedbané nám trnem v oku též byly, však ale posloužily.

Voděnka z Lipénka teplá léto toto byla jako nikdy předtím, vždyť 26 grády celsiovými pochlubiti se mohla!

Žití a pobyt tam obecný povětšinou zpestřen jest návštěvami přátel i nepřátel našich. Tak bylo i tentokráte a věru návštěva Malči s Kubou Tošnerů přinesla s sebou veselosti a vzrušení až přehršle. Zpěvuchtivý Kuba text ještěřice uhlem z krbu tamního vykreslil na zeď bílou.

Malůvky orgánů pohlavních ku zpěvu sic pomohly, však den druhý Ferry s asistenty několika nucen byl chlebem šumavským vše odstraniti a primalexem z Budějek dovezeným vše překrýti! Fuj a hanba musela zmizeti!

Ještě zmíněno by snad vhodné bylo kolové dobrodružství Ferryho a Ládínka S., kteří se na vlastní nebezpečí vydali na Třístoličník a přes najetou notnou dávku KM vrcholu nedosáhli, neb bloudili a bloudili, až zabloudili a fakt ten kopec prokletý nedobili!

No a máme to za sebou. Teď již jen hroucení obrobků, fárání do dolů či práce zemědělské nelehké nás do dovči další čekají všechny. Nebylo to špatné, ale zřejmě nejen spiderům skalním se zrníčko pochybnosti o účasti v létě příštím zde v myšlení uchytilo. Tak uvidíme a jde se makat…!!!

Námi již smluvená účast na turnájku tomto byla bandou pavoučí odřeknuta , neb pořadatel křikem do světa vyslal zprávu, že sprostě losovaně nesourodá družstva z účastníků příchozích poslepována budou. Však přesto se pár statečných sem štěstí zkusiti se jeti odhodlala. Nutno podotknouti, že všemu předcházela veselice ukrutná doslova v areálu Beach paradiese u všesportovky v ČB, kdy mnozí účastníci turnaje Benešovského tuze zakalili a nad ránem usedli s ,,trojkou ve voku“ za volanty svých okolených plechovek a s nasazením životů nejen svých jali se rizika dopravního postoupiti v místo konání.

A vskutku losovalo se teamů složení a s odstupem konstatovati nutno jest, že jako nápad to dobrý byl. Nesehrané kolektivy netrpěli averzí hráčů vzájemně se znajících a tak kazičům notorickým naopak podpory spoluhráčů se dostávalo více než pojebu. Obecnou pohodu a zábavu ve hře i mimo ní, již tradičně tvrdil Kuba náš Tošnerů milený s Malčou, kteří se věru účastí bavili skvěle a nejen sebe.

Team každý s každým zoči voči popral se o místo své na slunci a pořadí závěrečné v tabulce pravdy konečné. Cenu nemá podrobně jmenovati vítěze, ale team se spiderem chytrým Ferrym, palmu vítězství uzmuli před snaživci ostatními. Ještě zmíněno budiž, že máti spideří Milli s Malčou urvali si fleka druhého.

Po krásném dni stráveném na kurtech místních, obdařeni jsme byli koši dárkovými, jejichž obsah byl požit všemi na místě a v rychlosti nevídané. Po sežrání a vybumbání dobrot všelikých přišel deštík a čas rozloučení. Závěrem jest slušností poděkovati pořadatelům místním za organizaci turnaje bezchybnou. Kvitovati jest nutně obecně atmosféru přívětivě a mile rodinnou, občerstvení nevídaně pestré, kvalitní a hlavně přívětivosti a úsměvů lidu místního. Díky tedy za pozvání, setkání, poznání se a snad v ročníku příštím natledadanou…

Ahoj plácalové a ochlastové, přihlásila jsem nás tedy na turnaj v Nových Hradech v sobotu 22. 7. Sraz účastníků od 9,00 - 9,50 hod na nádvoří budovy Zámku v NH, za slunečného počasí hra venku na venkovním hřišti ZŠ - umělý povrch - myslím, že to nám hrozí. Nezapomeňte se namazat. Za nepřízně počasí přesun do školy - náhradní obuv. Prý se pije Budvar - upozorňuji především Ivoška, nějaká Novohradská voda a gratis je kýbl salátu - vše ostatní v restauračních zařízeních. Zápisné 50 Kč za osobu. Večer taneční diskotéka nebo táborák, přenocovat možno v zámecké zahradě s vlastním stanem či spacákem - to kdybychom se nedostali ke Kubíčkovi. I tak doporučuju si vzít spacák, protože chalupa je nedostavěná a stejně budeme spát skoro venku. Já s Jindříškem přijedeme až v sobotu na místo, ostatní se domluvte sami.Mějte se letně, papapa. J. F.

Počas byl víc než letní a tak jsme se po rozhodnutí pořadatele přesunuli ze zámku do základní školy, kde bitvy líté jsme na kurtu tartanovém vybojovali. Teamů v hromadě pěti napočítáno bylo a tudíž nejspravedlivější systém boje všech proti všem zvolen byl logicky. Nutno podotknouti, že pořadatel pohlavní snažil se na podmínky místní zřejmě nevídaně a kýbl salátu chutného všem nakrouhal, ba i dobře k ledu uložil. To už se říci nedalo o soudku pivním a jeho obsahu obzvláště. Chybějící chladící součástka za vedra dne tohoto nechutného zjevila se nutnou býti a tak jsme za zrzkem chlazeným vždy na náměstí si odskočili.

Přes snahu soupeřů ukrutnou jsme přesto zvýšeným úsilím vítězství bez ztráty setu vybojovali! Ba pořadatel byl tak povznesen hrou naší, že v závěru nabídl nám, spiderům, match exhibiční proti výběru turnaje, což už se v našich letech neslučovalo se životem a tak jsme s díky poctu tuto odmítli. Po vyhlášení našeho vítězství za oficiální a pozvánkou na ročník příští v kapse rozloučili a prchli jsme k hostiteli do stínu chaloupky jeho. Jak slušným zvykem jest, vítězství oslaveno bylo a plácání se po ramenou nabralo konce až v novém dni, kdy se část osazenstva nechala okusovati a opíchávati hmyzem místním ve spánku pod nebem širým a část zase hmyzem v chaloupce ubytovaným. Ráno bylo veselé a hravé, jak už to tak po vítězství bývá. Pošukali jsme místnosti i prostory dvorní a jelo se na finále beachvolejbalového klání swotch cupu do Budějek za Malčou, kde uzřeli jsme věru kvalitní sport a tím zážitky naše víkendové zařízli.

Bylo to milé prožití víkendu, za což naše banda spideří zanáší jméno Jakub Tošner do svých análů navždy, jako pavouka kladně hodnoceného a ku žití společenskému vhodného velmi. Tak díky a snad možná zase někdy čauky na chaloupce…

Turnaj v Malontech se jako každý rok konal 5. července na svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje /863/. Sestavu jsme dali dohromady celkem dobrou, hráli jsme ve složení: Jarry, Milli, Ivoš, Kuba, Ferry, Míša, /který se nám každoročně vnutí/ a místo Zdendy jsme přemluvili Jardu Malču./Zdenka si chtěla vzít do mančaftu Jarka Prázdná, tak jsme se ho netroufli vůbec oslovit, nakonec se na něj vykašlali a on hrál úplně s cizím družstvem/. Moc jsme se nevyznamenali, vylosovali nám skupinu „smrti“, ze které nakonec vzešli vítězové na první a třetí příčce. Nu co, každý den není posvícení, 9. – 12. místo v této konkurenci je zlatý střed. Byly čtyři skupiny po pěti.

Horší to bylo poté, kdy se všichni rozprchli, už ani na tu zábavu nedokážem zůstat všichni…