4.AVL 5.3. 2006

Plac hrací: Základní škola Vltava

Den: viz nadpis

Počasí venku: návrat paní zimy – nových deset čísel sněhu

(v Černé v Pošumaví napadlo 75 cm sněhu!!!), jinak celkem fajne wetter

Počasí uvnitř: jako v tělocvičně, trochu smrad z potících se plácalů a chladněji

Organizace: gut – pivo, panáci, grogáci a párci v dostatečném množství

Vítězného tažení se účastnili: Milli, Jarry, Ferry, Pepa, Jindra, Kuba a Ivoš

I tak po lyžovačce oužasné u obce Kitzbühelu přišel již podruhé čas mlácení do meruny volejbalové v pokračování ligy amatérské části základní turnajem to posledním, definitivně dělícím zrno od plev. Zbývalo nám doplácati mačů pět a postavení tabulkové křičelo na nás zprávu jasnou. Nutné bylo poraziti soupeře všechny, bychom do bojů o bednu vítěznou zasáhnouti mohli se jati. I povedlo se měrou nevídanou a vítězné tažení naše odnesli v pořadí Slamáci, Sako Dříteň, Studenti, Vodníci a ATD v poměru jasném 2:0 a to vždy! Hra naše skvělá byla, proto ten ukrutný výsledek soupeřům jsme naložili. Ivoš se nesportovně rozehrál zápasem prvním s grupou Studentskou, leč ku prospěchu věru bylo mu to a jeho laxní začátek byl tentam. Pepa sic trochu ojebal poslední dva matche, když se odpoklonkoval jedouc dětem mejdlo taneční urobiti, však palmu vítězství dne tohoto ubojovali jsme statečně! Výkon takový potřeboval u moku zlatavého prodrbnout a odměniti se dlabancem vybraným, což spácháno bylo v restaurantu Lotosovém. Věru fajná neděle, jenž postrčila nás blíže metám amatérským nejvyšším, o nichž rozhodovati se bude dne prvního dubnového aprílového. Nuže soupeři, opět jsou tu Spydeři a bojte se…!!!

Místo konání: všesportovní hala České Budějovicve na Dlouhé louce.

Počasí: venku krásně jarně a slunečno, uvnitř jako v hale.

Čas konání: 8 až 17 hod.

Hráli: Jarka, Milli, Pepa, Pavel, Kuba, Jindra, Ivoš a Ferry

.

Statistika: jedna prohra 1:2 a tři vítězství.

Zajímavost: distorze obou malíčků Ferryho, ztracené klíče od šatny a všeobecná pohoda…

Nuže po návratu z Kitzbühelu jsme byli přinuceni opět vyběhnouti v kurty volejbalové a prokazovati svou výkonnost. Hrubé podrobnosti, dne tohoto nedělního, jsou zaznamenány výše. Za zmínku stojí věru již nepsané pravidlo, že pokud máme v tento den naraziti na soupeře dobrého, jest nám přidělen jako první a to vždy již rozehraný. Nejinak bylo tomu tentokráte s teamem Banánů, s nímž po bitvě slehli jsme v teabreaku. I další naše vystoupení vykazovala ještě ztvrdlých hnátů lyžařských, leč byla vítězná. Jen ta jednotlivá skóre se setem prohraným nás zřejmě mrzeti budou v den zúčtování soutěže této a o několik příček níže od bedny uvrhnou nás. Vzpomeňme jen trapně utraceného setu s vořezávátkama z magistrátu! Fuj, toť škoda hanebná, jenž maily vítězství zabránila Ferrymu a Jindrovi institucí touto rozesílati.

Závěrem jsme, ostatně jako vždy, něco slupli a popili v restaurantu tamním a potlachem výkony nevalné naše si pochválili, však řečí mnoho stáčelo se ještě k výletu minulému v Kitz. Tím připomenuta byla pohoda, klídek a tabáček…a po zacinkání mincí k úhradě konzumu určených, každý odebral se směrem ve svůj baráček…

Konáno ve dnech 12. až 14.2. 2006.

Účastníci zájezdu: babi Milli Honzeková

zpívající skijačka Jarry Farová

snowbič Tom Farů, syn výše jmenované

řidič, kytarista a bavič pohlavní Pepa Maxík

novic spyder skijácký Kubík Tošnerů

curver kraťasový Ivošek Fialka

curvující vohráblo Ferry Kazdínek

a rodinka Klikovic Robbi a Ládínek se synem Ryškou

Jak v nadpisu psáno, téměř celá parta spydeří, grupa to plácavá, shodla se na výjezdu za zážitkem lyžařským do mekky rakouské skijácké Kitzbühelu. Odjezd pozbyl tentokráte chvíle vzrůša v podobě zaspání familie Klikovců, jak odehrálo se v roce minulém a tudíž v tandemu pospolném vozítek plechových Fordu Trafic a Oplíku Vectrovém vyrazili jsme k cíli našemu. Však doba pojízdná prodloužena byla o zablokování komunikací lavinami sněhovými a tak natočeno na tachometrech vozítek našich spolehlivých navíc objeveno bylo faktem o 100 km vícero oproti předpokladu. To samo souviselo s příjezdem našim mírně pozdním do střediska Jochberg, jenž vloni seznali jsme lepším, než vyhlášený Kitz.

Však vše vynahrazeno bylo weterem úžasným, ba neuvěřitelným. Sněhu móře třpytící se ve slunci horsky oslepujícím, se stupni celsiovými optimálně mínusově posunutými, užili jsme dosyta.

Po lyžovačce celodenní přišel v pořad přesun v místo vloni objevené ku spaní našemu jmenované to Haus Höller in dědina blízká to Stuhlfelden bei Mittersill. Ubytování nešlo vytknouti zhola chloupku nepříjemnosti. Baráček ubytování nám určený seznal proti roku minulému dalších vylepšení a kapacita jeho ubytovací narostla o nové dvě komůrky. Po ubytování nastal čas potlachu o zážitcích prožitých dne prvního, konzumu večeře a veselosti zpěvně dovolenkové, ve které obecně, díky Pepovi především, vynikáme neobyčejně. Již známou je přepadovka paní domácí s lahvičkou pálenice. I ta osůbka, zřejmě mile selkovitého vzezření a sedlácky působící, nadšena byla hlukem muzikantským tak, že potomky své přizvala ku veselení našemu. A poté wir gehen schlafen…

Dne druhého, pobytu našeho zde, probudili jsme se opět do dne slunečného. Po snídani vydatné, na doporučení místní paní domácí, vydali jsme se do bližšího střediska Hollerbach. Věru mile překvapeni byli jsme kvalitou svahů tamních, počasem i atmosférou. Hospůdka líplá ku svahu, byla svědkem výpadů našich několika, ku posílení sil našich umdlévajících a posílení nálady beztak vynikající.

Den třetí a poslední též neseznal chybného provedení. Opět slunce, sníh a zcurvená panorámata! Fakt žrádlo! Ba napsat chce se jen superlativů množství. Však vše má svůj konec i nastal čas sbalit skijácké nářadíčko a vydat se ku domovině. I to proběhlo v poho a véčou za hranicemi na území ČR zakončili jsme věru povedený výlet náš třídenní v zemi rakouskou a středisko pověstné.

Klady výletu: 1. Počasí! Ještě týden předtím celý bylo věru hnusně a s příjezdem naším se vše změnilo ku lepšímu a den po odjezdu našem se opět vše pokazilo! Pán bůh nás vyslyšel.

2. Žádné zranění, ba ni havárie cestou.

3. Cena ubytování skvělá pro veškeré posouditelné kouty Rakous zimních ve výši 18 eurochechtáků jest věru víc než gut a škoda jí nezneužít.

4. Vše ostatní, což je nálada, pohodová atmosféra, kvalita lyžování,

veselé zpěvy, ubytování atd. atd.

Zápory výletu: 1. Žádné! Je to k nasrání, ale je to tak. Takhle má vypadat pohodových pár dní na lyžích!

A tak spydeři, rychle zrehabilitovat běháky a v neděli vzhůru do dalších bojů turnajových v AVL hraných.

A je to! Máme to za sebou!!

Tak jest a jinak nazvati nejde.

My, půlka mančaftu skijácká, nastoupila věru nerada, seč s náznakem lyžáků neustále tížících na běhácích našich spodních, po týdnu nádherném na italských vrcholcích strávených. Však přiznati nutno obecně, že i vrchní chapadla naše nebyla ku hře volišové v hodinu ranní brzkou tuto uzpůsobena. Mančaftem prvním, a nás toho dne jediným pokořícím, byl vítěz ročníku minulého AVL team Soptíků. Hnus to přiznávati, leč lepšími věru byli a po zásluze hrb náš zmrskali prohrou zaslouženou. Další klání jsme však ztopořily své údy pavoučí a prohry jsme nepřipustili!

Tudíž ve skladbě Jarry, Milli, Maxi, Ferry, Jindra, Kuba a prd spideří Ivo uhráli jsme slušného výsledku dne tohoto celkově započteného do turnajů dalších . Nuže, zaděláno jest a věřme v umístění lepší loňského celkového…

Holla, holla,

pavouky Piancavallo volá!

Budiž mama zima pochválena

a obzvláště v podobě prožitého týdne

ve středisku ski pomenším italském Piancavallském.

Fakt tam bylo hnusně krásně, ba mráčku jsme po dobu pobytu nezahlédli!

Teploty lehce celsiově mínusové jarní lyžovačku připomínalo a vůbec, skoro žrasem duši odpočinkovým bylo vše kolem. Běháky však naše spodní nakládačku řádnou obdržely! Vždyť takové podmínky bylo potřeba řádně využíti a užíti.

Sestava původní spiderská zájezdová značné redukce doznala ze zdravotních důvodů a tak prkýnka rychlá, někdy zdivočelá, odjeli krotit pouze ksichtíci Milli, Ferry a Ivo slovutný Fiala.

Jak již zaznamenáno výše, Piancavallo uvítalo nás sluncem a těšiti se z něj bylo nám potěšením každodenním. K tomu svahy ku curvingu vždy řádně připravené a vyzývající…prostě pro pavouka paráda pořádně pohodová.

Z detailů vhodných zaznamenání bližšího vhodné jeví se moment, kdy Eva zvaná Koubová sestřelena byla zmagořelým prkýnkářem ze země maďarské a evidentně život její zachráněn byl slupkou bakelitovou, helmou značenou, jenž začala užívati den předem. Pan ředitel školy této ocitl se v situaci totálně opačné a stíhán byl za prohřešek svůj místními skikarabiniery. Milým též bylo poznání se s Mírou Mourečkem, sportsmenem bláznivým, však curva dobře krotícím své prkénkosnow.

Dle hesla, že nejhorší je nedostatek, my měli všeho dostatek – rumu na grogy, vína na pokec, pivka na žížu i jointu pro úsměv a náladu veselou. Partička kantorská i ta turistická homogenní byla, ba večery se utužila a společně s podmínkami počasovými jsme si věru pobytu užili a hlavně duši odpočinuli.

Těla naše ale týrána budou ihnedle po dni odpočinku v betlích, již našich, na pokračování AVL 2006.

Však budiž poděkováno za dnů pár těchto slunečných, pro měsíc leden neuvěřitelných a věru naplno prožitých. Díky a snad příští rok zase a v obsazení spideřím větším ahoj Piancavallo…

Na tento čtvrtek, shonu předvánočního plného, obdržel po dlouhé době Spider teamek pozvání na tradiční klání plácavé čtyř družstev pod záštitou herr řídi ZŠ Vltava Slávy Němečka slovutného. Inu, my Spideři, pohrobci mančaftu Prdů, sestavili jsme sestavu viz foto, kde novým elementem byl Luboš Týnský, který musel zaskočit za opět churavějícího antibiotika polykajícího spidera psavého Ferryho. Tento plácalopisálek, díky bacilu ukrutnému, přišel již o několik klání plácalosportovních a je na místě proklít zde jeho choroby a to nejen virové.

Nuže tedy, ve čtvrtek tento předvánoční utkali jsme se se soupeři již účastníky turnájku tohoto tradičními a po výkonu slušném, sportovním, snaživém a bojovném uzmuli jsme palmu vítězství! Nutno poznamenati, že roku 2005 poslední klání volejbalové to bylo.Budiž to označeno za sympatické sportovní Spider rozloučení s rokem výše jmenovaným a věřme, že jako vklad dobrý do roku 2006 se výsledek tento považovati může.

Inu, dost bylo sportování a nyní, pavoučci, vzhůru k sítím plným dobrot vánočních…

V předvánočním shonu dní těchto hektických konal se nově vymyšlený turnaj plácavý s příznačným názvem ,,o vánoční nadílku“. Přes nechutné prvotní oprdy Jindrovi s přihlášením naší pavoučků bandy, vykonal povinnost tuto základní kronikář náš Ferry. Snad byl dle práva útrpného za skutek tento dobrý následně odměněn, kdy pár dní před konáním turnaje tohoto, již poněkolikáté v čase tomto předvánočním otráviti a znechutiti mu čas tento přilétl bacil chřipkovitý, hnusný a odporný, jenž neumožnil mu se zúčastniti sportu tohoto předvánočního.

Přes obavy naše z ,,lustračních předpisů“ pořadatelů, jenž nám byly několikráte připomínány, nedošlo k protestům proti sestavě naší konečné takovéto. Pasty zkušené, dámami tvořené, zastupovaly tety Jarry a Milli. Ostatní kusy spideří předvánočně bojovné tvořili Pepe, Ivo, Jindráš a ksichtík rádobynový pohádkový Péťa Toman zovaný.

Nominován byl též přítel náš pradávný Tomšíček Standoslav, jenž

ovšem zklamal přístupem svým, když ráno ohlásil nutnost účasti na oslavě narozenin a již nezjevil se – hajzl bezpáteřně - bezpavoučí.

Průběh klání sportovních pro nás vyvíjel se téměř optimálně. Však pravou drámou bylo klání finálové naší pavoučků bandy s rivalem snad věčným to Sporťáckým. První set hrkli jsme 4:15. Po zamíchání v sestavě naší vařečkou Ivošem vyhráli set druhý jsme poměrem 15:6 a následující rozhodující teabreak měl nervarvoucí průběh, kdy v koncovce (hrál se do 10 bodů) vedli Sporťáci 9:7 a přesto jsme morálněvolními spideřími vlastnostmi a chytrostí bodu desátého dosáhli my spideři!!! Prostě VÍTĚZSTVÍ !!! – po minulém propadáku dobrá zpráva.

A přišla ostuda …takto jednoduše by označen mohl býti výkon a výsledek náš utrpěný v den tento, kdy konečně sněžením prvním v Budějkách máti zima o sobě věděti dala…

Již typicky a charakteristicky se partička pavoučí naše na klání sportovní dne tohoto těšila mnoho. Dokonce dresy Spydeří nové pořídili jsme sobě si. Do sestavy navráceni byly ksichtíci uzdravení a odoperovaní Ferry a Pepa, leč oslabení způsobila, pilulky antibiotické polykající, tlamička Ivošek. Však zřejmě i v sestavě dokonalé a úplné by jsme tentokráte do světa volejbalového ďourku neurobili. Turnaj tento skrývající se za pojmem ,,amatérský volejbal v jižních Čechách“ vskutku amatéry nehýřil příliš, ba při bližším kouknutí do sestav soupeřů konstatovati se chtělo, že kritériu amatéra vyhovovala pouze jména v sestavě naší Milli, Jarry, Ferry a Jindra! Ostatní hrající ,,amatéři“ povětšinou ničí své klouby a páteře v soutěžích přeboru krajského a vyššího. Trapní to amatéři!!!

Zúčastněno celkem bylo 9 týmů. Hráno ze základu ve dvou skupinách. Postupovaly vždy 4 týmy, tzn. že po odehrání ve skupinách ukončil svou pouť turnajem pouze jeden team a zbylých 8 hrálo pavoukem dále o umístění. Vylosování nás nekompromisně poslalo do těžší skupiny, ze které právě ten jeden jediný tým vypadával a tím jsme trapně a bohuželkovic, byli my Spydeři !!! A to všechno přese snahu,motání sestavy naší a plnění pokynů radiče Ivoše !

To zde ještě fakt a věru nebylo ! Prostě schock jako kráva...

Marné se vymlouvati, že ve skupině slabší druhé postupovali všichni a jedni dokonce bez jediného vítězství! My alespoň jedno vítězství na body jsme vydřeli a jedenkráte remizovali jsme 1:1 na sety. Nálada podivná nad amatérským volejbalem turnaje tohoto, umocněná výsledkem ostudným naším, zahnala nás rázně do sprch a náladu mírně spraviti jali jsme se jeti do hospůdky útulné v Růžové ulici (pro neznalé jest tím místem lokalitabrouzdaliště Bagr).

Tam Milli pustila chlupa a objednala šampígo na zdraví vnučky její druhorozené Zuzanky, tč. týdenzrozené.

Divný turnaj amatérský bez amatérů se smutným, až výsledkem ohavným naším, s divnými pravidly pro postupující ze skupin (kolikrát ještě nesmyslná pravidla prožívati nuceni budeme???!!!). Účasti na turnaji tomto se propříště dozajista vyvarujeme. Trend amatérských turnajů hraných v tomto roce vyvolává rozpaky minimálně maximální. Vždyť hrát vesnické pouťáky proti Šotolovi, Zelenkovi, Kvasničkovi a spol. není věru med, ni zábava, pro opravdové amatéry. Udržení trendu tohoto, evidentně nezdravého, znamená jediné…příště hrajem proti Jihostroji ! Asi budem muset přidat v tréééninku…

Všesportovní hala

České Budějovice,

neděle 6.11. 2005

Začátek: 9.00 hod

Vlezné: celosoutěžní pro všechny turnaje ve výši 3 000,-Kč team.

Sestava: Jarry, Milli, Ivoš, , Jindra, Kuba, Láďíček Svobodů

( nutná náhrada za mrzáky ) a Dušan, který si moc nezahrál.

Měsíc se s měsícem nenápadně míjí a ouhahle - jsme přede dveřmi času vánočního, což kromě jiného znamená též začátek nového ročníku AVL 2005 - 6 Turnaj přípravný dopadl pro spidery slibně velice, tudíž jsme natěšeni očekávali rozjezd ročníku druhého AVL v Budějkách hraného.

Bohu chvála, že pořadatel schopen zajistiti byl halu naší všesportovní na Dlouhé louce zející. Tímto se kapacita kurtů navýšila na 3 a hlavně podlaha palubová je zde vskutku skvělá a k bolestivým páteřím spiderů postarších milostivá. Z turnaje se pro zaneprázdnění neznámé omluvil Kubáň Pavel a v počty mrzáků upadnuvší Maxík (operace kolena) a Ferry (žlázy čůrací podrážděné k zbláznění v kombinaci s páteří přetíženou tz, ptačí chřipka ). Odhodlání to však partě naší na výsledek uhraný pranic neubralo.

Počet mančaftů celkový vyšplhal se k číslu 16. Jako v ročníku loňském je turnajů prvních několik věnováno na oddělení zrna od plev. Smůlou pověstnou, jíž osud nikdy neopomene se připomenouti, bylo rozlosování bandy naší pavoučí pro turnaj tento. Snad sestavu slabší v sezóně již nepostavíme, přesto bylo nám ctí vyfasovati tři teamy z loňské skupiny lepších zrn. Však z nich Poštu i Střelce jsme udolali výsledkem 2:0, Buchtaře 2:1 a pouze se Sporťáky slehnuto bylo v poměru setů 1:2. To věru není špatný počin v začátku dlouhodobého klání. V přepočtu bodů v závislosti na uhraných setech jsme tentokráte skončili druzí hnedle za Sporťáky – a to se víc než počítá! Pochválen budiž tudíž náš počin po klání plácavém teamů prvním a s vyhlídkou met postupových se již těšíme na klání