Deník **Perličky naší Aničky
Občasník o tom, jak nás naše holčička pobavila :-)

datum narození:

18.4.2004

"Mami, proč nechodíš do práce?" "Andulko, vždyť já přece pracuju doma, víš, že dělám Euronu a za to mám taky penízky." "Hm.." "Ty bys chtěla, abych chodila do práce?" "No víš, mami, já bych se ti postarala o Adélku. Vyzvedla bych jí ze školky, něco bych jí nasypala k svačince, pak bych jí uložila a ty by ses klidně do tý práce objednat mohla."

Andulku děsně baví jezdit na kole, takže navečer se chodíme projet. Ona frčí, my s Adélkou capeme za ní. Andulka na nás musí vždycky čekat, tak jsem jí radila, ať se otočí a přijede nám jako naproti. Její odpověď byla následující: "Mami, mně to nevadí na vás čekat, já se zatím kochám".

Andulka si neuvěřitelně vymýšlela, tohle budu jíst, támhleto nebudu jíst, tady budu sedět, tady nebudu.. no už toho fakt bylo příliš. Chtěla jsem jí nějak vyvést z konceptu, tak jsem jí na její další nesmyslnou otázku odpověděla - Víš, co? Tak si rozsviť! - bylo to v poledne, venku svítilo sluníčko.

Áňa se na mě podívala a povídá: "Tak to nebyla zrovna dobrá odpověď..."

Odjížděli jsem ze Skalice. Vše už naložené, Adélka v sedačce a Andulka si najednou vzpomněla, že má strašný hlad. Protože předtím tláskala různé věci, řekli jsme jí, že to bude muset vydržet do Prahy a že měla před chvílí možnost sníst svačinu.

Naše holčička neváhala, šla si stoupnout k plotu, kde byla celá sousedovic rodina a povídá: "Maruško, prosím tě, mohla bys mi dát chleba s máslem? Maminka s tatínkem mi nechtějí dát najíst!"

Samozřejmě, že dostala chleba s máslem a jako nádavek přinesla týden na to od sousedů čtvrtku másla, abych jí ten chleba občas namazala.. :-D

K tomu, jaká je Andulka chudinka, se váže i další příhoda :-)

Řekla jsem jí, ať si jde uklidit sukýnku a tričko, protože se to válelo na zemi uprostřed pokojíčka a za chvíli slyším, jak si, přesně ve stylu svého otce, mumlá pod fousy:

"No.. to je hrozný! Já ani nemám čas si hrát s dětma! Musím v týhle domácnosti pořád jenom uklízet! Jak si začnu hrát, hned přijde máma a nutí mě, abych uklidila tohle a támhleto! Jak to mám asi všechno zvládnout!"

Kde to asi slyšela, že?? :-D Evidentně týrané dítě :-D

"Mami, a co umím krásně za písmenka říct?" - "Umíš krásně č a l a r už taky občas pěkně zazní" - "Auto. Mami, slyšela jsi to krásný r?"

Byli jsme na Jemništi a tam samozřejmě probíhal svatební den. Takže spousta nevěst a družiček. To bylo něco pro Andulku, strašně moc by si přála jít za družičku a mít  ty krásné šaty a kytičku. Říkala jsem jí, že za měsíc tam bude mít svatbu Leoš Mareš. Andulka se rozářila a hned prohlásila, že půjde za družičku jemu. Oponovala jsem, že to nejde, protože ho neznáme i odvětilo naše dítko - "To není pravda! Známe ho! Z televize z X-faktoru".

Jak já to tedy zařídím, aby mohla jít Leošovi za družičku, to opravdu nevím... :-)

Andulka je veskrze praktická ženská. Onehdá koukala ze zahrady do údolí a povídá: Tady bysme mohli s Filípkem bydlet. Tady by se mi to líbilo, ale kde bysme ten domeček postavili? Pak se zamyslela a přišla se super řešením: Už vím, babička s dědou moc na chatu nejezdí, tak my se zabydlíme s Filípkem tam!

A v podobném duchu byla její nedávná úvaha, kdy přemýšlela, kam by se vešla obrovská nafukovací skluzavka, řetízkový kolotoč, velká trampolína.. prostě taková soukromá pouť. Říkala jsem jí, že na zahradu by se to nevešlo, že bysme museli vykácet stromy, ale sousedi tam mají takový plácek, takže možná kdybysme se nastěhovali i k nim.. A Aňa to znalecky poměřila a povídá: Tak si koupíme taky nějaký domeček, kde bude hodně místa, aby se nám to tam vešlo.. Anebo si koupíme malou vesničku!

Večer při oslavě Irčiných narozeniny Andulka zkonstatovala se zasněným výrazem - To byl ale krásný den.. Bude zítra zase tak krásný?? I s tím bordelem jako dneska?

Andulka mi dnes prozradila tajnou informaci - Mami, já jsem tě ve školce namalovala a dokonce jsem ti namalovala i mozek, protože ho máš taky v hlavě, že jo?

Tak vzhledem k tomu, že mi vítr neprofukuje skrz hlavu ušima, něco by tam být mohlo.. :-)

Andulka si neustále hraje na to, že s někým telefonuje. Většinou volá svému manželovi Filipovi nebo Emě, která je jejich dítě - had (to teda netuším pořád proč :-)). Nedávno opět telefonovala a povídá: "Filipe, Ema říkala, že jdeš k zubařce v 9:15, ale já mám úplně jiný informace.."

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

Rozřízla jsem si prst a protože je to na dost blbém místě, zalepila jsem si to. Náplast naprosto fascinuje Adélku, takže mi na to pořád sahá a mačká a já ječím, protože mě to fakt bolí. Vložila se do toho Andulka s tím, že to Adélce vysvětlí: "Adélko, to nemůžeš mamince dělat! Až budeš velká, tak já ti vysvětlím, co jsi mamince udělala tenkrát!"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Měla jsem podezření, že má Andulka neštovice. Aňa, jakožto správný hypochondr, okamžitě zareagovala - Mami, musím teď hodně papat a hodně cvičit, abych nebyla nemocná!