Deník Deník našeho mrňouska
O těhotenství s mrňouskem

Ještě před Vánoci jsem stihla poradnu - cukrovka OK, takže jsem si mohla užívat dle libosti :-). Žádné otvírání se také ještě nekoná, k porodu se nechystám, takže paráda :-). Sestřička mi rovnou vypsala žádanku ještě na laborku, tak jsem zas věnovala docela dost krve upírkám.

Už jsem se stihla přehoupnout do 8. měsíce a konečně jsem zas udělala i statistická měření :-). Jak jsem si minule pochvalovala, že nedošlo k žádnému nárůstu, tak teď teda fakt došlo :-). Přibrala jsem 4 kg, celkově tedy + 12 kg. Co se týče pupíku, mám 116 cm... Bříško "na výšku" od pupíku k ochlupení - 23 cm, což je od měření 9.11. nárůst o 5 cm...

Objevila se už i tmavá čára. Ale je strašně tenoučká a oproti těhotenství s Andulkou téměř neviditelná.

Mrňousek dost často škytá, nejvíc, když se hodně napiju :-)

Otoky jsou stále ještě v normě, spíš občas než každý den a moc doufám, že to i vydrží. Žíly na nohou ale občas bolí celkem dost. Vstát ze dřepu je fakt lahoda.. :-(

Už jsem objednaná jak do porodnice na KO, tak na předporodní kurz.

Začínají se mi asi roztahovat kosti, protože někdy se rozejít, když jsem delší dobu seděla, je nadlidský výkon :-)

Nejhorší je asi nespaní. Vysedávám u knížky nebo u počítače klidně do 2 do rána a stejně se mi nechce spát. Pak se v posteli převaluju, na chvíli zaberu, abych se poté zas vzbudila. Naštěstí se ráno můžu válet docela dlouho, Andulka se kouká na Kouzelnou školku a hraje si v klidu. Je zlatíčko.

Od 11.1.2007 jsem opět na mateřské. Tímto znovu děkuji Trolli za upozornění kdy nastoupit, abych zbytečně nepřišla o peníze :-)

Na velký UTZ a asi i poslední kontrolu k mému doktorovi jdeme celá rodina v úterý :-)

S týdenním zpožděním, ale přece :-). Máme s mrňouskem za sebou 2/3 jeho prenatálního života.. Ten druhý trimestr odfrčel naprosto závratnou rychlostí. Za tenhle měsíc, ač moudré knihy říkají něco jiného, jsem nepřibrala ani kilově ani obvodově, takže stále +8kg. Dokonce zatím pořád ještě nemám ty tmavé čáry od pupíku a na prsou.

V úterý jdu zas do poradny, tak jsem zvědavá na výsledky zátěžovky. Nechala jsem se na březňáčcích "vyprovokovat", jak všichni volají o výsledky a zavolala také. Sestra byla děsně překvapená, co to po ní jako chci, že mi to řeknou v poradně :-). Tak doufám, že je vše OK a sladké Vánoce nejsou ohroženy. To bych asi nerozdejchala :-).

Blíží se nám i poslední zásadní UTZ ve 30.TT, počítám, že nás objednají někdy hned zkraje roku. Rozhodně se mi ale už nechce do Gennetu, doufám, že mi ho udělá můj pan doktor.

Ve čtvrtek ráno jsem musela vstávat vražedně brzy. Na sedmou hodinu jsem byla objednaná do laboratoře na glykemickou křivku. Nejhorší bylo se celý den předtím omezovat s příjmeme sladkého, zvlášť, když jsem si masochisticky upekla bábovku pro návštěvu. :-)

Ten přesladký roztok mi nedělal až takový problém, navíc mi tam hodná paní laborantka vymačkala půlku citronu. Výchozí hodnotu jsem měla 5.

Tentokrát už se nebrala krev z prstu, ale ze žíly a opět 3x. Prý je to na příkaz diabetologů, že z toho prstu to nebylo přesné. Osobně jsem to uvítala, pamatuju si, že jsem pak ten vpich do prstu cítila ještě dost dlouho.

A tentokrát tam ani nebyl žádný bezdomovec, takže mi nikdo nesmrděl pod nos a nedělalo se mi špatně. :-) Skaly by mi stejně nepomohl, válel se doma ještě v posteli, když teda "hlídal" Andulku :-)). Za ty tři roky se nezměnilo ani to, že se musí projít s šampuskou plnou moče přes celou dlouho chodbu polikliniky a že na WC prostě není papír. Už jsem byla vybavená pro jistotu svým, abych zas nebyla osočená vrátným, že ho kradu :-).

Výsledky se posílaly přímo mému doktorovi, tak doufám, že jsou v pořádku, když mi nikdo nevolá, že by se něco dělo :-).

Jo a dneska v noci jsem zas rodila a zase holčičku.. Kupodivu byla asi nějaká zvláštní noc, protože podobný sen mělo na březnu asi 4 nebo 5 dalších holek.. To je fakt zajímavé a přitom úplněk je až zítra :-).

Dneska jsem měla strašně pěkný sen. Rodila jsem. Byla to sice kapánek dřina, ale ve finále to bylo strašně v pohodě a v klidu a taky rychlé, takže jsem porodila doma :-)). Byla to holčička a po porodu se usmívala. :-))) Jen jsem si zaboha nemohla zapamatovat, jestli jsme jí dali jméno Natálka nebo Berenika - BTW ani jedno dávat nebudeme :-))) Dokonce jsem přemýšlela, že mi je líto, že další dítě nechci, protože ten porod byl naprosto nádherný zážitek :-)))

S mrňouskem jsme se přehoupli do 6. měsíce. Dnes jsem byla zas na kontrole a vše vypadá v pořádku. Jen jsem začala občas trochu otejkat. Ach jo. Pan doktor to teda zatím neřešil, tak uvidíme. Mám o 8 kg víc než s Aňou - fakt hustý. Touhle dobou jsem byla +4 kg. Nemluvě o obvodu přes pupík, to číslo je závratné.. 108 cm, což je o 14 cm víc. Také to pořád poslouchám, že mám děsně velké břicho.. Aspoň tam má prcek dost místa!

Pan doktor poslouchal i srdíčko - kupodivu se dneska zadařilo, mrňous asi spal, protože nebyly slyšet ani cítit klasické rány :-). A dostala jsem žádanku na "dobrotu" - glykemickou křivku.. Asi nejhorší na tom celém je, že se musím dostavit už na 7.00 hod. Tak to to se mnou asi sekne :-)))

Fotila jsem srovnávací fotku "z mého pohledu", ale nějak mi nepřipadá, že by tam bylo vidět něco jiného než minule, tak to snad ani nebudu vkládat do alba.

Minulý čtvrtek jsme se s mrňouskem přehoupli do druhé poloviny těhotenství. Nějak to letí a myslím, že bude tahle půlka fofrem za námi a půjde do tuhého :-). Srovnání bříšek je ve fotoalbu a je fakt, že je to rozdíl veliký.. Tak uvidíme. Co se týče statistiky - přibrala jsem 5 kg, přes pupík mám o 10 cm víc, v pase rovněž.

Dnešek byl proto ve znamení lékařů. Dopoledne poradna - srdíčko jsme tentokrát slyšeli :-), vše v pořádku a jak má být, jen jsem dostala další nové bobule na kvasinky, kterých se pořád nemůžu zbavit, a které mě pořád trápí :-(.

Odpoledne jsme byli objednaní "do kina" - do Gennetu. Moc jsme se všichni těšili, Andulce jsme pořád slibovali, že zas uvidí miminko. Snažíme se, aby si na to prtě zvykla co nejvíc a nebyl pro ní takový šok, až se tu prostě jednoho dne objeví..

Gennet je vyhlášený svou specializací a minule jsme si to tam opravdu užili. Andulku jsme viděli ze všech stran a pan doktor byl vtipný a všechno podrobně popisoval. Tentokrát to bylo jiné. Měla jsem co dělat, abych slyšela dotazy, které mi pokládal, protože si něco kuňkal pro sebe. Pak jsem si konečně lehla a on chtěl pořád vědět, proč jsem odmítla odběr plodovky. Když jsem mu řekla, že to považuju za zbytečné, tak opáčil, že takovýhle důvod teda ještě neslyšel.. Petr seděl vedle mého lůžka a měl Andulku na klíně. Potichoučku jí vysvětloval, co pan doktor dělá a co bylo vidět na té televizi. Ač jsem byla těsně vedle něj, ani jsem mu nerozuměla, protože byl fakt potichu, stejně tak Andulka. Pan doktor asi ale nebyl naladěn či co a po chvíli se Petra zeptal, jestli ho jako neruší, že ON tam pracuje a že se snaží nám něco o miminku povědět, takže by byla minimálně SLUŠNOST být zticha.. Byla jsem jak opařená! Petr opáčil, že poslouchá a  na víc se ani nezmohl, stejně jako já..

Celý ten zážitek šel tudíž naprosto do kopru, protože dohadovat se s panem doktorem, že holt dvouapůlletému dítěti je potřeba to trošku vysvětlit, bylo nad naše síly. Je hrozné, jak ti doktoři zacházejí vlastně se svými klienty a jsem z toho totálně otrávená! Rozhodně netvrdím, že by Andulka neuměla zlobit, ale opravdu seděla na klíně tátovi jak přibitá a stejně jako Petr, šeptala. Když to srovnám s UTZ, který mi dělal můj gynekolog a naopak ještě u toho s Andulkou konverzoval a dal jí fotku jenom pro ní.. .. Je mi z toho smutno.

Takže možná v Gennetu jsou profíci po odborné stránce, ale ta lidská, speciálně u tohoto pana doktora, zůstala někde hooodně v pozadí.. Tudíž nemáme ani žádnou fotečku, ani nevíme, jak je prtě asi velké a kolik váží. Důležité ale je, že odpovídá délce těhotenství a všechno má v podstatě v pořádku. Stávající riziko vývojové vady se tímto vyšetřením snížilo cca o polovinu. A stále zůstává tajemstvím, co se nám to narodí :-). To jsme moc rádi.

I nadále pokračuju v prenatálním vzdělávání a vyžívání našeho mrňouska :-). Jako bych měla pocit, že zas musím všechno rychle stihnout, protože pak budu mít zas docela dlouho utrum vzhledem ke kojení :-). Na víkend proto přijela kámoška a vyrazily jsme si na večeři a pak do divadla na Koza nebo Sylvie do Činoheráku. Bylo to úžasné představení s překvapivou zápletkou a hlavně - ve slovenštině. Hlavní role Emílie Vašáryová a Juraj Kukura. Z paní Vašáryové jsme ale byly na větvi. To je TAK čupr baba! Má neuvěřitelný šmrnc a tu postavu!! Bomba!

Také jsme za víkend zvládly výstavu Blanky Matragi - to bylo pohádkové šatičky, jen mám pocit, že na fotkách vypadají líp než ve skutečnosti a popravdě řečeno, pořád mi nějak uniká, co je na nich tak drahého, protože když jsme je důkladně zkoumaly, tak ty detaily nebyly zas tak vypracované, jak je stále prezentováno. Různě vytahané nitky apod. nebyly vzácností.. Nicméně výstavu shlédlo přes 70 tis. lidí :-)

Další výstavou byly opět fotky na Kampě, tentokrát bez asistence dětí a bez neustálého prohledávání "křovíček" :-). Zlatým hřebem bylo pochutnáníčko ve Světozoru na poháru :-)

Mrňousek asi bude kulturní typ, protože se během všech těch aktivit krásně mlel :-)

V pátek jsem využila toho, že je Andulka ve Skalici a rozhodla jsem se vyrazit na lov za dalšími razítky do těhotenské průkazky. Jak už jsem psala, můj praktický pan doktor chtěl, abych strávila tím běháním co nejméně času a měla to co nejpohodlnější. Bohužel jsem si vybrala právě TEN pátek - po státním svátku a kupodivu před víkendem. V Železniční nemocnici tedy natáčeli tentokrát EKG na endokrinologii a ač jsem tam byla velmi brzo ráno s ještě opuchlými víky, stejně jsem tam málem vyseděla ďolík. Strávila jsem tam hodinu a půl, protože sestra i doktor byli evidentně naštvaní, že museli do práce.. grrrrrrrrrrrrrr

Jeden pán si dokonce dovolil zaklepat na ordinaci, když se dlouho nic nedělo a dostalo se mu vzteklého doporučení, ať laskavě počká v čekárně, že tam sestra přijde. Dala si samozřejmě na čas a když dorazila a dávali jsme jí všichni ty svoje kartičky a žádanky, tak si povzdechla - No to mám radost! Vás teda na to EKG je! Ano.. bylo nás strašně moc.. Celé 3 kusy..

A stejně jako před třemi roky na jiném EKG, připadala jsem si jen jako nějaká věc, protože doktor se sestrou bavil, jako bych tam nebyla - Tak kdo tam zas je?? Ta a ta.. Hm.. to jsou ty kámošky, ty ať si počkají, stejně si mají co vyprávět... A pak je tam ten a ten.. Ježiši, co zas chce??  Člověk má zas o kousek "lepší" mínění o pracující inteligenci.. Ach jo..

Samozřejmě jsem díky této rychlosti nestihla laborku a úplně zbytečně jsem povozila moč napříč Prahou. Byla jsem totálně vytočená tím spíš, že jsem byla na lačno. Jako odměnu jsem si vymyslela čokoládový šejk z Mekáče. No to byl fakt špatný nápad. Objednala jsem si, zaplatila, natěšená cucnu a.. Něco není v pořádku.. Aby ne, moje čokosenzory natěšené na velmi čokoládovou dobrotu okamžitě zaregistrovaly zradu. Šejk byl vanilkový! Grrrrrrrrrrrrrrrr. Vrátila jsem se k pultu a slečna se hned ptala, jestli něco není v pořádku.. SAMOZŘEJMĚ, že něco není v pořádku, když jsem chtěla ČOKOLÁDOVÝ a dostala jsem vanilkový!! Otevřela jsem víčko a obsah byl opravdu bílý. Slečna mi s naprostým klidem povídá, vždyť je to hnědé.. No to už jsem teda bublala jak Pepsi v protřepané láhvi, jsem si sice těhotná, ale rozhodně ne barvoslepá! Zavolala tedy managera, ten natočil další zkušební vzorek a opět mi tvrdil, že to JE čokoládové. Stála jsem si nekompromisně za svým. A on, že to ráno kalibrovali, že to prostě lepší nebude, tak jestli chci jiný nebo co.. Zvolila jsem variantu "co", takže jsem si nechala vrátit dvacku a totálně vytočená a stále HLADOVĚJÍCÍ, navíc s neuspokojenými chuťovými buňkami jsem odkráčela.

Na druhý pokus - v pondělí ráno - se mi, už s Andulkou - podařilo kontraband v podobě moči a krve odevzdat. Sice jsme přijeli opět pozdě, tentokrát jen o pár minut, tak mě milostivě ještě vzali..

Z laborky jsme jely ještě na Homolku, takže jsem hrdou majitelkou kompresivních apartních punčoch za doplatek pouhých 988,- Kč.. Ale když mi to pomůže, budu moc ráda..

Ještě bych měla zapsat, že v neděli, tj. 1.10.2006, jsem poprvé cítila mrňouska kopat nejen zevnitř.. Teda. teď to vypadá, jako kdyby mrně vylezlo, koplo mě a zase zalezlo.. Myslela jsem to tak, že jsem měla ruku na břiše a cítila jsem to i tak :-))))

Stejně jako skalátko, i mrňouska musíme odmala učit lásce ke kultuře :-). Využili jsme toho, že je Andulka ve Skalici a šli ve středu do divadla. Vybrala jsem představení Caveman (www.caveman.cz). Je to one man show a naprostá bomba. Ale před porodem bych si to už asi nelajsla :-D. Je to o vztahu mužů a žen a o jejich naprosté odlišnosti vycházející z prehistorických zážitků a zkušeností.

Na čtvrteční večer jsem pro změnu přichystala Noční prohlídku Troji. Pořádala to ZOO a za jedno vstupné jsme měli navštívit Trojský zámek, Indonéskou džungli a Botanickou zahradu.

Bylo krásně teplo a z dálky se, lehce neromanticky, ozývalo - Sparta! Sparta! Sparta! - akorát se hrál významný fotbal a Letná je fakt kousek :-)). Trošku selhávala organizace tohoto nočního výletu - pod pouličním osvětlením si slečna odškrtávala objednané lidi a lovila po kapsách peníze a dávala lístky, pak si nás převzal kolega a vyrazili jsme - v podstatě vyběhli - do zámku. On hned po cestě začal vyprávět o historii, takže kdo šel kousek od něj, absolutně nic neslyšel.

Zámek jsme si prohlédli v rychlosti sami a běželi jsme zpátky do ZOO. Tam je tma jak v pytli, nemají tu žádnou lampu, aby to nerušilo zvířata.

Průvodce měl jednu baterku :-). Došli jsme tedy až k Indonéskému pavilonu a tam jsme viděli pár zvířat. Nejlepší bylo, když se začal ozývat v té tmě orangutan Káma. To bylo dost strašidelné a připadala jsem si jak ve Ztracených :-))). Jo, taková perlička - lidoopi nemají blechy. Prostě nejsou pro ně natolik dobří hostitelé, takže by blechy nepřežily. Jediný, kdo může mít z primátů blechy je člověk :-). To, co si vybírají z kožichů, jsou většinou vši nebo klíšťata, případně lupy :-))

Pak jsme ještě mrkli na medvědy a antilopy a opět následoval velmi rychlý přesun do Botanické zahrady. To byla taky velká legrace - prohlížet si rostliny za úplné tmy, opět jen s jedinou baterkou od průvodkyně, má své určité kouzlo :-))). Takže jsem se pořád držela "na špici", abych něco slyšela a viděla. On totiž ani jeden ten průvodce vůbec nepočkal, až dorazí zbytek skupiny a rovnou něco odvykládal a poklusem dál.. Nicméně ve dne je ta Botanická zahrada určitě krásná a mám slíbeno (teda to mám slíbeno už asi 5 let), že tam na jaře URČITĚ vyrazíme :-)))

Exkurze končila na sv. Kláře, kde je nádherný výhled na Prahu a taky vinárna :-)) Tu jsme tedy za současných okolností nevyužili, proto jsme se vrátili k autu a jeli zpátky domů. Ale celkově to byly příjemné dvě hodiny venku. Neumím si to moc představit třeba za deště :-)

Minulé pondělí jsme s Andulkou vyrazily do Gennetu na triple test. Byla to rychlovka a Andulka byla moc hodná. Nijak zvlášť jsem se kvůli těmhle testům nevzrušovala,  myslím si o jejich spolehlivosti svoje. Stále mi uniká význam, proč se vlastně dělají, když jsou tak strašně moc nepřesné.

V pátek jsem měla trochu cuky, jestli tam nezavolám o výsledky, nakonec jsem se rozhodla, že si nebudu v horším případě kazit víkend a v tom lepším případě, že už o těch pár dnů vlastně nejde :-).

Na dnešní kontrole jsem se tedy dozvěděla, že riziko vrozených vad je 1:5.000, ale vzhledem k mému "pokročilému" věku pak 1:360. V tom případě, že by navrhovali amniocentézu. Tak jen kvůli tomu, že jsem otěhotněla o půl roku později než stanovují tabulky si fakt do břicha píchat nenechám. Podepsala jsem to s klidným svědomím. Pro větší klid ale půjdu na velký UTZ ve 20. TT opět do Gennetu. Přece jenom jsou tam opravdu odborníci.

Z dalších krevních testů se vylouply negativní výsledky na HIV i syfilis, což je samozřejmě pozitivní :-). Akorát mám málo železa, takže budu doplňovat v tabletkách. To mi fakt vrtá hlavou, jak je to možné - já, žena kovářova.. pozor, nezaměňovat s kobylou!!! :-)

Pak mi také chtěl doktor zkontrolovat, jak mrňouskovi bije srdíčko. Jenomže naše miminko je asi malý sportovec a zrovna se realizovalo pohybem, takže dělalo strašný rámus a nebylo nic jiného slyšet. Doktor tedy musel použít ultrazvuk, aby zjistil, že je vše v pořádku. Hrdlo mám zavřené a pěkně vzadu. A dnes jsem byla 16+5.

Kontrola opět za 4 týdny.