| Twída | 
 |
(28.7.2010 13:06:45)
Zdravím všechny a doufám, že to má třeba někdo podobně a poradí mi:
Bude mi 37, manželovi 50. Máme 11 letou dceru. Mám slušnou práci, studuji VŠ a jsem spokojená. Tedy - byla jsem. Už asi 2 roky se mi periodicky vracejí pochybnosti o tom, zda jsme neměli mít druhé. Možná je to způsobeno vyšším věkem a faktem, že možností už moc nebude, nevím. Muž se k tomu staví skepticky, připadá si starý. A já prostě nevím.
Psycholožka mi radila, ať dám na své instinkty - jenže ty mi říkají každou chvíli něco jiného. Jsem troufám si říct vyrovnaný a racionální člověk - vyjma tuto oblast, bohužel.
Největší strach mám z toho, že bychom do toho šli a pak bych si vnitřně přiznala, že to byla chyba 
Prosím, máte tu některá podobné dilema?
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
|
(28.7.2010 13:11:17)
neměla jsi tu už stejné téma?
já jsem mladá,ale po složitém těhotenstí, nespavé refluxové nedonošené dítě atd., jsem druhé nechtěla.Manžel proti nebyl.Nakonec ze dne na den "záblesk" že ano.
Dát na instinkty je dobrá rada, ale u vás hraje roli i neochota manžela. Neumím si představit, že bych manžela přemlouvala atd. Museli jsme chtít oba.
|
| Twída |
|
(28.7.2010 13:28:36)
Kaplanko - no, už jsem tu něco podobného zakládala Bohužel pořád nemám jasno...
My právě v okolí máme případ, kdy druhé byla zjevně chyba - i rodiče to tak vnímají a více méně se tím netají - nejméně k tomu klučíkovi
|
| Lucka007 | 
|
(28.7.2010 13:35:53)
Ivule, já myslím, že se spíš bojíš, že bys byla stejná jako ten pár.
Já bych přijala i neplánované dítě s láskou a samozřejmě, někdy člověka napadne, že by něco bylo snažší bez dětí, nebo si vzpomene, jaké to bylo, když se doma nudil... 
Ale předhazovat to dítěti bych nedokázala a myslím, že ani ty ne.
Čekám čtvrté a pochybnosti byly pokaždé. Láska již od začátku ale také. A vo tom to je. 
|
| Naďa+T+E+P | 
|
(28.7.2010 13:39:36)
Lucko tys mě tak dojala tak ti nevím, jestli je to jen tím, že jsem šestinedělka   ale ten prdísek, co tu poblíž spí, za to stojí 
|
| Lucka007 |
|
(28.7.2010 13:42:52)
Nadi No s dětmi je život skvělý, nikdy bych neměnila, ač někdy padám na hubu. 
|
| Naďa+T+E+P |
|
(28.7.2010 13:55:10)
Ani já ne a že padám často
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(28.7.2010 14:01:28)
pod lucku se můžu podepsat, před měsícem jsem porodila naše třetí miminko. Bylo neplánované, tedy né v této pětiletce.
Milované bylo ale od prvopočátku a když jsem ho poprvé držela v náručí věděla jsem, že to chyba rozhodně nebyla a že ani ta náhoda asi nebyla náhodou, ale že to tak prostě mělo být.
Děti si vybírají rodiče, nikoliv naopak.. a určitě bych dala na instink, já jsem proti tobě mladá, je mi 29 a třetí jsem původně odložila na 35 manželovi v té době by bylo 45 a nebyl by proti, ale kdo ví, jak by to za šest let bylo.
Mám kamarádku jí je 38 manželovi 50 mají 9víti letého syna, manžel dvě další děti s prvího manželství. On by chtěl, ona už ne. Učí ve škole a ví své. Ale když chová našeho malého, tak si myslím, že by to dala. Ona myslí že ne, z malých malinkých dětí má respekt. Takže to maj naruby.
Horší problém vidím v tom, že manžel nechce.. :( ale třeba to říká jen, aby tě neovlivňoval případně netrápil, možná kdyby ty sis byla jistá, že ona, on by názor změnil.
|
|
|
|
|
| malostranska | 
|
(28.7.2010 13:12:59)
Ja si myslim, ze tohle dilema ma dost lidi. Treba u druheho, nebo spis u tretiho ditete.Vhodna doba neni vlastne nikdy...clovek ma porad neco na praci...dostudovat, stavet, zaridit se, dovolena...takze to porad odklada.Promluvila bych s manzelem, zda si druhe dovede predstavit, nebo spis ne. Rozhodnout se ale musite vy dva, nikdo zde ti asi konkretni radu neda.
|
|
| Balbína | 
|
(28.7.2010 13:13:08)
Já mám dvě děti, 6 a 2 roky. Je mi 32. Další dítě už nechci. Cítím, že nemám moc energie a hlavně nejsem na tom zdravotně dobře, takže 2 děti až kam. Jedna věc je porodit, druhá věc je vychovat, mít dost energie dalších 18 let. Stejně ve mně ale hlodá taková ta touha po miminku, myslím si, že je to snad tak dané od přírody. Jinak bychom snad ani neměli děti, že? 
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
|
(28.7.2010 13:21:54)
Mám to stejně. Jen mi je 28. Ale mám trvalé následky po autonehodě (naštěstí nejsem na vozíku). A záda bolí...
|
|
|
| Winky | •
|
(28.7.2010 13:13:59)
tak odborník nejsem, nicméně lidské potřeby jsou jaksi "bezedné", a je dobré umět si říct "nemůžu mít všechno". A mít radost z toho co už mám - jedno zdravé dítě, manžela který mě má rád, určité zabezpečení které už nemusím pracně budovat. Ta energie a chuť "pomáhat" se dá vrtnout i jinam než do vlastních dětí, a leckdy bude i víc oceněná....... no a taky se dá ukončit pokud tě bude vyčerpávat........
Já tedy děti mám dvě, docela krátce po sobě (méně než jsem bývala plánovala), a dost lidí v mém okolí jde do třetího dítka, na to já se absolutně necítím, a i když "technicky" a "finančně" by to nejspíš problém nebyl, psychicky se obávám že po prvotním nadšení bych narazila na tebou popisovaný problém - takže zapínám své racio a říkám si "stačí mi to".
|
| Naďa+T+E+P |
|
(28.7.2010 13:28:57)
Winky - hezky napsáno
Ivule my máme 3 holčičky a do čtvrtého mimča nejdu. Jedináčka jsem nechtěla, což se mi splnilo. Věk není překážka, mého manžela měli rodiče pozdě (mamince bylo 42 a tatínkovi 50 když se narodil) a nelitovali toho, hlavně toho nelituju já, je to skvělý manžel a otec mých dětí 
Držím palce, abyste se rozhodli ku spokojenosti všech 
|
|
|
| Carlin | 
|
(28.7.2010 13:14:26)
Nevím, jak s manželem. Ale ta tebe rozhodně ano. Je mnohem, mnohem, mnohem větší pravděpodobnost, že si budeš vyčítat, že to dítě nemáš, než kdybys ho měla, že by sis řekla, že to byla chyba. Opravdu neznám nikoho, kdo by o svém dítěti řekl, že to byla chyba, ale dost lidí, kteří litují, že děti neměli, když to ještě šlo.
|
|
| Andrýsek1 + 2 | 
|
(28.7.2010 13:15:33)
Přítel by se druhému nebránil, proti jsem spíš já, teda aspoň zatím. je mi 35 a partnerovi 46. Nevím myslím si, že druhé asi třčeba ještě "dáme", ale v současné době jsem to prostě já, kdo má pochybnosti. Taky máme dítě dost aktivní, bylo nespavé, reflux, neměla jsem mléko, musela jsem dávat UM, takže věčné koliky. Když vidím někde úplně malé miminko, tak mám nával mateřských pudů, ale pak když se na to kouknu racionálně...nevím, nevím.
|
| Zd a tři |
|
(28.7.2010 13:27:46)
Máme děti 20 měsíců po sobě, první by ze začátku úžasný, ev. druhé dítě jsme moc neřešili. Ovšem jakmile jsem otěhotněla, stal se ze staršího snad největší vztekloun na světě. Těhotenství šílené, po porodu komplikace jak moje, tak zhoršení deprese u manžela. Ale mimino je úžasný a jsme všichni moc rádi, že ho máme... Před měsícem říkala psycholožka manželovi, že jsme to druhé dítě neměli mít, že toho je moc. Ale my se shodli na tom, že mimino je naopak velká odměna.
Takže za mě-obávám se, že se plno věcí nedá předvídat a jsem ráda, že jsem to racionálně moc neřešila nebo s druhým moc nečekala...
Hodně štěstí..
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)