| Alraune | 
 |
(5.12.2012 20:38:11)
Bez léků a bez potíží těžko. Hlavně ať ty léky bere.
|
| Lída. | 
|
(5.12.2012 20:39:44)
jj, bere a nemá touhu je vysazovat. Ale to je pasivní, ráda bych nějaký aktivní přístup :) 
|
| fisperanda | 
|
(5.12.2012 20:41:24)
Já bych řekla, že s tvou starostlivostí, a tím, jak se snažíš pomoct, je dostatečný pozitivum pro něho, že prostě seš 
Hodně štěstí
|
|
| Líza | 
|
(5.12.2012 20:43:46)
Ne, to není pasivní, to je velmi aktivní přístup, pokud ty léky bere.
A pokud je s nima bez problémů, tak nevím, co aktivnějšího chceš dělat, normálně žijte, ne?
|
| Lída. |
|
(5.12.2012 20:51:24)
"A pokud je s nima bez problémů, tak nevím, co aktivnějšího chceš dělat, normálně žijte, ne?"
:) No, já právě nevím. Úplně bez problémů není, jinak bych mu tu diagnózu nevěřila On říká, že má právě v hlavě pořád strach, že se to jednou zhorší. Ráda bych, aby se cítil zdravě.
Existuje vůbec možnost, že se léky postupně snižují, protože se pacient zlepšuje? Tedy, že je snižuje lékař, ne pacient pochopitelně.
|
| Alraune |
|
(5.12.2012 20:53:54)
Snižují možná jo, ale že by se vysadily... a žít zdravě pro psychicky nemocného je hlavně vyhýbat se těžkému stresu.
|
|
| Alraune |
|
(5.12.2012 20:56:36)
Ještě k tomu "cítit se zdravě", on prostě není zdravý, má těžkou nemoc, ze které plynou omezení.
|
|
| Líza |
|
(5.12.2012 20:59:39)
Ano, ta možnost existuje. Má to svoje daná pravidla a i při jejich dodržení je to vždy! zatíženo rizikem, ne tak docela malým.
Myslím, že jedna z věcí, které pro něj můžeš udělat, je nehrát s ním hru na to, že léky z něj "dělají nemocného". BAP, bez ohledu na to, že se může stát, že některá ataka je prostě poslední a další už nepřijde - BAP je prostě celoživotní onemocnění a vrátit se může kdykoli.
On není zdravý. A nebude. A jestli se ještě někdy nějaká ataka vrátí nebo ne, to bude moct říct až na smrtelný posteli.
|
| Alraune |
|
(5.12.2012 21:03:39)
Odbočím. PSS v chronické stádiu má podobnou prognozu, co? Léky až do smrti.
|
|
| Lída. |
|
(5.12.2012 21:04:55)
"nehrát s ním hru na to, že léky z něj "dělají nemocného"."
tomu nerozumím. Pacienti si myslí, že když léky budou brát, bude je okolí brát jako nemocné, a to se jim nelíbí? Nebo jsi to myslela tak, že se k němu mám (mimo ataky) chovat jako ke zdravému? To dělám 
|
| Alraune |
|
(5.12.2012 21:07:17)
Netlačit na vysazení léků a nenamlouvat mu, že je zdravý. Nejspíš sám moc dobře ví, že ne.
|
| Lída. |
|
(5.12.2012 21:15:18)
"Netlačit na vysazení léků a nenamlouvat mu, že je zdravý. Nejspíš sám moc dobře ví, že ne."
S léky si hrát nemíním, ani náhodou. Spíš se snažím posilovat jeho sebevědomí protože na to, co jsem o BAP četla, to zvládá skvěle. Jenže on se občas moc soustřeďuje na to negativní (že ty ataky vůbec jsou, i když je zvládne). A bojím se, jestli tohle soustředění na negativa tu psychiku ještě víc nepodkopává.
|
|
|
| Líza |
|
(5.12.2012 21:24:12)
Hodně lidí si myslí nebo na podvědomé úrovni má ten pocit, že brát léky = být nemocný. A pak z toho vychází že nebrat léky = být zdravý. Protože zdraví lidi přece neberou léky.
Že to je naprosto proti normálnímu selskýmu rozumu, to není moc podstatný, protože ti pacienti se tím fakt řídí a tohle je jeden z hlavních důvodů, proč psychicky chronicky nemocní lidé vysazujou léčbu a tím riskujou další zhoršování nemoci.
|
| Alraune |
|
(5.12.2012 21:34:37)
Když on někdy člověk zatouží nemít ty emoce chemický :)
|
| Líza |
|
(5.12.2012 21:48:32)
No ono je to i velmi dobře pochopitelný - ale o důvod víc, aby na tuhle vějičku nenaskočili s pacientem i jeho blízcí.
|
|
|
| Lída. |
|
(5.12.2012 22:07:58)
Lízo díky za odborné rady. I když si někdy připadám psychicky unavená, stejně mám pocit, že sedím s rukama v klíně. Že prostě musí být něco dalšího, co můžu udělat.
O léky se nebojím, pečlivě hlídá, jestli jich má doma dost. Jen občas říká, že panikaří, protože si myslí, že s ním kvůli BAP přestanu kamarádit. Blázen 
Všem moc děkuju za rady a povzbuzení. Kdyby vás ještě něco napadlo, kdykoli napište
|
| Vítr z hor | 
|
(6.12.2012 7:24:39)
Co mě napadá:
K braní léků – pokud jsou léky a dávky dobře vyvážené, tj. pokud nenastávají výkyvy k mánii nebo depresi, svádí to pacienty i příbuzné k myšlence, že by se mohly začít snižovat dávky nebo vysadit léky. Což vede v podstatě vždycky k průšvihu.
Hůř jsou na tom v tomto smyslu lidé, u nichž se objevuje , byť v malé míře, mánie – to je nebezpečné stadium, kdy je vlastně "vše pořádku", tak je to svádí k omezení či vysazení léčby.
Jak tu někdo psal, tato nemoc je "chemická záležitost" proto je třeba ji důsledně léčit podle laboratorních výsledků, ne podle momentálních pocitů.
Dnes existují ve srovnání s minulostí již velmi šetrné prostředky, přesto je však třeba počítat s tím, že receptory, na něž se léky váží, se postupně opotřebovávají, tj. časem bývá třeba dávky zvýšit. No a může se stát, že jednou přestanou zabírat úplně. Občas je proto potřeba obměnit léčbu (což ne každý psychiatr dělá, protože starší léky=levnější).
Nevím, jak je to teď, ale v minulosti občas tito lidé končili sebevraždou v depresích, protože jim léčba přestala zabírat.
Ještě tip – většina bipolárních pacientů je citlivá na roční období, tedy zhruba v lednu začíná období deprese, na sklonku léta období mánie. Zhruba jednou za půl roku se to obrací. Někdo má postupně delší období deprese a kratší období mánie.
(Mé informace vyplývají výhradně z bipolární poruchy v příbuzenstvu, jsou asi 6 let staré, žádné studium nebo googlení, navíc v dnešní době už zase může být leccos jinak.)
|
| Lída. |
|
(6.12.2012 19:03:44)
Veveru díky.  Takže léky se dávkují podle krevních testů?  To mě tedy nenapadlo.
Když pacient léky nebere tak má buď manickou, nebo depresivní fázi? Nic "normálního" mezi tím?
A když je bere? Cítí se normálně, když jsou ty léky vyvážené, nebo je to pořád jedno nebo druhé, jen mírnější?
Známe se půl roku a vidím ho jako normálního člověka. Občas panika, občas smutek, ale nic divokého Chtěla bych si to nějak srovnat v hlavě. Teda já to srovnané měla, dokud jsem si o BAP něco nepřečetla (deníky pacientů s evidentně nevyváženou léčbou) - to, co jsem četla na něj prostě vůbec nesedí.
|
| Líza |
|
(6.12.2012 19:08:35)
Lído, to se nedá takhle všeobecně říct. Obecně lidi, co měli někdy v životě mánii, popřípadě ji zažili víckrát, mají tendenci se pořád cítit trochu v nenáladě, jako kdyby se jim norma posunula trochu nahoru.
Obecně řečeno mezi jednotlivýma epizodama by člověk měl být ve své normě - což vůbec neznamená, že se bude cítit skvěle, klidně to může znamenat, že má svoji chronickou subdepresi, která vyplývá z osobnostního založení a ne z bipolárky jako takové.
Když léky nebere, pravděpodobnost nové epizody výrazně stoupne, popřípadě se zkrátí interval mezi jednotlivými epizodami.
|
| Lída. |
|
(6.12.2012 19:23:21)
Lízo, díky. Jak tak koukám, měla bych považovat za dar, že je "normální" a dál to nijak nezkoumat. Vím, jak moc může okolí pomoct při depresi, doufala jsem v něco podobného. Chtěla bych prostě "něco" udělat.
Jak vás tak čtu, začínám mít pocit, že to nejde?
|
| Líza |
|
(6.12.2012 19:25:28)
Ne že bys nemohla nic, ale v tom smyslu, jak bys ráda, tak ne. Je to prostě třeba jako... cukrovka řekněme. Pro nemocného lze udělat leccos, ale okolí ho neuzdraví. Spíš mu pomůže s tou nemocí žít lépe.
|
| Lída. |
|
(6.12.2012 20:12:48)
hmm, připadalo mi to málo... asi není.
Ještě bych měla poslední otázku. Jestli je nedílnou součástí léčby terapie, ale léky se dávkují podle krevních testů, znamená to, že i u téhle nemoci je možné psychikou ovlivnit krevní testy?
moc všem děkuju za trpělivost
|
| Líza |
|
(6.12.2012 20:17:26)
S těmi krevními testy - ne vždy se na jejich základě dávkujou léky, záleží na tom, které léky člověk bere, ne u všech se sledujou hladiny v krvi.
Ale že bys psychicky ovlivnila hladinu léků v krvi, to dost pochybuju. To prostě záleží na výkonnosti jater.
|
| Lída. |
|
(6.12.2012 20:26:53)
koukám, že by mohlo být zajímavé hledat informace o té chemii, spíš než o psychické stránce, ve které se ztrácím.
Všem moc děkuju
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Líza |
|
(5.12.2012 20:48:46)
"pokud ma medikaci vyvazenou, tak by nemel mit ataky" - to platí v ideálním případě, realita někdy bývá trochu složitější.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(5.12.2012 20:50:56)
Nejsem odborník, ale připadá mi, že pokud nemá mánie, tak že má tu terapii vyváženou hodně.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)