verno |
|
(28.2.2013 13:44:23) Dům bude mého manžela. Problém je v tom, že synové jsou všichni moc daleko. Až na mého muže. Samozřejmě těžko po něm můžu chtít, aby se vykašlal na rodiče. Předpokládáme, že tchán (je starý a zdraví také nemá úplně dobré) zemře dříve než tchyně. A manžel si nedovede představit, že zůstane sama v celém domě.
|
Šárinkaa,Daniel08,Sára09 |
|
(28.2.2013 13:46:55) kolik lidí takto žije a snad se umíme postarat o své rodiče i když s nimi nežijeme
-tady musíš myslet i sama na sebe, né jen na manžela, já to tenkrát udělala a vidíš jak to dopadlo.Buď nám to zničí manželství a nebo odejdeme
|
|
Kudla2 |
|
(28.2.2013 13:47:39) to ale můžete řešit, až to nastane.
Já bych to za této situace skoro viděla na ultimátum - do toho baráku NEJDU, tvým rodičům samozřejmě veškerou pomoc poskytneme, ale bydlet s nimi prostě NEBUDU, pokud s tím máš problém, tak je mi líto, ale asi bychom spolu nevydrželi.
Cožpak by manželovi nevadilo, že by se jeho otec hnusně choval k jeho ženě?
|
|
Inka | •
|
(28.2.2013 13:50:55) Tak to budete řešit až to nastane. Většina lidí nebydlí s rodičema a přesto se o ně postará.
|
|
JaninaH |
|
(28.2.2013 13:51:00) Aha, tak vy předpokládáte, že tchán brzy zemře. Ale co když ne? Hele, to opravdu není dobré, takhle uvažovat.
|
|
Půlka psa |
|
(28.2.2013 13:54:23) Až to nastane, tak to vyřešíte. Barák prodáte a přstěhujete tchýni k sobě nebo prodáte svůj a nastěhuje se k ní. Taky může umřít dřív tchýně a budete zaseknutí u tchána, který rázem nebude mít koho buzerovat a snacha na mateřské bude nejsnazší cíl. A co teprve, když se stane něco manželovi a budeš tam sama a bez zastání. Anebo se něco přihodí tobě a tvoje děti budou vyrůstat s tchánem, který o tobě neřekne dobré slovo.
|
Alraune |
|
(28.2.2013 14:03:45) HLavně, když předpokládám, že zdědím dům, tak si prostě něco pronajmu, ne?
|
verno |
|
(28.2.2013 14:08:46) Nezdědí ho. Dostane ho darem - za předpokladu, že tam začneme žít.
|
JaninaH |
|
(28.2.2013 14:11:45) Hm, dar s věcným břemenem, to znám z rodiny. Skončilo to rozvodem, manželka s dětmi odešla.
|
|
Leontýnka+3 |
|
(28.2.2013 14:13:38) Verno takový danajský dar bych nechtěla ani zadarmo. A u vás by to zadarmo nebylo. Jakmile budou děti, budou rozpory o výchově o "půjčování" mimina na procházky atd atd...
A jak to má manžel, bavili jste se o tom, jak se o tobě tchán vyjadřuje? Jaký na to má názor?
Myslím si, že prvořadý je váš vztah a to jestli se za tebe manžel postaví. Pokud ani teď ne, nedoufej že by se to zlepšilo a tohle by byla fakt cesta do pekel.
|
|
|
Půlka psa |
|
(28.2.2013 14:11:17) Ale oni nezdědí barák, když se nenastěhují. To by dědili všichni sourozenci. Barák dostanou, jen když se nastěhují, takže žít v nájmu a zdědit barák nejde. Aspoň tak jsem to pochopila, ale třeba je to jinak.
|
|
Půlka psa |
|
(28.2.2013 14:11:17) Ale oni nezdědí barák, když se nenastěhují. To by dědili všichni sourozenci. Barák dostanou, jen když se nastěhují, takže žít v nájmu a zdědit barák nejde. Aspoň tak jsem to pochopila, ale třeba je to jinak.
|
|
|
|
vlad. |
|
(28.2.2013 14:26:47) Verno, tak na to bych nespoléhala. Prudič tady může bát ještě pěkně dlouho.
|
|
ggg | •
|
(28.2.2013 14:27:29) nám takhle "umírá " manželova babička 15 let, teda nepřeju jí nic zlého ALE dnes už jí jen pozdravím a je mi úlně ukradená...pocit nenávisti mě přešel, alergie zůstala...ona neustále nás pomlouvala všude nebo manželovy rodiče, podle mě neznámého vzoru, já jí to bohužel nejsem schopa zapomenout, ostatní vždycky někoho pomluví a pak se tváří mile...zjistila jsem, že to jde pouze ignorovat a nic si od ní nebrat např. mi dávala domácí polévku a byla děsně uražená, že jí nechci a pak mě zazády pomlouvala, kolik jí stojí jídlo pro mě /já blbá ho brala jen ze slušnosti/ ale dneska s ní nebojuji, nemá to cenu a děsím se, až umře a do přízemí se mi nastěhuje tchyně, babi alespoň platí své a neničí nám zahradu/vždycky když odjedem má tchyně něco posekat, co já zasadím a pěstuju, ovšem posekat trávu, to ne/ takže my neřešili bydlení, ale stojí nás to nervy a barák stejně nikdy nebude celej náš....ale nemáme hypotéku a naše manželství to spíš stmeluje /můžem si říkal, jaký to jsou blbci/ takže asi bych šla do toho, protože hypotéka by mě drtila psychycky víc
|
Epepe |
|
(28.2.2013 14:32:17) My to máme v rodině taky a to má každý svůj dům na jedné zahradě. Ale je to horor. Snachu terorizuje, vnučka je blbá, neschopná, vnuk je blbý, neschopný a jeho přítelkyně je děvka ...
Takže se netěš, že ti budou prarodiče děti hlídat, je možné, že budou uplatňovat svůj despotismus i na ně a vznikne ještě víc třecích ploch.
|
|
|
veverkaa | •
|
(28.2.2013 16:25:40) tak tyhle věci se snad budou řešit, až na ně přijde čas. našla bych si bydlení jinde a pokud by časem došlo k tomu, co píšeš, tak by se dům prodal a pozůstalému se může koupit z toho třeba menší byt a zbytek peněz si rozdělit.
|
verno |
|
(1.3.2013 7:32:05) Manžel by nikdy nedovolil, aby se dům prodal. Vyrostl tam a dost se tam nadřel.
|
JaninaH |
|
(1.3.2013 7:41:07) Verno, a co ty po přečtení této diskuse? Ještě uvažuješ o spolužití s tchánovci?
|
verno |
|
(1.3.2013 7:50:23) Holky, moc vám děkuji za názory, byť negativní. Promluvím o tom s manželem a rozhodnu se. Sama tuším, že by to nedělalo dobrotu. Dům neprodá, protože k němu má silnou citovou vazbu. V bytě by nemohl žít. Vyrostl na baráku a už teď v té garsonce je nešťastný. Takže jedině si postavit svůj dům...ale něco budovat s tím, že to za pár let budeme prodávat... To by mě ani nebavilo, tam něco budovat.
|
verno |
|
(1.3.2013 7:52:18) Jinak dům by patřil manželovi - tchán je přesvědčený, že dům je ten důvod, proč s manželem jsem, takže bude patřit jen manželovi. Já mám nějaké svoje úspory a spoření, které do rekonstrukce nepůjdou. A pokud ano, bude na to existovat papír - právě z důvodu, pokud by nám to nevyšlo, abych něco měla.
|
Hilly. |
|
(1.3.2013 8:33:33) Verno, tyjo, tak jsem to odhadla dobře, že tě podezřívají už teď, že jim jdeš po baráku. Někteří lidi jsou fakt chorobní
|
|
|
Winky | •
|
(1.3.2013 8:24:34) no, tak vidím, že ti manžel moc šancí na vlastní bydlení nedává. Na jednu stranu to je naprd, na druhou stranu - takových znám hodně, co makali na baráku rodičů a nehnou se z něho ani za nic (ehm, u nás třeba švagr, ten si opravdu musí najít partnerku která tam bude ochotná s ním zůstat - oni v patře, rodiče dole, jinak jim vztah nedopadne, on z toho domu nepůjde určitě). Opravdu to ještě zvaž. Taky zkus uvažovat např. v určitém časovém horizontu, nevím kolik je tchánovi, ale třeba máte ještě 10 let "čas" než bude potřebovat vaši pomoc on nebo panímáma a třeba by to manžel pobral, že do té doby je možné žít nějak jinak (budovat kariéru a odchovat dítka), a na baráku potom.
Jinak zbývá zajít si koupit arzen a vařit tchánovi co nejčastěji kafe
|
verno |
|
(1.3.2013 10:11:11) On kafe nepije Ale jinak dobrý nápad.
|
|
verno |
|
(1.3.2013 10:12:52) Je to tak, vpodstatě máš pravdu. On se od nich nehne. A možnost vlastního bydlení - do bytu by nešel a další dům stavět by byla blbost. Chápu to , fakt se tam nadřel jako kůň - na baráku i na zahradě. Holt si asi budu muset s tchánem poradit
|
Líza |
|
(1.3.2013 11:27:42) Verno, takže v tak zásadní věci, jako kde budete bydlet, nemáš právo ovlivnit výsledek? Protože manžel se tam nadře a v bytě by nebyl a stavět novej dům je nesmysl (nevím proč) a protože manžel to a manžel ono? A kdybys ty nastolila stejně pevnej postoj? Já k vašim na barák nejdu, i kdyby ses na hlavu postavil? Co by se stalo pak?
|
Kudla2 |
|
(1.3.2013 17:08:59) Přesně tak.
Myslet si, že "si s něčím poradím" nebo "že se to nějak udělá", když už teď je to problém, zatímco pokud to uděláte, budeš oslabená tím, že nebudeš mít úniku a jestliže to manžel už teď bere tak, že do toho baráku už investoval tolik, že nemůže cuknout, tak až byste tam bydleli, tak by toho investoval ještě víc a už vůbec by nemohl cuknout.... myslím, že to je značně naivní.
DOmnívám se, že v zásadních věcech, jako je bydlení, počet dětí apod., které podstatně ovlivní život celé rodiny, by měli partneři vždy dospět k takovému řešení, které je OBOUSTRANNĚ PŘIJATELNÉ.
Je nemyslitelné, aby to rozhodl jeden a ten druhý "do toho neměl co mluvit". V tomto případě se do pozice toho druhého stavíš Ty a podle mě tím strkáš hlavu do oprátky.
Myslím, že v takovém případě je jediná šance si spolu s manželem sednout a promluvit si o tom, jaká varianta by byla OBOUSTRANNĚ přijatelná pro vás OBA, přičemž oba máte právo veta, tj. když jeden řekne, že tohle by nedal, tak prostě tu variantu vyloučíte.
Pokud nebudete schopní se na tomhle dohodnout (ale fakt DOHODNOUT, ne že jeden přistoupí na něco, co je pro něho nepřijatelné, aby "měl pokoj" nebo v naději, že se to "časem poddá") tak je lepší a ze všeho nejméně bolestné se rozejít. Protože byste se IMHO rozešli dřív nebo později stejně, ale už za mnohem horších podmínek a "zatáhli" byste do toho i děti, které byste si časem pořídili. Pravděpodobně byste byli oba totálně vydeptaní, bez peněz (které byste vrazili do toho baráku), otrávení ze života a se ztíženou šancí začít znovu.
Nenechte si zkazit život kvůli blbýmu baráku.
|
|
|
Nana*81 |
|
(1.3.2013 12:57:56) Cha cha, poradit si s tchánem, to jsi dobrá. Chlapem co se nestydí o Tobě hnusně mluvit teď? A manžel je bezva, že řekne, že si Tě vybral a že "si Tě prosadí" proti jejich vůli. Asi takhle - Kdyby o mně kdokoliv o mně mluvil takto, neviděl by mě o žádném víkendu, dokud by se mi neomluvil. A bydlení tím pádem nepřipadá v úvahu. Až bude Tvůj manžel v práci, nezastane se Tě nikdo. jsi naivní, že o takové blbosti jenom uvažuješ. Do měsíce si budeš přát, aby tchán zemřel. A Tvůj manžel je pako, že si myslí, že se takhle dá žít. Je to jeho blbost. Neměl do baráku investovat, protože nemůže počítat s tím, že nějaká žena bude s takovým sprostým blbem bydlet.
|
Nana*81 |
|
(1.3.2013 21:15:22) Jo, a taky, taktika "nechat ho vykecat" se u nás taky neosvědčila. A to sprostá tchýně jezdila jen o víkendu. A partner mlel pořád že prý si toho nemám všímat, že je jen třeba nechat ji vyžvanit a pak je klid, v jejich rodině na to všichni byli zvyklí! Ale zvykat si na to, že jsem špatná matka, špindíra a ze špatné rodiny, to se mi teda nepodařilo, vypouštět to druhým uchem ven. Partner se mě formálně zastal, ale jinak vlastně - to že ji nechal vůbec žvanit a urážet mě, tím to prostě schvaloval. Takže se mi ani moc enlíbí, jakým způsobem se Tě hodný partner "zastává". Je to k ničemu, ve skutečnosti to akceptuje, když chce, aby sis zvykla, že urážky jeho otce nic neznamenají, je blázen.
|
Nana*81 |
|
(1.3.2013 21:57:31) Úplně se mi zvedl tlak, když jsem si vzpomněla, jak to bylo u nás, a jak naivní jsem byla, že stačí být nezlomná, uchovat si hrdost, být stále slušná.. partner si mě taky totiž prosadil proti vůli matky a já bláhová myslela, jaký to je důkaz jeho nezávislosti.. Jo nezávislej to jo, ale jen dokud se nezačlo mluvit o tom, že v domě s tímto věcným břemenem nelze žít, přes to nešel, že by se měl pustit toho pitomýho baráku a najít pro nás bydlení, odkud by bylo možné sprostou tchýni vyhodit. Myslela jsem, jak všecko zvládnu, jak si s takovou blbou tchýní hravě poradím - o já pitomá! Jaké páky asi má žena s dítětem zato bez příjmu? jednoduše žádné, jen čekat, až skončí mateřská a bude možné chodit do práce a budu se moct odstěhovat.. Tak to taky dopadlo.
|
Nana*81 |
|
(1.3.2013 22:29:44) Ještě si neodpustím - Tvůj partner může přijít jen o peníze a námahu, kterou investoval - do baráku z hlouposti, protože opravdu, jak může předpokládat, že žena se zdravým rozumem bude trávit čas (život) někde, kde ji nemají rádi? Ty můžeš přijít o všecko - autonomii, svobodu, hrdost, psychickou pohodu. Co je víc?
|
NovákováM |
|
(1.3.2013 23:51:32) Nano - zapomněla jsi na něco důležitého (pokud ještě pro manžela důležitá bude ) - nechci být kyselá p*del a špatný prorok - může nepřijít o barák, můžou oba přijít o sebe - manželství - navzájem.
|
|
|
|
|
|
NovákováM |
|
(1.3.2013 21:58:47) Verno, je mi to líto. Podle mého nemáš šanci.
Vlastní bydlení je vždycky vlastní a barák to být nemusí, z toho, co jsi psala usuzuju, že to nedopadne dobře. Ale palce ti držet budu.
|
|
|
|
Kapradina |
|
(1.3.2013 11:41:36) Dávat potomkovi barák s podmínkou, že ho nesmí prodat?
Verno, mezi domem a garsonkou je ještě plno jiných možností ... a hranice bys měla nastavit už teď, protože za čas z toho budeš nešťastná.
Možná by mi ani nevadilo, že je tchán nevychovanec, ale to, že se tě tvůj manžel nezastane, ať je pravda jakákoliv, vy dva jste tým a měli byste za sebou stát. Pokud to mažel nedokáže a je ze svýho otce připo*e*ánkovatej už teď nemůže to dapadnout dobře.
Za těhle podmínek bych dům s velkou slávou nechala tchánovi, ať si ho vezme na pravdu boží a společné bydlení bych hledala jinde. Pokud to tvůj muž nechce a nebude akceptovat nemůže on totéž chtít po tobě. Nejen, že bych nesouhlasila s cpaním mých ušetřených peněz do toho domu, ale ani bych nesouhlasila se cpaním peněz vašich teď už společných, co vydělá mažel a ty.
Hodně štěstí při nalezení kompromisu.
|
verno |
|
(1.3.2013 12:30:41) Psala jsem, že by ho neprodal, ne že to nesmí udělat. On sám by to nikdy neudělal.
|
|
|
|
|
|
|
|