| jamall |
 |
(11.5.2013 11:03:31)
Dobrý den,
sice je nehezké počasí, ale nedá mi to a přemýšlím nad tím. Asi některé znáte příběh co se mi stalo... A po všech testech plánuji zahájení další dítě...
Proto ten dotaz zdali má stres a psychika vliv na brzké nebo pozdní početí dítěte. A znáte to vy sami osobně nebo z blízkého okolí a jak dlouho to třeba trvalo a co mám dělat, abych se zbavila stresu a smutku ze ztáty dítěte a mohla mít další dítě. Je mi stále zle a smutno za zemřelým dítětem, přeci jen je to krátká doba. Děkuji všem za rady a typy.
|
| perko |
|
(11.5.2013 11:05:45)
Psychika dělá opravdu hodně.Jedno moje těhotenství nedopadlo dobře a pak jsem se z toho psychicky dostávala rok,než se znovu zadařilo.
Nevím,co poradit,asi to chce čas.
Moc Ti držím palce.
|
| jamall |
|
(11.5.2013 11:08:23)
ve. děkuji a mohu vědět co se stalo nebo o tom nechceš psát? A kolik máš dětí tedy již? Já jen jedno a touha byla vždy mít dvě.
|
| perko |
|
(11.5.2013 11:19:17)
Měli jsme jedno dítě,léta jsme druhé nechtěli.A když jsme chtěli,tak se ihned zadařilo,ale ve 12 tt se těhotenství nevyvíjelo a musela jsem na přerušení.Pak se víc jak rok nedařilo.Já jsem byla těhotenstvím uplně posedlá,obrečela jsem každý test.Fůj bylo to ošklivé období.Když jsem otěhotněla,nechal mě gynekolog na rizik.těhotenství.Ale uf vše dopadlo dobře,jsme šťastní,i když děti mají od sebe 13 let,ale musím říct,že se milují a máme doma opravdu veselo :)
Věřím,že se zadaří i u Vás!
|
|
|
|
| daba+holčička | 
|
(11.5.2013 11:13:18)
jamall  já tomu v sebeobraně nevěřila, bo bych byla ještě víc v prdeli :)
a za války se taky rodí děti ;)
|
| daba+holčička |
|
(11.5.2013 11:20:58)
A jinak, když jsem se snažila o dceru, byla jsem pěkně v háji, nakonec jsme museli na IVF a zadařilo se první. Když jsem se úplně v pohodě s tím že to tutově vyjde začla snažit o druhé, padlo jich ještě 4 nebo 5, už radši ani nevím a houby. Po tom 2. už jsem teda byla zas pěkně v háji, to nepopírám, ale obávám se, že za to můžou spíš další 2 roky na hrbu než psychika.
|
|
|
| Lillu+B&J | 
|
(11.5.2013 11:14:09)
Jamall,z vlastní zkušenosti vím,že psychika je hrozná mrcha,na syna jsme čekali pár let,před ním jsem prošla několika potraty,byla jsem když se nad tím zpětně zamyslím opravdu "posedlá" početím,sledovala jsem se a hlídala nejplodnější den,do sebe i do muže jsem cpala různé zaručené preparáty(vydržel všechno),prošly jsme různými vyšetřeními,genetikou,imunologií.No a pak nám po vyšetření na imunologii zakázala paní Dr.Ulčová 3 měsíce sex bez ochrany(zjistila mi genové mutace,APA syndrom,alergii na sperma a trofoblast).A to bylo to co jsem potřebovala,přestala jsem se hlídat a když jsme se jednou vrátili z nějaké oslavy společensky unavení,jaksi jsme neohlídali příkaz,říkala jsem si,je to v pohodě,byla jsem na konci cyklu.Tak tomu neuposlechnutí byly v prosinci 4 roky.A dcerka se povedla napoprvé!!!
Držím moc palce
|
|
| Faidra Lannister | 
|
(11.5.2013 11:14:33)
Psychika má vliv nesporný.
Jen tak bokem, vím, že posílat k psychologovi je tady tak trochu evergreen, ale v mnoha situacích oprávněný, a myslím, že pořešit s nějakým své pocity a problémy by nebylo k zahození...
|
|
| nn | •
|
(11.5.2013 11:19:24)
teda díky bohu potrat nemám žádný, ale u obou dětí jsem brala nějaké léky na ovulaci- druhé jsme poctivě vyráběli bez prášků 8 měsíců a už mi to lezlo na mozek, tak zas prášky----a to třetí ani nevím,jela jsem k moři, dítě neplánovala a najednou byla ve třetím měsíci a doteď nechápu jak.... držím palce
|
|
| Pole levandulové | 
|
(11.5.2013 11:20:19)
Psychika je v tomto dulezita, na druhou stranu znam osobne nekolik zen, ktere otehotnely velmi brzy po ztrate ditete /cca za 3 mesice treba/, vypadaly samozrejme spokojene s tim, ze se to povedlo, ale psychika je dostihla po narozeni toho noveho miminka, coz mi prijde trochu "nefer" vuci tomu "nahradnikovi". Jiste jsi v peci nejakeho psychologa, tak bych se ho poptala, co si o tom mysli on, kdyz te zna.
Drzim ti palce, abys nasla svoje stesti a byla spokojena i pres to, co te potkalo
|
|
| Půlka psa | 
|
(11.5.2013 11:29:53)
Psychika má obrovský vliv. Po potratu jsem každý měsíc řešila plodné dny, sledovala se, hlídala příznaky těhotenství,... Bála jsem se každé další menstruace, to mi nejspíš rozhodilo cyklus, což snižovalo šanci na podchycení plodných dnů.
Vyřešila to až vážná událost ve vzdálenější rodině. Sice se nás to bezprostředně vlastně nedotýkalo, ale navštěvovali jsme hroutící se blízké příbuzné, utěšovali je a řešení těhotenských věcí jsme ten měsíc odsunuli na neurčito. Naprosto neočekávaně jsem konečně počala.
Zní to blbě, ale nesmíš se na to soustředit. Jenže pak se soustředíš na to, aby ses nesoustředila, což taky k ničemu nevede. Tak nějak přirozeně to nechat plavat prakticky nejde. U mě byla ta chyba, že jsem po potratu nenastoupila do práce. Pracovala jsem doma jako OSVČ, protože přeci stejně půjdu brzy na mateřskou. Kdybych chodila do zaměstnání, nepodřizovala to budoucímu miminu a zabavila se prací, tak by to možná šlo líp.
|
|
| .ganesha. | 
|
(11.5.2013 11:33:10)
Přišla jsem o dceru v 19. týdnu.
Jelikož už jsem za sebou měla jeden potrat v 9. týdnu, který se mnou hodně zamával, rovnou jsem začala chodit za psycholožkou, aby se už neopakovaly některé věci.
Hodně mi pomohla. Hlavně pochopit, že mám na smutek nárok, že po mně nikdo nemůže chtít, abych dva měsíce po tom porodu byla v pořádku fyzicky i psychicky.
Takže jsem si dovolila truchlit a trvalo to necelý půl rok.
Mezitím jsem chodila i na různé testy (endokrinologie, imunologie) a podstupovala léčbu na imunologii. Nebylo nám doporučeno otěhotnět při léčbě, a tak jsme se ani nesnažili. A ono se to povedlo, cca půl roku po té ztrátě jsem otěhotněla (včera to byl zrovna rok, co jsem měla pozitivní test).
Bylo to nečekané, 3 těhotentství předtím jsme se na každé snažili 6-10 měsíců, tentokrát to vyšlo z jediné nechráněné soulože.
Asi že jsem se na to vůbec nesoustředila.¨
U mě ta psychika opravdu fungovala.
Určitě se nikam nehoň, pokud se na to necítíš.
A mimochodem - ač jsem ze syna šťastná, smutná za Johankou asi nepřestanu být nikdy.
|
| .ganesha. |
|
(11.5.2013 11:39:44)
Mimochodem - k té psycholožce jsem zpočátku musela (chtěla) chodit dvakrát týdně.
|
|
|
| mm | •
|
(11.5.2013 11:33:40)
Vliv to může mít obrovský, je mnoho žen tzv. sekundárně sterilních, kterým pomůže intervence psychologa nebo terapie.
|
| Maťa. | 
|
(11.5.2013 11:55:19)
|
|
|
| Maťa. |
|
(11.5.2013 11:54:55)
Jamall, ja som prišla o dve detičky..
To chce čas, čas, čas
|
| Maťa. |
|
(11.5.2013 11:57:06)
A pre úplnosť, potom mám syna "z Oloumouce" a druhého syna na prvý šup prirodzene.
Čím chcem povedať to, že psychika naozaj može hrať rolu.
|
| Maťa. |
|
(11.5.2013 11:57:37)
Oprava: "z Olomouce"
|
|
|
|
| Jarmilka. | 
|
(11.5.2013 11:59:50)
Tak jasně, že má, ale ono to v tobě už bude nějak asi navždy, takže bych spíš doporučila žádné emoce v sobě nedusit a prožívat věci autenticky, jak jsou... Když ti bude veselo, buď veselá, když smutno, bu´d smutná, větší vliv na otěhotnění a těhotenství má spíš skrývání emocí a problémů, dušení v sobě...
|
| *Niki* | 
|
(11.5.2013 12:20:52)
Souhlasím
Jamall, nejhorší pro tělo i duši je potlačování emocí. Ten "zápis" na duši tam bude na vždy, ztráta dítěte je jedna z nejtěžších věcí, které se mohou přihodit, ale odžij si to a prožij, nemusíš být silná a nad věcí, ani to přebít, je normální truchlit...a není ostuda mít někoho, kdo s tím s tebou projde.
Psychika vliv má, nejen na početí dítěte.
|
|
|
| Hilly. |
|
(11.5.2013 12:17:35)
Psychika je mrcha, ale řekla bych, že hodně těchto problémů má i fyzickou příčinu, tělo třeba s něčím bojuje, ty to ani nevíš, nebo se třeba potřebuje po potratu stabilizovat, aby příští těhotenství dopadlo dobře. V kondici nemusí být třeba i partner. Já otěhotněla teď v době, kdy jsem moc psychicky v pohodě nebyla a když jsem byla, tak to zase nešlo, bylo ale léto a já díky pohybu byla asi dost vyčerpaná, tak si tělo asi řeklo, že ne.
|
| .ganesha. |
|
(11.5.2013 12:22:16)
Moje tělo překvapivě otěhotní, když jsem hodně zapřažená pracovně. 4x to tak bylo.
Tzn. několik nocí nespat, dělat 3 práce, vůbec neodpočívat.
Možná se tak brání, abych vysadila, protože téměř hned, jak otěhotním, mám nepřekonatelnou potřebu pořád spát :)
|
| .ganesha. |
|
(11.5.2013 12:23:03)
.. teda - tělo se brání a CHCE, abych vysadila..
|
|
| Hilly. |
|
(11.5.2013 12:24:26)
No a k tomu všemu zvládneš ještě příjemné chvilky s manželem, to já bych nedala, proto se mi toto nestává
|
| .ganesha. |
|
(11.5.2013 13:06:14)
No jo, zjistila jsem, že musím strašně zapřáhnout tělo, abych umlčela psychiku...
|
|
|
|
|
|
Za týden má 8 let. Asi pomůže: odjet někam daleko, najít si super práci, z které by ti bylo líto odejít, rozjet podnikání, které bez tebe nepůjde apod... když "zapomeneš" na "dělání" miminka, může přijít samo. moc držím pěsti! Je to obrovská bolest, ale časem už se to dá snést a žít s tím bez každodenního pláče...
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)