| Baobab | 
 |
(25.7.2013 17:02:34)
Dcera se panicky boji hmyzu.
Hlavne mur.
Nevim, cim to je, nikdo se u nas hmyzu neboji ani nestiti, hmyz nezabijime ale odchytavame a vynasime ven. Dcera, kdyz byla mladsi, tak domu tahala kdejakeho cerva s tim, ze je to miminko a ona se o nej musi starat, pred nejakym casem ovsem obratila.
Mate zkusenost? Co pomuze? Ted kvuli jejimu hysterceni vecer ani nemuzem otevrit okno...
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(25.7.2013 17:41:21)
Mě to nepřešlo, máme v oknech sítě.
|
| adelaide k. | 
|
(25.7.2013 17:46:52)
Já pod pojmem přešlo, myslím že to mám pod kontrolou, neječím a nemávám kolem sebe rukama. Infarktové stavy mívám tak jako tak.
|
|
|
| Maťa. | 
|
(25.7.2013 18:14:01)
Jano...ja Ti neviem, ale ja mám fóbiu i vo svojich štyridsiatich a nikto nikdy ma z toho "nevyliečil". Vlastne ani neviem, čo je príčina.
Moje deti hmyz berú v pohode, ale museli akceptovať, že maminka od toho ide na hony ďaleko.
Siete v oknách to istia...
Je to zvláštne, hada chytím bez problémov
|
|
| Jitusch* |
|
(25.7.2013 18:38:55)
V mé rodině taky nikdo extra nevyšiluje z hadů a já je nemůžu vidět ani na obrázku, takže to asi dědičné nebude  A bohužel mě to nepřešlo ani v téměř 44 letech.Takže neporadím, snad jen ty sítě do oken a hlavně se dceři nesmát a nezlehčovat její strach.
|
| Baobab |
|
(25.7.2013 18:48:23)
Tak to ja se ji nesmeju, jen se snazim vysvetlit, ze mura ji nic neudela... Ale ona janci, jako pominuta..
A kluk to samozrejme vyuziva a zlobi ji a rype, ze si poridi muru jako domaciho mazlicka apod. 
|
| Jitusch* |
|
(25.7.2013 18:54:00)
Chudinka,já ji chápu. Pokud je to fobie, tak je marné vysvětlovat, že taková můra nic nedělá.Aspoň já to tak mám, nebojím se,že by mi had ublížil,ale že ho uvidím . A pochopení v okolí taky veškeré žádné.
|
|
| Maťa. |
|
(25.7.2013 19:08:48)
Ona i vie, že jej můra nič neurobí. Ale je to proste hnus, ja ju tak chápem
|
| Maťa. |
|
(25.7.2013 19:11:29)
Inak ja som si napr. za tie léta vypestovala "rentgenové oči"))) Jak sa niečo v byte mihne, okamžite to vidím, ač druhí si to nemusia všimnúť
Ale na záhrade nejak koexistovať dokážem s týmito tvormi. Myslím, že Tvoja dcérka sa to tiež naučí V byte je to horšie. Tam, keď nemám istotu, že to niekto zabil a niekam by to mohlo zaliezť...jááájjj
|
|
|
| adelaide k. |
|
(25.7.2013 19:41:28)
Jano, u synů dost pomohlo naučit je postupně nejančit (uklidňováním, vysvětlováním). Ale není to s nima nijak vážné, tak nevím jestli by to šlo i u vás
|
|
|
|
| třeba já | •
|
(25.7.2013 19:07:59)
Jé, s tímto jsme si taky užili svoje - dcera měla cca před půl rokem (to jí byly tři) šílené noční děsy a řvala, že má v posteli mravence a pavouky, pak taky vyšilovala při pohledu na každou mouchu a můru a všechno - je to těžké, bydlíme na vesnici, sítě v oknech nemáme (dům není náš) a hmyzu je všude spousta. Pak jsem jí jednou nakecala, že ti pavouci, co k nám vlezou, jsou taky malý miminka, který hledají maminku, vlezly sem nedopatřením a teď se nemůžou dostat k mamince, prostě divadýlko jsem si kolem toho vymyslela... a časem to přešlo celkem do únosné podoby, že na pavouka se podívá, řekne buď "ten je malej, toho se nebojím, to je miminko" nebo "fuj, ten je velikej, ten se mi nelíbí", ale celkem v klidu. Já teda taky veliký pavouky nesnáším, ale tak nějak jsem se naučila to jakž-takž zvládat, takže já jsem se taky uklidnila a dcera potom taky. Ale radu vlastně nemám, jen držím pěsti.
|
| Cácork@ | 
|
(25.7.2013 19:14:14)
prožili jsme to s mladší dcerkou kolem jejích tři let měla fobii z pavouků a mravenců a celkově lezoucího hmyzu. Nechtěla nám chodit po zemi.
na doporučení lékařky jsem k zašla k psychložce.
No průser. Vypadala jako by pomoc potřebovala sama a pořád mlela jen že pavouk=doteky ..... a že já si jí nevěnuji.
Větší blábol jsem neslyšela zrovna náš mazel byl tulený jako žádné jiné dítě.
Doufala jsem v radu - já se taky pavouků bojím, ale jsem dospělá, zdůvodním si to.
Nakonec pomohlo vysvětlování, ukázka že nic nedělají a dětské příklady hele
brouček hledá maminku. Jé podívej jakou má hezkou barvu a malé nožičky atd.
ne že by je dnes milovala, ale snáží hmyz bez problémů.
|
|
|
| IvanaQ.,06,09 | 
|
(25.7.2013 19:17:40)
Nevím, kolik dcerce je. Ale napadlo mě, že nedávno jsme četli knihu
http://neoluxor.cz/detske/o-kvetusce-a-tesarikovi--166377/
Je to právě příběh o holčičce, která se velmi bála hmyzu. Jestli má ráda knihy, třeba by jí to trochu pomohlo. Je to moc pěkná knížka.
|
|
| Žžena |
|
(25.7.2013 20:01:26)
Syn se loni hmyzu, zvláště toho, co bzučel a lítal, panicky bál, letos všechen hmyz nadšeně sbírá, bere do rukou, doma máme sbírku housenek (živých), odchováváme motýly, atd.
Takže i naopak se to může změnit.
Ale vím o dvou lidech, co mají v dospělosti fóbii z motýlů a fakt děsnou...
|
| Annie01 | 
|
(25.7.2013 23:42:07)
Z motýlů?? Tak to je fakt jízda.
Já klasicky z pavouků. Pomáhá mi mít po ruce někoho, vytrénovala jsem manžela, kdo musí projevit pochopení a situaci obratem řešit. A když píšu obratem, tak myslím, "včera bylo pozdě", kdyby na mě vyzkoušel nějaký: Počkejt, až budou reklamy..., tak chytnu výstavní hysterák. S věkem se to lepší, ale hnusný stavy mám stejně, pavouka si neprohlídnu ani na fotce. Sítě v oknech jsou základ. A pochopení z okolí následuje hned v závěsu. Cítím pak oporu a jistotu, že mi někdo pomůže.
|
|
|
|
mě to přešlo až v dospělosti.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)