| Kafe | 
 |
(12.4.2015 12:33:20)
Sice není výročí, ale je to událost, která by neměla být zapomenuta.
"Masakr u Wounded Knee známý též jako bitva u potoka Wounded Knee, byl poslední větší ozbrojený konflikt mezi Siouxy - Lakoty a Spojenými státy, který Generál Nelson A. Miles označil za „masakr“, ve svém dopise komisaři pro indiánské záležitosti.[1]
Dne 29. prosince 1890 500 vojáků 7. kavalerie armády Spojených států, podporovaných lehkým dělostřelectvem, obklopilo skupinu indiánů kmene Sioux, na území indiánské rezervace Pine Ridge [2] s rozkazem převést je na železnici k transportu do Omahy.
Podle mínění českého etnografa Miloslava Stingla způsobil masakr plukovník James W. Forsyth. Jeden z indiánů postižený hluchotou jménem Černý Kojot neslyšel totiž rozkaz odevzdat zbraně. Plukovník Forsyth kvůli této neposlušnosti proto nařídil postřílet indiánský tábor s bezbrannými a od únavy polomrtvými lidmi."
Výsledkem bylo cca 300 mrtvých indiánů, většinou žen a dětí. Později asi 20 amerických vojáků za masakr získalo Medaili cti (nejvyšší vojenské vyznamenání). Generál Forsyth byl povýšen a veřejné mínění masakr podporovalo.
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ | 
|
(12.4.2015 16:21:58)
Liško, díky za připomenutí, s indiány velice sympatizuji
|
| Kafe |
|
(12.4.2015 17:08:56)
Mulderko - ten masakr je mimořádný, protože cíleně vraždili i maličké děti + za to dostali vojáci vyznamenání + veřejnost byla potěšená, neboť mrtvý indián je přeci dobrý indián. Takový menší holocaust.  
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ |
|
(12.4.2015 17:24:54)
Co k tomu dodat... někdy vloni byla ve Zlíně výstava o životě indiánů a na panelech se popisovaly fakty o kanadských internátních školách - tam se indiánské děti cíleně a brutálně "odnárodňovaly" ještě v 70. nebo dokonce 80. letech min.století... málem jsem to přes slzy nedokázala přečíst... hrůza
|
| Kafe |
|
(12.4.2015 17:28:08)
Mulderko - ono se stačí podívat na nějaký standardní americký western, jak tam o indiánech mluví (divoši, hlupáci, podlidi) - a to jsou 60.-70. léta. 20. století. 
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ |
|
(12.4.2015 17:31:52)
Vím a právě proto se na "standardní" westerny nedívám, nemám na to žaludek. Nám, co jsme odrostli na mayovkách a pokračovali např. Malým velkým mužem a Tancem s vlky, je takový přístup cizí.
|
| Kafe |
|
(12.4.2015 17:33:35)
"Nám, co jsme odrostli na mayovkách a pokračovali např. Malým velkým mužem a Tancem s vlky, je takový přístup cizí."
Jo, ten kontrast ve vnímání indiánské kultury je markantní.
|
| Z+2 | 
|
(12.4.2015 17:50:22)
Tak byli to zaostalé národy a to velmi primitivní a zaostalé národy. Že byly prakticky vyvražděné je druhá věc.
|
| Mulderka+ufounci /05,08,11/ |
|
(12.4.2015 17:52:29)
Ad zaostalost: jak se to vezme. Rozhodně nedostatek technologie není důvod k vyvražďování nikoho.
|
| Z+2 |
|
(12.4.2015 17:58:12)
To je otázka. Vždy v historii byl. Teď se tváříme, že není.
|
| Kafe |
|
(12.4.2015 18:00:26)
Z+2 - protože je to tak mladá historie.
|
|
|
|
| Kafe |
|
(12.4.2015 17:52:31)
Z+2 - byly to jiné kultury a překážely. To byl jejich největší "zločin".
|
| Filip Tesař |
|
(12.4.2015 20:58:29)
Takhle zjednodušeně se to rozhodně říct nedá. Svou roli tam nepochybně sehrál "Manifest Destiny" - přesvědčení o vyvolenosti americkýho národa kombinovaný s vírou v prospěšnost materiálního pokroku.
Ale ani indiánský společenství nebyl ahistorický a nežily ve vzduchoprázdnu. Konkrétně Lakotové byli dlouho spojenci Američanů, dokud americká kolonizace nedosáhla až k jejich kmenovýmu území. A z toho volnýho spojenectví těžili, když sami zatlačovali jiný kmeny při rozšiřování svýho území, někdy dost brutálně. Do konfliktu se dostali, až když kolonizace dosáhla až k nim a došlo na otázku, čí bude to dobytý území - jestli lakotský, nebo americký.
|
| Kafe |
|
(12.4.2015 21:02:14)
"Takhle zjednodušeně se to rozhodně říct nedá."
he, a pak napíšeš to samé, jen více slovy
Překážely, neboť o jejich půdu byl zájem a pokrok nezastavíš, že...
|
| Filip Tesař |
|
(12.4.2015 21:21:47)
No, tak máš asi pravdu, aspoň zčásti. Přišlo mi, že myslíš, že odlišnost kultur byla důvodem konfliktu, potlačení a ve výsledku masakru u Wounded Knee, to byl dojem, kterej jsem postupně z těch příspěvků získal.
Chtěl jsem říct, že odlišnost kultur nebyla důvodem konfliktu, byl to konflikt o půdu, mnohem spíš politickýho než kulturního rázu, bylo v něm poměrně málo xenofobie apod., to zas Malej Velkej Muž i Tanec s vlky dělaj trochu z modrejch kabátů větší zloduchy, než ve skutečnosti byli (nakonec oni ty galogermánský modrokabátnický kavaleristi nebyli žádný WASP, a až tak pevným kulturním poutem spjatý asi nebyli, když v některejch jednotkách byla půlka Irů a čtvrtina Němců, který se k pohraniční kavalérii dali prostě jako do zaměstnání s relativně slušným platem a zaměstnaneckýma jistotama). Povznesenost nad materiální primitivností indiánů tam byla, stejně tak tam ale byla přítomná snaha povznést je na úroveň bělochů - nebo blízko pod jejich úroveň, abych to zas neidealizoval.
|
| Kafe |
|
(12.4.2015 21:28:34)
" Přišlo mi, že myslíš, že odlišnost kultur byla důvodem konfliktu, potlačení a ve výsledku masakru u Wounded Knee,"
Ne, to si nemyslím, respektive odlišnost kultur hrála roli zejména v komunikaci s veřejností, ale hlavní motivace byla snaha získat indiánskou půdu. Ostatně, stejná taktika se používá neustále, aneb:"Nejdeme jim ukrást půdu, ropu, zlato, vodu,...ale jdeme je povznést z jejich primitivismu či očistit tvář Země od té jejich proradné barbarské kruté rasy" a podobná krmení pro veřejnost, aby ta zaujala ten správný žádoucí postoj.
|
| Filip Tesař |
|
(12.4.2015 21:39:46)
No, bylo v tom hlavně hodně přesvědčení, že není správný, aby tak málo indiánů využívalo takovou rozlohu půdy. Na takový rozloze by mohlo o hodně víc lidí a vešli by se tam spolu s indiánama, stačilo by, aby indiáni začali farmařit jako bílí. Koneckonců, tahle politika a tohle přesvědčení má dlouhý kořeny, stačí se podívat na Narrangansetty a Pequoty v Massachussetts, u kterých to v 17. století začalo (jsou tam dodnes). Myslím, že i přesvědčení, že to všechno ve výsledku pomůže i indiánům, bylo namnoze upřímný. Podle tehdy převládajícího názoru materiální a duchovní pokrok úzce souvisely. Samozřejmě, bylo tam i pohrdání, byl tam občas ale i obdiv. Když čteš třeba paměti některejch kavaleristickejch velitelů, vidíš, že sice používaj výrazy jako "divoch" nebo "primitiv," ale v kontextu pochvalnejch vyjádření rozesetejch v textu se neubráníš dojmu, že to používali jako ustálený označení, spíš technicky než s nějakým citovým zabarvením.
|
|
|
|
| bono | 
|
(12.4.2015 21:34:52)
je to fuk, vyhlazovali se navzájem i předtím. Mýtus o ušlechtilém divochovi, jež žije v souladu s přírodou a v boji s jinými indiány nepoužívá smrtících zbraní,pouze holí, je krásný, ale nereálný.Pak už bylo jedno, zda je spojenec rudoch nebo běloch.
Mayovky jsou super, čtu je doteď, ale je potřeba být při zemi.
|
| Filip Tesař |
|
(12.4.2015 21:42:32)
To jo. Stejně tak, ani ne tak moc dlouho před americko-lakotskejma válkama, chránili třeba Kiowové Černý hory - svou zemi, půdu, majetek, hroby předků, posvátný místa atd. před nájezdem šajenskejch vetřelců, následně Šajeni Černý hory - svou zemi, půdu, majetek, hroby předků, posvátný místa atd. před nájezdem lakotskejch vetřelců, načež následně Lakotové Černý hory - svou zemi, půdu, majetek, hroby předků, posvátný místa atd. před nájezdem americkejch vetřelců.
|
| Filip Tesař |
|
(13.4.2015 8:21:29)
No,třeba Absarokové a Pawneeové (předtím několikrát nevybíravě zmasakrovaný Lakotama) se s Američanama spojili proti společnýmu nepříteli - Lakotům.
|
|
|
|
| bono |
|
(12.4.2015 21:48:04)
indiáni jsou hodně široký pojem a priority konkrétního kmene nemusely korespondovat se zvyklostmi jiných kmenů. Třeba v uctívání konkrétních zvířat. Pak už je jedno, s kým se kdo paktuje, jestli s Francouzi, Angličany, či s Lakoty.
|
| Filip Tesař |
|
(13.4.2015 8:27:45)
Zrovna na Velkejch Pláních, s výjimkou úplnýho severu a jihu, byli indiáni "doma" od 18. století. Siuansky hovořící kmeny byly původně nejspíš "doma" někde při soutoku Ohia a Mississippi, ale ne u Missouri, v dnešní Minnesotě nebo v Karolíně. Irokézsky hovořící byly "doma" asi někde v dnešním Kentucky, ale ne kolem Velkých jezer, Apači a Navahové byli "doma" v dnešní Kanadě, ne na jihu dnešních USA. Jistě, nepřišli přes oceán, ale taky přicházeli někam, kde už někdo "doma" byl.
|
| Kafe |
|
(13.4.2015 8:32:30)
Filipe - příchod evropských kolonistů vyvolal cosi jako stěhování národů.
|
| Filip Tesař |
|
(13.4.2015 9:17:01)
Ty případy, který jsem jmenoval (siuansky, iroqoiansky, na-danésky hovořící skupiny), se udály před příchodem Evropanů. A ještě jsem spoustu vynechal.
Opravdový stěhování národů spojený s Evropanama bylo trojí:
- získání pušek a s nima spojenej kožešinovej obchod (šíření puškama vyzbrojenejch skupin na západ),
- příchod koní a velký etnicky pohyby a války na Velkejch pláních (šíření kmenů chovajících koně na sever a na východ, poté i kmenů vyzbrojenejch puškama na západ),
- ústup některejch kmenů pod tlakem evropský kolonizace na západ, hlavně z oblasti jižně od Velkejch jezer k Ohiu (některý kmeny přešly k jezdeckýmu způsobu života a jeden přesídlil až do Mexika), a jednorázově pak tzv. pět civilizovanejch kmenů jižně od Ohia do dnešní Oklahomy. To ustupování a přesidlování se netýkalo všech, některý kmeny zůstaly, ale na silně zmenšeným původním území.
|
|
|
|
| bono |
|
(13.4.2015 8:43:13)
zrovna včera jsem našla doma v knihovně objemnou knihu fotografií od Edwarda Curtise, koupenou zřejmě nedávno v USA. Jsou tam portréty různých indiánů všech možných kmenů na přelomu 19.-20-století. Úplně jsem žasla, jak se strašně liší. Někteří vypadali doslova evropsky, jiní jako obyvatelé Indie. Geneticky možná ne, ale napohled jsou nejednotní, a to nejen vzhledem. P.S. Už budu shovívavější k Francouzovi, který kdysi hrál Vinnetoua.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Česká píseň
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)