| Filip Tesař |
 |
(4.5.2015 10:46:08)
Rumunsko se poté, co se v srpnu 1944 postavilo na stranu Spojenců, ve velké míře podílelo na osvobození Československa. Na čtvrt miliónu rumunských vojáků osvobodilo, spolu s československým armádním sborem, většinu území Slovenska včetně Bratislavy, přičemž se probojovávalo přes velké řeky Hron, Nitru a Váh, stejně jako přes řadu pohoří, z nichž nejvyšší byly Nízké Tatry a Velká a Malá Fatra. Po překročení řeky Moravy a Bílých Karpat osvobodily rumunské jednotky východní Moravu, většinu jižní a střední Moravy a oblast Českomoravské vrchoviny. Spolu se sovětskými silami se podílely i na osvobozování Brna.
Vzápětí po skončení bojů se začaly stahovat, místy docházelo k incidentům, například když se jednotliví rumunští vojáci pokoušeli krást, ale celkově byly, podle dobových svědectví, vztahy mezi nimi a českým a slovenským obyvatelstvem mimořádně dobré. Podíl Rumunů na osvobození Československa bývá zcela vynecháván, přestože byl, co se rozsahu území týče, ten úplně největší. Největší oběti přinesla Rudá armáda (nejméně 140 tisíc padlých), ztráty rumunské armády činily přes 33 tisíc. Americké ztráty na českém území byly minimální, při svém několikadenním tažení v západních a jižních se Američané setkávali jen s ojedinělým odporem; skutečně bojovali pouze o Cheb, v Plzni udusili poslední ohniska německého odporu, podobně jako Sověti v Praze.
Pro úplnost ještě podotýkám, že se pražské operace, vedle 1., 2. a 4. ukrajinského sboru Rudé armády, 1. československého armádního sboru a 1. a 4. rumunské armády, účastnila také 2. polská armáda.
|
| Lexi. |
|
(4.5.2015 11:04:58)
To je zajímavé Filipe, o tom se skutečně nemluví, po pravdě jsem to nevěděla.
Na druhou stranu, přeběhnout k budoucím vítězům 3/4 roku před koncem války...
|
| Martina, 3 synové | 
|
(4.5.2015 11:09:58)
Jak dlouho před koncem války přeběhlo k vítězům Československo? 
|
| bono | 
|
(4.5.2015 12:15:22)
 fuj takový tabu.otázky
|
|
| Lexi. |
|
(4.5.2015 14:05:29)
"Jak dlouho před koncem války přeběhlo k vítězům Československo?"
1) to je těžká otázka, nevím jak na ni odpovědět, když během války Československo neexistovalo
2) Československo nebo Česká republika se někdy během války nebo před válkou přidalo k nacistickému Německu? Měla jsem za to, že Československo zvažovalo svoji vojenskou obranu, dokonce provedlo mobilizaci a vyslalo vojáky k hranicím, stáhlo je až poté, co v Mnichově zástupci německa, francie a anglie podepsali dohodu o nás bez nás, podle níž mělo Československo odevzdat Německu svá pohraniční území - tím je jeho území stalo vojensky nehájitelné
|
| Martina, 3 synové |
|
(4.5.2015 14:09:12)
Dle mých informací se část obyvatel Čech a Moravy celkem nadšeně přidružila k Říši, zbytek byl Protektorát. 
|
| Lexi. |
|
(4.5.2015 14:21:45)
"Dle mých informací se část obyvatel Čech a Moravy celkem nadšeně přidružila k Říši"
Jo, Sudetští Němci, na ty jsem zapomněla - tak ti prý radost měli, to je pravda - ale myslím , že ke konci války nikam hromadně nepřebíhali, nebo ano?
|
| Martina, 3 synové |
|
(4.5.2015 15:55:30)
Sudetští Němci zůstali na straně poražených, ať už si o tom mysleli cokoli.
Ale Československo se přidalo k vítězům, celkem logicky, protože za války neexistovalo, takže ani nemělo vlastní pravidelnou armádu, nebojovalo na žádné straně. Jako stát tedy: Čechoslováci bojovali na více stranách. 
|
|
| bono |
|
(4.5.2015 16:14:17)
hodně českých dělníků Hitlera chválilo ještě dlouho po válce, měli se líp, než za republiky
hodně šlechticů se už od začátku okupace od Hitlera distancovalo, třeba Schwarzenbergové.
Hodně sudetských Němců bylo apolitických, někteří byli levičáci, židé, či č-něm. míšenci, kteří byli spokojeni tak,jak jsou.
Přesto se Schw.v prezidentské kampani dozvěděl, že je nácek a my oběti režimu
Jinak, kdo chce být na straně vítězů, musí přinést oběti - ekonomické a lidské. Nestačí jít ráno do zbrojovky, pracovat pro nepřítele a pak mu v duchu spílat a představovat si, jaký by byl kabrňák, kdyby.... Proto musely vzniknout v zahraničí československé jednotky, letecké perutě a speciálně vycvičení bojovníci, kteří zabili Heydricha. Po Heydrichiádě se situace mezi víceméně loajálními Čechy a okupanty vyostřila, došlo k vraždění a popravám. Samozřejmě bylo ztrát u nás daleko méně, než třeba v Polsku. I tak musel Beneš doufat, že nám tyto oběti přinesou důkaz, že nejsme na straně nacistů. Proto taky plně chápu, že si třeba českoslovenští letci v Anglii museli svoji misi zaplatit do posledního knoflíku na uniformě. Každý špás něco stojí, i válka. Sklonit se před okupantem, pracovat na něj, zároveň ho nenávidět a v pravý čas se přiklonit na vítěznou stranu, by chtěl každý
|
| Lexi. |
|
(5.5.2015 11:43:49)
"hodně českých dělníků Hitlera chválilo ještě dlouho po válce, měli se líp, než za republiky"
- to nevím
"hodně šlechticů se už od začátku okupace od Hitlera distancovalo,"
- někteří se distancovali, někteří ne
"Přesto se Schw.v prezidentské kampani dozvěděl, že je nácek "
- ne že on je nácek, ale že jeho tchán byl nácek
"Jinak, kdo chce být na straně vítězů, musí přinést oběti - ekonomické a lidské. Nestačí jít ráno do zbrojovky, pracovat pro nepřítele a pak mu v duchu spílat a představovat si, jaký by byl kabrňák, kdyby.... Proto musely vzniknout v zahraničí československé jednotky, letecké perutě a speciálně vycvičení bojovníci, kteří zabili Heydricha. Po Heydrichiádě se situace mezi víceméně loajálními Čechy a okupanty vyostřila, došlo k vraždění a popravám. Samozřejmě bylo ztrát u nás daleko méně, než třeba v Polsku. I tak musel Beneš doufat, že nám tyto oběti přinesou důkaz, že nejsme na straně nacistů. Proto taky plně chápu, že si třeba českoslovenští letci v Anglii museli svoji misi zaplatit do posledního knoflíku na uniformě. Každý špás něco stojí, i válka. Sklonit se před okupantem, pracovat na něj, zároveň ho nenávidět a v pravý čas se přiklonit na vítěznou stranu, by chtěl každý "
- možná by jsme nebyli okupovaní, kdyby Anglie a Francie dodržela své spojenecké závazky vůči nám... probůh vždyť už jsme mobilizovali, vojáci byli na hranicích odkud se potupně vrátili...
A ČS letci platili Anglii za svou účast při letecké bitvě o Británii? No to jsem tedy ještě neslyšela (nebo tím myslíš ČS zlato konfiskované v Anglii?), myslela jsem, že Britové měli málo letců a byli rádi za každého, kdo se zapojí. Platit někomu za to, že mu pomáhám bránit jeho území, to snad ne 
"Sklonit se před okupantem, pracovat na něj, zároveň ho nenávidět a v pravý čas se přiklonit na vítěznou stranu, by chtěl každý "
- jaký je v tomto rozdíl mezi ČS a Francií?
|
| bono |
|
(5.5.2015 17:17:49)
1. čeští dělníci si chválili soc.politiku Hitlera - samozřejmě ne všichni, ale ti, co za republiky živořili, tak jim bylo bohužel jaksi jedno, koho chleba jí, hlavně že jí. Znám z vyprávění občejných lidí
2.že byl tchán K.Schw. nácek by nám mělo být jedno. Důležité je, že se Schw. hned na začátku vyhranili proti říši, tak proč je házet do jednoho pytle s tchánama
3.spojenecké závazky samozřejmě evropské velmoci nedodržely. Na druhou stranu, když si Hitler se Stalinem rozdělovali o rok později Polsko, vyhlásili jejich spojenci okupantům válku jen papírově. "Sitzkrieg" byl Polákům platný, jak ..... Přesto Poláci bojovali statečně proti oběma útočníkům a když prohráli, vedli poměrně slušný a krutý odboj, kdy vraždili německé okupanty a pořádně jim zatápěli takovým stylem, o kterém se nám ani nezdá.
4. Anglie naše letce potřebovala, ale pokud vím, financovala si exilová čs. vláda vše a svým zlatem v Anglii úvěr kryla. V době, kdy nikdo netušil výsledek války a existovaly dvě paralelní vlády (Beneš/Hácha) v tom nevidím problém. Válka je o penězích.
5. Francie - na to neumím odpovědět, je jasné, kolaborace bujela nejen z Vichy, ale i celkově. Možná je rozdíl mezi Francií a Československem v tom, že Hitler prostě Francii dobyl vojensky a způsobil jim ztráty na životech a výzbroji, kdežto my se mu vzdali jenom tak. Jinak Francouzi samozřejmě zahraniční jednotky+odboj měli, stejně jako my.
|
|
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(4.5.2015 15:29:54)
Na Mnichov bacha, ve skutečnosti československá vláda už předtím přijala podmínky ultimáta a souhlasila s odstoupením pohraničí, protože věděla, že z vojenskýho hlediska nemá šanci. Hitlera to rozlítilo, protože chtěl vyvolat válku - proto předtím stupňoval požadavky a podnítil povstání ordnerů. Mnichovská konference byla svolaná proto, aby celá věc skončila odstoupením pohraničí - proto taky Chamberlain oznamoval doma, že přivezl mír.
|
| bono |
|
(4.5.2015 16:20:25)
jak málo chybělo, aby němečtí oficíři válkychtivého vůdce v roce 1938 svrhli. Není to ironie?
|
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(4.5.2015 11:33:45)
Pro rychlou orientaci viz: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/rumunsko-za-2-svetove-valky-ii-22-6-1941-1944/
Zběžnej, ale vyváženej pohled, prezentace tak na deset minut četby.
|
| petluše | 
|
(4.5.2015 11:49:32)
Děkuji, pěkné, přehledné
|
|
|
|
| Kafe | 
|
(4.5.2015 11:13:05)
Filipe - díky za připomenutí. Je také dobré si připomenout, že Rumuni se ani neúčastnili invaze v 68., že Ceaușescu poslal Kreml kamsi.
|
|
| bono |
|
(4.5.2015 11:46:39)
tady na Moravě o tom jakés takés povědomí mají, ale je potřeba to připomenout.
Jinak bude rumunská armáda nevěky zaškatulkovaná coby nepříliš kvalitní Hitlerův spojenec
|
|
| aky | 
|
(4.5.2015 11:46:57)
Ilustracia situacie v Europe na konci WWII:
Počas II. svetovej vojny, v roku 1944 sa v Riu de Janeiro konala recepcia, na ktorú bol pozvaný aj maďarský veľvyslanec. Keď vstúpil do sály, oblečený do slávnostnej uniformy, pozdravil nacistickým pozdravom.
Hostiteľ, vplyvný bankár, si to všimol a pri prvej príležitosti oslovil veľvyslanca:
"Pán veľvyslanec, pozdravili ste Heil Hitler, ľud vašej krajiny patrí k nordickej rase blondínov?"
"Nie, my sme pôvodom z Mongolska," znela veľvyslancova odpoveď.
"Aha, teda váš štát sa rozprestiera v Ázii?" vyzvedal ďalej hostiteľ.
"Nie, naša krajina leží v strede Európy."
"Aha, ale tam je teraz vojna, aj vy ste do nej zapojení?"
"Áno, bojujeme proti Sovietskemu zväzu."
"A máte voči nemu územné požiadavky?"
"Nie, voči nemu územné požiadavky nemáme. Tie máme voči Rumunsku a Slovensku."
"Aj to sú vaši nepriatelia?"
"Nie, to sú naši spojenci."
Hostiteľ bol tým trochu zmätený, ale potom uvidel, že veľvyslanec má na uniforme kráľovský znak a pokračoval vo vypytovaní:
"Ako vidím, vaša krajina je kráľovstvo. Ako sa má váš kráľ?"
"My kráľa nemáme, nám vládne admirál."
"Admirál?, teda vaša krajina leží pri mori."
"Nie, my sme štát vnútrozemský."
Po tomto ešte zmätenejší hostiteľ sa pýta: "A ako sa teda má váš admirál?"
"Zajali ho Nemci."
"To sú tiež vaši nepriatelia?"
"Nie, to sú naši najväčší priatelia a spojenci."
|
|
| Filip Tesař |
|
(4.5.2015 13:05:55)
Jo a těch Poláků padly v Čechách asi tři stovky, pravděpodobně víc než Američanů. Jedna předsunutá jednotka se dostala až do pražských Ďáblic.
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)