| Passion |
 |
(13.5.2015 19:29:54)
Zdravím,
již rok chodím k psychoterapeutovi, a nyní se můj stav zhoršil. Je to událostmi, které v poslední době nastaly. Když mám velkou úzkost, nebo zlost sama na sebe, mám nutkání mu napsat sms, abych možná dostala od něj podporu a pochopení? Nevím. Je to normální? Kdybych mu napsala, nenarušila bych psychoterapeutický vztah? Děkuji za jakýkoliv názor
|
| Termix | 
|
(13.5.2015 20:12:03)
Nevím. Ale sama chodím k terapeutce týden co týden už rok a půl, a když s ní nejsem, chybí mi. Ten týden čekání je kolikrát děsně dlohý. Někdy si říkám, že bych potřebovala psychoterapii, abych mohla ke svojí terapeutce chodit. Já ji sms a i mail klidně napíšu, mně se uleví a ona to neřeší. Ale moc mi neodpovídá. Je to složité, co mi probíhá v hlavě. Moc dobře vím, kde je můj problém. Mám velmi rozumnou a asi tu nejdokonalejší terapeutku na světě a už jsem ve stavu, kdy s ní mluvím o všem, třeba právě i o těch pocitech, když s ní nejsem. Fakt se mnou má trpělivost a děsně to oceňuju a moc si toho vážím.
Když napíšeš, asi se ti uleví. A hranice si asi musíte určit společně.
|
| Anna Veselá |
|
(13.5.2015 20:16:22)
Termix, to je přesně jako bych to psala já. Já dokonce svým způsobem lituju, že jsem na ni narazila zrovna jako na terapeutku (přestože je naprosto úžasná), protože si umím představit, že za jiných okolností by z nás dvou mohly být skvělé přítelkyně. Což teď už pochopitelně nejde a to mě mrzí.
|
| Natascha | 
|
(13.5.2015 20:19:23)
Taky mám bezvadnou psycholožku a taky mě napadlo, že bych ji chtěla za kamarádku , to je dobře, že je tolik skvělých terapeutů.
Zakladatelko, nestačilo by psát si deník a pak to na něj "vyblít" najednou?
|
| Hr.ouda | 
|
(13.5.2015 21:29:22)
možná, kdybys ji znala jen v civilu, tak by tě ničím nezaujala 
|
|
| Passion |
|
(13.5.2015 21:50:03)
Zkoušela jsem si psát svoje pocity a pak jsem si říkala, že bych mu to jen předala aby si to přečetl. Ale vždy si to druhý den přečtu a raději vymažu. I když k němu chodím rok, tak stále jsem nervózní. Nikdy jsem s nikým o mých problémech nemluvila a nyní se to teprve učím.
|
| Termix |
|
(13.5.2015 21:55:08)
Nervózní jsem taky. A klidně jí řeknu, hele dnes se Vás bojím, jsem z vás nervózní, co s tím budete dělat ... my se kolikrát fakt nasmějeme. Někdy je ta terapie docela vtipná.
Někdy "pracujeme". Taky se to učím, asi je to normální.
|
|
|
|
| Hr.ouda |
|
(13.5.2015 21:28:47)
To máte přenos jako prase 
|
| Anna Veselá |
|
(13.5.2015 21:32:16)
Jo, já vím. Jen nechápu, co je na tom tak strašně k smíchu.
|
| Hr.ouda |
|
(13.5.2015 21:37:02)
No tak když víš, že to je přenos, tak víš, čemu se směju, jako kámoška by ti asi nepomohla
|
| Passion |
|
(13.5.2015 21:54:14)
No já nevím, ale i u mě již může jít o přenos. A dle mého názoru je to normální, věříme lidem, které nás dokáží uklidnit a pomoci najít cestu, jak jít životem dále.
|
|
|
|
| Termix |
|
(13.5.2015 21:46:43)
Jj, přenos to je. Byť teda mně to úplně veselé nepřijde. Sama se tím docela trápím, ale tak nějak jsem se s tím naučila žít. Jako kamarádku svoji terapeutku nechci a ani o ní nechci vědět nic osobního. Beru to tak, že je její práce být na mě milá, ostatně proto si ji platím :-D. To je každý měsíc na dvoje drahé boty.
|
|
|
|
| Passion |
|
(13.5.2015 21:43:34)
Děkuji za reakci. U mě je právě ten problém, že z časového hlediska nemohu terapii navštěvovat pravidelně. A když už se k němu dostanu, tak nemám odvahu úplně o všem mluvit. On to ví, a vždy mi říká, že to chce čas. Že to přijde samo. Ale když mám stav úzkosti a bezmocnosti, tak bych pomocí sms nebo e-mailu se dokázala otevřít více, než na terapii. Ta hodina je opravdu málo. Ale zároveň mu nechci narušovat soukromí, abych ho neobtěžovala a zároveň mi neřekl, že bude lepší změnit terapeuta. Já mu velmi věřím!!!
|
| Termix |
|
(13.5.2015 21:52:34)
Hele, já v podstatě ani nechci, aby mi ona odpověděla, ale je fakt, že jí někdy pošlu větu, kterou jsem se třeba styděla říct. Mně to pomáhá. Jí to možná leze na nervy. Ale to je její problém :-D. Ona si telefon může vypnout a moje maily číst nemusí. Mně je to fuk, v ten okamžik je mi ale líp. Teda snažím se krotit, ale teď zrovna byly dva týdny, kdy jsem jí poslala i mail i sms. Před tím několik měsíců nic. A náhodou mnohokrát odpověděla i ona mně. A napsala mi třeba věci, které bych naživo asi sylšet nechtěla. Všechny byly pozitivní, nikdy mi nenepsala nic, čím bych se trápila.
|
| Passion |
|
(13.5.2015 21:57:41)
Oamlouvám se za ten smích, ale pobavila mě věta, že je to její problém. Ano, v tom máš asi pravdu. Jen sebrat odvahu a otevřít se. Dostihla mě minulost, a je nyní těžké o tom všem mluvit. Ale po tvém příspěvku jsem mu již napsala. Děkuji 
|
| Termix |
|
(13.5.2015 22:09:28)
Svůj příběh jsem tady popsala před rokem a půl. Dostihla mě taky minulost. A u té terapeutky vidím, jak všechno chce čas. Ono to chtělo čas, abych jí i důvěřovala, abych jí vůbec mohla svěřit ty věci, co se mi staly. Teď je pro mě nejdůležitější dospělá žena mého života, mám ji moc ráda, ona to ví. Já ji klidně i napíšu, díky, že Vás mám ... klidně jí to i řeknu. A vím, že jsem jedna z mnoha, je mi jasné, že podobných postižených tam má hodně. Ale to neřeším. Hele, já za poslední rok přečetla tak asi 30 psychoterapeutických knih, pomalu bych terapeutkou mohla být sama. Navíc sama se pohybuju okolo různých psycho - logů, terapuetů, učitelů na školách pro terapeuty ... Klidně se ptám, jen to, že se ptám kvůli sobě, ví jen dva lidé. Ostatní ani netuší :-D
|
| Passion |
|
(13.5.2015 22:21:45)
Také začínám velmi číst o problematice skrze psychoanalýzy. Mám nyní první zkušenost s psychoterapeutem a asi s opravdu musím nejdříve na to zvyknout. Nejdříve jsem ho navštívila, že potřebuji pomoci v manželství, ale ono se to najednou překlopilo úplně někam jinam. Moc děkuji za tvé názory, zároveň mě pobaví, a na druhou stranu mě uklidní. Díky
|
| Termix |
|
(13.5.2015 22:33:38)
Já mám normální pohodové manželství a nikdy jsem nechtěla terapeuta muže.
Myslím, že u tebe bude problém jinde. Je to těžké, ale asi si musíš zvyknout na to, že terapeut je v soukromí možná štastně ženatý s armádou dětí. A že před tebou i po tobě za ním chodí další armáda zoufalých ženských.
Já to mám jinak, přesto ti strašně rozumím. Ty pocity jsou stejné. Mně v životě chybí a vždycky chyběla máma. Taky bych svoji terapeutku nejraději za mámu měla. A klidně by být mohla. A taky jsem si musela v hlavě naprogramovat to, že ve skutečnosti mi nikdy nikoho nenahradí, ale tu hodinu ji mám jen a jen pro sebe a je jen moje. A ještě mnoho let tomu tak bude. A ona je na mě opravdu strašně hodná. Taky jsem kolikrát k smrti utrápená. No bohužel je to jen business.
|
| Kudla2 | 
|
(13.5.2015 22:40:20)
Termix,
já bych skoro řekla, že ta "přitažlivost" je daná tím, že ten člověk Ti vlastně dává pocit absolutního přijetí, důvěry, možnosti se otevřít - a na to jsme v reálu zvyklí jen u našich nejbližších, takže se nám to možná v mozku spojí jako můžu se mu otevřít a říct mu cokoli a on mě bude pozorně poslouchat a nezradí mě = je to můj blízký člověk.
Dokonce si myslím, že takto dokonale otevřít se není možné ani se všemi našimi skutečně blízkými.
Ale je asi nutný mít na paměti, že tenhle člověk to prostě má "jen" v popisu práce (kterou asi dělá velmi dobře), a že to není normální dvoustrannej vztah, že tam ten odstup prostě je a být tam musí.
|
| Anna Veselá |
|
(13.5.2015 22:43:53)
Kudlo, tos moc hezky vystihla 
|
| Kudla2 |
|
(13.5.2015 22:53:20)
Spirálo, děkuji 
|
|
|
| Termix |
|
(13.5.2015 22:48:32)
No však jo. Jenže asi to chce právě ten čas, aby si to člověk uvědomil. Mně je jansé, že v reálu vůbec nemusí být tak dokonalá, jako je, když jsem u ní. Prostě je to její práce.
Vždycky se směju, když mi studenti říkají, jak jsem trpělivá. Teda jsem, nejvíce se tomu směje můj manžel. Prostě i já jsem doma někdo jiný, než když nasadím pracovní tvář.
Ano, moje terapuetka je v podstatě dokonalá, protože já chci, aby tu moji hodinu byla dokonalá. Nemám příbuzné, teda kromě manžela, ale nemám nikoho z toho života do 18 let, a ona mi dává pocit, že nejsem špinavá, že má svoji hodnotu.
|
|
| Termix |
|
(13.5.2015 22:52:03)
Nezradí mě. Ano, to je ono. Věřím jí, důvěřuju, svěřuju kolikrát i blbosti. Řeknu ji úplně cokoliv. Mně v životě chyběla právě osoba s touhle rolí. Takže si ji platím. A protože mi to pomáhá, platím ráda.
|
| Kudla2 |
|
(13.5.2015 22:54:23)
termix, nedivím se 
každý někoho takového potřebujeme, a když na něj nemáme štěstí normálně (a je to veliký štěstí, žádná samozřejmost), tak je super mít možnost si ho zaplatit.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(13.5.2015 22:30:23)
Tak mu tohle řekni a zeptej se ho na to přímo, to bude možná nejlepší.
|
|
| Sharien | 
|
(14.5.2015 9:46:12)
Když to nektery klient udela, vůbec mi to nevadi, osobne teda preferuju spis email, ale jak pise Termix, ja si to prectu ve chvili, kdy mam moznost, odpovidam spis kratce, pak to pripadne proberem na sezeni. Je to pro mne urcite lepsi, nez když se klient citi mnohem hur ... proste pracuje se na tom, co by potreboval k tomu, aby takove situace casem zvladal.
|
| Termix |
|
(14.5.2015 13:15:51)
Ty ses asi musela docela bavit, když jsi četla, co jsem psala, co :-D. Když to tak čtu, to pomalu vypadá, jako bych už byla kdovíjak sebejistá u terapeutky, ale tak znáš mě, že  . A víš, že jsi jedna z těch dvou osob, o kterých jsem psala nahoře .
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)