| Monika |
 |
(8.7.2016 20:50:09)
Mně by jako dítěti vadilo, kdyby rodiče odmítali respektovat (ve věci dopisů, návštěv a pod.) má přání, ke kterým jsem došla třeba po zkušenosti z předchozího roku. To se nikdy nestalo. Když poprvé nepřijeli na návštěvu (nevěděli, že oficiální zákaz neoficiálně nikdo nedodržuje a nevadí to), tak příště už přijeli i s dobrotami. Dopisy psali přiměřeně, cca jako ostatní, tuším, že jsem dostala od nich za 2 týdny asi 2 plus po jednom pohledu od každé babičky. Mně do psaní nenutili, ale já dobrovolně napsala pohledy kde komu hned 2. den tábora a pak třeba ještě 1 dopis našim s tím, ať informují babičky (všichni jsme bydleli v jednom městě). Víc nikdo nepožadoval. Že by někomu chodily balíky, si vůbec nepamatuju, naši mi jednou na moji žádost vložili do obálky asi 20 korun (původně přidělené kapesné jsem z velké zčásti velkoryse utratila za pohledy a známky  ). "Hmotné dary" se vozily osobně, případně rodiče, co nejeli na návštěvu, poslali alespoň balíček po rodičích jiných, o obsah jsme se většinou dělili (ve skupinách kamarádů, dobrovolně). Dřepy ani nic jiného jsme za dopisy nedělali, ale je fakt, že se pošta rozdávala veřejně při nástupu, což moc nechápu proč, dneska mi to přijde celkem divné a zbytečné ...
|
| kachna_ |
|
(8.7.2016 22:14:46)
no, já to s těma dopisama natvrdo asi nikdy neřekla a náznaky nikdo nepochopil. Jenže, řekni někomu, kdo tě má rád a myslí si, že dělá to nejlepší, že to nechceš.
Neměla jsem ráda, když mi rodiče chodili na jakákoliv vystoupení, cokoliv. Pamatuju si na ten úžasnej pocit, když někde nebyli.
Dcera je jiná, ale snad si řekne, co chce a co ne.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(8.7.2016 22:25:02)
Lenko, mé děti si také úplně v klidu a na rovinu řeknou. Máme naštěstí takový vztah, že to jde, nebojí se nepochopení. Jedno z dětí nás také nikde nechce, zakládá si na své samostatnosti a rodiče za zády vnímá jako potupu, tak to respektujeme. I když zpočátku to samozřejmě nebylo úplně snadné, jsem také jen normální matka a musela jsem se přesvědčit na vlastní oči a kůži, že mu to opravdu vadí a tu samostatnost opravdu zvládá.
|
|
|
|
bude se mi stejskat, je to vždycky nejlepší část léta
. 
(stydím se hodně). Sama jsem nikdy za dopis dřepy nedělala, byla jsem 8x. Tak mě to snad omlouvá, že to netuším.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)