| zamracenaa |
 |
(30.11.2016 12:50:47)
Již 18 let trpím bulimií. Střídavě, dle váhy a spokojenosti v životě jím normálně nebo blinkám. Poslední 4 roky jsem zvracela několikrát denně. Je to 4 měsíce, co jsem se na sebe naštvala a zvracet přestala. Prvních 14 dní bylo krutých, ale teď už je v pohodě.
Chtěla bych se zeptat, je tu někdo kdo, tak dlouho trpěl bulimií a dokázal nad tím vyhrát sám. Jaké a jestli máte zdravotní následky.
Děkuji
Kupodivu se mi bulimie nepodepsala na vlasech, ani na nehtech či pleti. Zuby mám zkažené tak nějak normálně s porovnáním s okolím je mám spíš pěkné, plomby jsou, ale jenom na stoličkách.
Problém je váha, nějak se mi povedlo si rozhodit tělo a i přes zvracení jsem se dostala na 100 kg - nechápu, fakt jsem zvracela poctivě i čaj. Snažím se jíst pravidelně a zdravě, nevyhnu se občasnému přejedení, váha šla o pár kg dolu, ale žádná sláva.
Samozřejmě nateklé slinné žlázy, sice to není poznat, nevypadám jak křeček. ALe vrátí se do normálu?
No a bolest v krku, stále přetrvává, sice mírná, hlavně po ránu, ale je.
Uvažuji ke kterému lékaři si zajít, nechci k obvodnímu, psychologa taky nechci. MOžná krevní testy? Na co se zaměřit?
A úplně hlavní, nikdo to netuší, chtěla jsem se někomu svěřit, děkuji, že jste dočetli až sem.
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(30.11.2016 13:13:11)
Zkusit nějakou poradnu poruchu přijmu potravy při psych. ambulaních?
A k tomu se třeba poradit s nějakým výživovým poradcem, případně trenérem a začít na sobě pracovat pomocí cvičení?
Každopádně přeji hodně pevnou vůli a mnoho sil! 
|
| Pole levandulové | 
|
(30.11.2016 13:25:53)
Pokud budes chtit od nekoho pomoci, musis mu hlavne rict pravdu. Jinak se hubne telu s normalnim a jinak s totalne rozhozenym metabolismem. Osobne bych doporucovala obezitoligickou kliniku, tam nebudes svym chovanim nicim vyjimecna a maji s timto problemem bohate zkusenosti. Hlavne vynech nejake ty pseudo poradkyne z nakupakunebo fitek, ktere lovi jen penize. Navic na klinice to je zdarma.
|
| zamracenaa |
|
(30.11.2016 14:49:18)
Děkuji, netuším, že obezitologická klinika existuje. Kouknu jestli není něco poblíž. Dobrý nápad.
Akorát do místní nemocnice nechci, máme tam dost kamarádů a rodiny, rychle by se to rozkřiklo, na lékařské tajemství v tomto nevěřím, vím jak to je. A dojíždění zatím není možný, musela bych to říct alespoň manželovi a to nechci.
Uvidím, zatím mám plám vydržet do jara a pak začít řešit. A řešit nenápadně, nepřiznat, nechat si udělat nějaké vyšetření a dle výsledků se nasměrovat dál.
|
|
|
|
| libik | 
|
(30.11.2016 14:50:55)
promiň, že se tak hloupě ptám, ale můžeš přiblížit proces toho, jak se to stane? Myslím tu prvotní úvahu, předsevzetí a jejich nedodržení? Jak to vůbec funguje.
Neptám se z voyerismu, sama jsem prošla těžkým životním obdobím a snažím se stabilizovat svůj vztah k jídlu, já dokážu sportovat a dodržovat obecné zásady, dokonce bych řekla, že o jídle něco vím, přesto mě 1-2x týdně dožene depresivní hlad a to jsem potom jako jiný člověk.
|
| zamracenaa |
|
(30.11.2016 15:01:09)
Co myslíš přesně.
Proč jsme začala zvracet? Já jsem byla jednoduše tlustá, neměla jsem kluka a chtěla jsem ho, když jsem zhubla, kluci po mě letěli.
Proč jsem přestala? Neskutečná úzkost, měla jsem strach, že umřu a zbydou po mě malé děti, několik nocí jsem nespala nemohla jsem úzkostí fungovat. Tak jsem se rozhodla, že od teď už budu normální. Úzkost se ještě vrací, jako třeba dnes, ale jsem na tom líp.
|
| libik |
|
(30.11.2016 15:05:40)
takže tys začala zvracet racionálně (abys netloustla?) Já myslela, že se člověk tak umrtví jídlem, že si tím uleví a pak v tom frčí, že primární je to přežírání.
Držím ti palce, není důvod, abys to nezvládla
|
| zamracenaa |
|
(30.11.2016 15:13:42)
Ano, naprosto racionální rozhodnutí. Byla jsem tlustá a žravá, nechtělo se mi držet nějakou dietu nebo změnit styl stravování. Celé to odstartoval článek o bulimičce asi v Blesku, prostě jsem si řekla, že to je způsob jak se najíst a přitom hubnout.
|
|
|
|
|
| kachna_ |
|
(30.11.2016 15:25:44)
Nemám problém s bulimií, jen se snažím po letech jíst správně, našla jsem si nutriční terapeutku, s mým strachem z lékařů je to maximum co zvládnu, ale cesta je to zdá se dobrá, byť neskutečně dlouhá
|
|
| K_at |
|
(30.11.2016 15:46:02)
Nejdriv ti chci rict, ze jsi silna. Asi to chtelo hodne odhodlani. Skoda ze zavrhujes psychologa. Myslim, ze by ti mohl byt dobrym pruvodcem. Paleni v krku bude bohuzel vetsi ci mensi poskozeni sliznic. To je dost zivna puda pro ruznr dalsi, i ty nejhorsi, problemy. Urcite by to chtelo internistu a gastroentero. Pripadne dobreho vyzivoveho poradce. Ber to jako laicky nazor.
|
|
| Afima | 
|
(30.11.2016 17:29:31)
Ano, ja ji trpela asi pet let a dostala se z toho sama. Presto si myslim, ze kdybych nejakeho odbornika vyhledala, byla bych z toho venku driv. Jenze, ja byla "uspesna" bulimicka, ja pri tom opravdu hubla, takze jsem dlouhou dobu nemela duvod prestavat. Az zdravotni problemy me donutily jednat.
|
| zamracenaa |
|
(30.11.2016 17:37:09)
Mohu se zeptat, jaké byly tvé zdravotní problémy a jestli se postupně vyřešily?
Můj největší problém je asi ten krk, hádám, že mám někde vřídek , který bolí. Ale už ho mám mnoho let, tak počká se řešením až po Vánocích, pokud se do té doby nevyřeší sám.
|
| Afima |
|
(30.11.2016 17:55:17)
Ja si totalne rozhodila metabolismus, ktery se davsl dohromady nekolik let. Krk byl dlouho na maderu, ale nakonec jsem to spravila salvejovym cajem, kloktat i pit, vyborny ranhojic. A zaludek mam "slaby" dodnes, nemuzu se najist dosyta, ihned me chyta davivy reflex.
|
| zamracenaa |
|
(30.11.2016 17:58:00)
Děkuji, šalvěj vyzkouším.
Dávivý reflex mám taky. Teď už je to lepší, první týdny byl problém udržet i čaj, ale pomohlo zabavit se.
|
| zamracenaa |
|
(30.11.2016 18:02:00)
Řešila si to s lékaři, popřípadě s kterými a přiznala ses jim?
|
| Afima |
|
(30.11.2016 18:09:39)
Ne, s zadnymi doktory jsem to neresila, stydela jsem se, dneska uz bych se klidne sverila, protoze vim, ze rekonvalescence by byla mnohem kratsi. Ale ja cely zivot inklinuju k tomu, resit si vse sama, coz v tomhle pripade nebyla nejlepsi volba a mela jsem jen stesti, ze to vyslo.
|
|
|
|
|
|
|
| zamracenaa |
|
(30.11.2016 19:03:04)
Děkuji, ale silná se necítím.
Kdybych byla silná, tak se v tom neplácám tolik let. Spíš si teď přijdu hloupá a povrchní, pro pěknou postavu jsem měla a možná mám našlápnuto zničit život sobě a celé svojí rodinu.
Já si myslím, že psychologa nepotřebuji, jsem rozhodnutá a tečka. Už jsem několik měsíců bez zvracení, asi by psycholog byl zbytečný.
Jedině, kdyby se úzkost opakovala častěji, tak ho vyhledám. Já nejsem přímo proti němu.
Poradna - nevím, jestli tu je. A pokud tu je, nepřipadá v úvahu, tady se všichni alespoň od vidění známe. A na daleké dojíždění nejsem mobilní.
Jsem rozhodnutá pro obezitologii - to si před manželem obhájím, vlastně bude i rád. A hodlám řešit krk.
|
| Drop | 
|
(30.11.2016 20:43:37)
já bych tedy řešila toho psychologa, ale přímo nějakého, kerý má zkušenost s poruchou příjmu potravy proč si budeš vymýšlet jiné nemoci, když sama víš že máš tuhle, kromě toho zakrývání skutečné diagnozy je jednímz příznaků, která doprovází poruchu příjmu potravy, když si dobře vybereš lékaře, tak nemusíš nic předstírat, dojíždění se dá vždycky zdůvodnit, doma řekni, že tě přepadly nějaké úzkosti a že to chceš řešit, ale právě aby se to nerozneslo po známých tak musíš jezdit trochu někam dál, to se dá pochopit
ale tomu konkrétnímu doktorovi nelži, jinak tě nemůže léčit, zase to není tak strašná nemoc, aby ses s tím nemohla svěřit, jsou horší nemoci, přehánění a dělání z nemoci něco šíleně důležitého je taky příznakem, ale ty máš vyhráno, protože si to dokázala přiznat sama sobě, že je to nemoc a že je potřeba s tím něco udělat, určitě víš, že existuje doživotní nebezpečí znovu propuknutí té nemoci, už z toho důvodu bych hladala někoho, kdo by mi mohl pomoci dlouhodobě, třeba i za deset let a už to o mě věděl a nemusela jsem se svěřovat někou dalšímu
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)