| withep | 
 |
(29.4.2017 18:37:31)
Jitys, od včera na tebe myslím, protože jsem pročítala diskusi, ve které jsem se ani neodvážila reagovat, tolik tam bylo smutných příběhů. Poslední dobou mě bolí břicho víc než obvykle. V září mi doktorka napsala žádanku na UTZ, ještě jsem tam nebyla, nemám čas, jsem ráda, že jakž takž oběhám doktory s dětma. Zároveň už čtvrt roku měsíce meškám s preventivkou na gynekologii, kam bych kvůli nové rodinné anamnéze měla chodit fakt poctivě, no flákám to. Ale stejně si myslím, že to u mě bude psychikou...
Někomu jsi v té diskusi psala, že když ještě nelítá po doktorech, tak to s ním ještě není tak zlé. No, moje mamka skončila v nemocnici v akutním stavu a při jeho řešení bylo zjištěno 4. stádium rakoviny. Pár dní po tom, co jsme od ní odjížděli a byla opticky celkem zdravá. Někdy je to opravdu z ničeho nic... Ty se chováš zodpovědně, máš za sebou řadu vyšetření, myslím si, že kdyby to bylo onemocnění onkologického typu, už by se to zjistilo. A kdyby přece, tak nejspíš v časném stádiu. Tím jsem tě asi neuklidnila, promiň, já jen že mamka se vylízala i z toho čtvrtého, už po půl roce byla bez nálezu. Vždy je naděje.
Ptáš se, jak s tím pracovat, jak s tím žít. Já jsem tedy kromě té mamčiné náhlé nemoci nezažila žádnou životně kritickou situaci (jen situace, kdy jsem se bála, že se něco zlého děje, ale nakonec to bylo ok), ale myslím si, že tohle funguje univerzálně - až si člověk prožije ten prvotní šok a uvědomí si, co se děje, pomůže mu zafixovat se v přítomnosti. Jsem tady a teď. Jsem (možná) vážně nemocná, ale teď ještě jsem tady, se svými blízkými, jsem vděčná za každé teď, za každý přítomný okamžik tady. Tehdy s mamkou jsem si říkala, že tu s námi bude ještě pár měsíců, kdežto kdyby ji srazilo auto, byla by pryč hned, nebyla by šance se s ní rozloučit, a hlavně - ještě se třeba podaří ten stav zvrátit. No a stalo se.
Nejlepší je pěstovat si přítomný stav mysli trvale, ne jen když se děje nepříznivá věc. Je zbytečné se trápit minulostí, která už není, nebo budoucností, která je nejistá, a devalvovat si tím to jediné skutečné, to teď.
Držím palce, aby příčina tvých potíží byla brzy odhalena, a nebylo to nic vážného 
|
| withep |
|
(29.4.2017 19:18:09)
Jitys, jestli jsi otevřená psychosomatice, měla jsem v ruce pár knížek, které člověku dodají naději tím, že uvěří, že má situaci ve svých rukou a může ji pozitivně ovlivnit. Pěkně napsaná je Dohoda s nemocí od Vladimira Sinelnikova, asi do ní znova nakouknu. Jeho přístup je takový - nemoc nebo nepříznivý stav přijmout, přijmout ji jako poselství, pokud možno mu porozumět, ale myslím si, že i bez toho porozumění lze vnitřně té nemoci říct něco jako "děkuji ti za tvé sdělení, přijímám ho a už tě nepotřebuji". A snažit se dát si své věci do pořádku, někdy víme, co neděláme úplně dobře, pokud ne, tak vždy lze např. být více v přítomnosti, více si vážit sebe samých, více o sebe pečovat, méně dbát o to, co si myslí jiní, nehodnotit sebe nebo jiné, atd. 
|
| withep |
|
(29.4.2017 19:27:00)
Dobře. Pak tedy asi nejlepší bude pevně věřit lékařům
|
|
|
| libik | 
|
(29.4.2017 19:30:28)
Whitep, nic proti , mám také oblíbené psychosomatiky, nicméně jsem na vážkách, jestli v případě skutečně vážné nemoci (což není Jitys případ) nemůže přinést starost z pocitu viny (mám to kvůli sobě a ještě to nedokážu zvrátit). Je to možná cesta prevence, ale jestli se někdo (dle teorie psychosomatiky) řítí celý život do nemoci tím jak bere život, může potom udělat zvrat během několika měsíců, když je zesláblý a už nemocný?
Jitys, držím ti palce a ze svého okolí znám několik případů uzdravených lidí, kde to jistě nezařídila žádná duchovní a mentální obroda
|
| withep |
|
(29.4.2017 19:37:04)
libiku, to je dobrá poznámka - je to přístup vhodný pro lidi, kteří vyloučili vinu ze svého pojmového slovníku nebo jsou ochotní a schopní to udělat. Souvisí to s tím "přítomnostním" přístupem - vina je věc minulosti a minulost už není, nedá se na ní nic měnit, a tedy nemá smysl se tím zabývat. Beru všechno, co přijde, jako možnost něco se naučit a něco změnit, ne bičovat se výčitkami.
Co se týče zázračného udravení mojí mamky, nepostřehla jsem žádnou výraznou změnu životního přístupu, o to zázračnější to pro mě bylo, kam až byliny, strava a doplňky stravy (a modlení) dokážou vyšroubovat účinek paliativní chemoterapie.
|
| libik |
|
(29.4.2017 19:46:57)
Já si myslím, že je to strašně těžké. Že to není v rovinách dobro-zlo, jak se bežně vnímá. že jde prostě o to, neškodit svému tělu nějakou stresovou zátěží, která klidně může přinést zdánlivě pozitivní efekt.
Whitep říká dobře "žít teď", snadno se to řekne
|
|
| withep |
|
(29.4.2017 19:47:01)
Myslím si, že hodně lidí prodělá změnu životního přístupu tak nějak spontánně tváří v tvář špatné prognóze, konečnosti. Zpřehází žebříček hodnot, více prožívají každý den, přestanou se trápit věcmi, které jsou z jejich nového hlediska malicherné,... a bez toho, že by se snažili o nějakou alternativní nebo psychosomatickou léčbu.
A jinak existují terapeuti, kteří to dělají - kteří nemocného navedou, klasičtí dokřoti i léčitelé, ta škála je široká.
|
| withep |
|
(29.4.2017 20:02:12)
Sám o sobě možná ne. Když zkombinuješ pět léčebných přístupů a uzdravíš se, těžko říct, který byl ten pravý nebo jestli byly účinné všechny dohromady. Někdy člověk dostane statisticky velmi účinnou léčbu, a stejně se neuzdraví. A jindy se uzdraví s velmi špatnou prognózou.
Většinou ti lidé, kteří se uzdravit chtějí, podstoupí konvenční léčbu, a změna životního přístupu léčbu "jen" podpoří. Ale zase kdo ví, třeba bez té změny by ta léčba nestačila nebo by se nemoc mohla vracet...
|
|
|
|
|
|
. 
teď mi hrozní u jedný Jarmily transfuze (měla mít v pátek, ale odloženo na úterý), tak z toho taky radost nemám....ale co nadělám, když jí to pomůže, žejo
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)