La Pepa |
|
(31.5.2017 8:33:34) Jo a po včerejšku radím neplánovat, hodit obavy za hlavu a užít si to Mě třeba hrozně osvobodilo pomyšlení, že nehledám chlapa pro rodinu (zakládání, k malým dětem), ale prostě čistě pro sebe.
|
Drop |
|
(31.5.2017 9:32:55) La Pepa, to mě těší, myslela jsem, že budu s tím dotazem trapná.
|
La Pepa |
|
(31.5.2017 9:50:34) Myslím, že slovo trapná by se mělo vyškrtnout ze slovníku, to bych fakt přenechala těm puberťákům.
|
|
|
ČernáBerta |
|
(31.5.2017 19:51:42) Přesně. A protože je jen pro mě, tak mi vyhovuje naprosto. Čistě sobecky si to užívám. Držím vám, holky, palce, ať to jde podle vašich představ.
|
La Pepa |
|
(31.5.2017 20:00:39) Děkujeme. Užijeme. A musím teda potvrdit, že jsou pozornější, i když u mě je to možná jen kontrast s extra ignorantským ex.
|
ČernáBerta |
|
(31.5.2017 20:49:51) Na jedné straně jsme vyhladovělé po troše citu, takže o to víc se já sama za sebe bojím to úplně pustit a držím se zpátky. Ale na straně druhé máme už své zkušenosti a víme, co chceme, ale možná spíš, co nechceme. A biolog. hodiny nám taky netikají, tak se nemusíme až tolik nikam hnát.
|
lostrisxx |
|
(1.6.2017 12:13:51) Berto, cítím to úplně stejně. Dlouho mi chyběl pocit sounáležitosti, společného prožívání a tak. Teď se mi toho dostává docela vrchovatě a přesto mám kolem sebe pořád určitou zeď, držím se zpátky. Ale doufám, že jednou přijde ten správný okamžik, zeď spadne, já povolím a "pojedu naplno". Nic mi netiká a nikam nespěchám
|
La Pepa |
|
(1.6.2017 12:28:47) Mně se podařilo tomu nechat opravdu volný průběh, jakkoliv mi to nikdy nebylo vlastní. Kupodivu nedošlo k tomu, že by vztah měl extra rychlej vývoj, spíš jdem po krůčkách a moc si to užíváme. Předpokládám, že "zamilovaný muž zralého věku" to má tedy podobně.
Trochu mám dojem, že jsem si zkazila mládi neustálým řešením, jestli nejsem moc tlustá, moc povolná nebo naopak odmítavá, jestli to není blbý, trapný, brzo, pozdě a tak.
|
lostrisxx |
|
(1.6.2017 15:08:02) Je to jiné než "za mlada", vývoj je pomalejší, vyhovuje mi to, ale s tímhle jsem nikdy nepočítala, nenapadlo mě, že se mi tohle stane a v podstatě jsem to ani nechtěla, takže se teď nemůžu nějak přenastavit. A jakkoli mi je jedno, co si o mě myslí okolí, tak pořád svým způsobem beru ohledy hlavně na děti, ač dospělé, a snažím se chovat "rozumně", korektně a to je asi i to, co mě trochu brzdí.
Kvalitativně je ten vztah o vzájemné úctě a potřebě být s tím druhým, není to taková ta šílená zamilovanost. Byla jsem přesvědčena, že po tolika letech se moje manželství do vzájemné úcty překlopí a získá "vyšší úroveň". Bohužel, nepodařilo se.
|
|
|
|
|
|
|
|