| Drop | 
 |
(6.8.2017 15:20:03)
Ví někdo jak to bylo? Jak se určilo, kdo byl či nebyl Němec? Jak to bylo u smíšených rodin, kdy manžel byl Čech a manželka Němka? Zda se to zkoumalo stejně pečlivě jako u židovských rodin? Protože v matrice nebyla uvedena národnost, dala se tušit jenom z křestního jména a samozřejmě z mateřského jazyka té rodiny. Dá se k tomu něco dohledat? Díky za všechny zdroje či informace. Ani z dekretů se nedá moc vyčíst, jaká konkrétní pravidla se pro odsun používala, chtěla bych o tom vědět víc.
|
| petluše | 
|
(6.8.2017 15:25:34)
Tak aspoň v části Sudet, kde bydlela má rodina, se k národnosti lištami přihlásili při sčítání lidu.
|
|
| Meta | 
|
(6.8.2017 15:59:28)
Protože, jak můj, tak maželův otev byli Němci a vím, že část příbuzných byla odsunuta a část ne, tak jsem se na to samozřejmě ptala. A dozvěděla se, že kritériem bylo členství v nacistické straně NSDAP. Ovšem na obranu těch odsunutých mi bylo řečeno, že členové strany měli speciální potravinové příděly, takže ti chudší vstoupili do strany z tohoto důvodu.
|
| Kudla2 | 
|
(6.8.2017 16:54:11)
Já myslela, že kritérium bylo, jestli se přihlásili k Němcům v tom uvedeném přihlášení k národnosti, a ani nemuseli být členové strany.
A že mohli zůstat ti, kteří žili ve smíšených manželstvích, a ti, kteří prokázali, že byli aktivní v odboji.
|
| Filip Tesař |
|
(6.8.2017 17:12:58)
Odsun se moc podrobně nezkoumal, ale z řady jednotlivejch případů mi vyplynulo, že ve smíšenejch manželstvích bejvalo krítériem pohlaví. To znamená, že Němci ženatý s Češkama byli odsunutý, často i s těma českejma manželkama, někdy šly manželky dobrovolně, někdy nedobrovolně. Naopak Němky vdaný za Čechy mohly zůstat, často zřejmě pod příslibem, že budou děti vychovávat v českým duchu.
S tím sčítáním to u případů, který se jednou hlásili k český a jednou k německý národnosti (takovejch nebylo v souhrnu moc, ale vzácnost to nebyla), tak, že ti, co se dřív hlásili k český a později k německý, bejvali odsunutý, kdežto ti, co se nejdřív hlásili k německý a později k český, zůstávali.
|
| Dooly. | 
|
(6.8.2017 21:30:29)
Ono pozor co je národnost a co příslušnost. Můj exmanzel měl v papírech příslušnost česká, národnost německa.O vrácení německé příslušnosti si zazadali někteří členové jeho rodiny a byla jim vrácena. On řekl, že ho to nezajímá.. ale když jsem se přistěhovala do Německa já, s naším společným synem, který má oficiální příslušnost českou, tak se me ptali jak je to s otcem ( viděli německé příjmení) Když jsem jim to řekla, tak mi řekli,že on ale Nemec je at ho to zajímá nebo ne..a ať si to přijde vyřešit...no,nešel no..
|
|
|
|
| * Liv | 
|
(6.8.2017 17:55:56)
Keine Ahnung!
Bylo to asi dost živelné a různé v různých místech.
Podle členství v NSADP (jenom) se to určitě neřídilo.
|
|
| aky | 
|
(6.8.2017 19:23:01)
...že kritériem bylo členství v nacistické straně NSDAP.
Takze bud boli 3 miliony ceskoslovenskych Nemcov v NSDAP alebo trochu kecas a nerozmyslas, co pises.
|
|
|
| Cimbur | 
|
(6.8.2017 17:08:59)
Aktivní je v tomto směru pán Jiří Padevět, ředitel vydavatelství Academia.
https://knihy.heureka.cz/krvave-leto-1945-povalecne-nasili-v-ceskych-zemich-jiri-padevet/#utm_medium=cpc&utm_source=google&utm_campaign=Dynamicke-reklamy&utm_term=&gclid=Cj0KCQjw_JrMBRDPARIsACis1HyOwLCoQDtLKexn4Nq7j6lt6ntlZl-CYFey8KGFICHKa87-cl7u_0gaArcBEALw_wcB
|
|
| Koliha velká | 
|
(6.8.2017 17:23:39)
Jednak záleželo na tom, kdo se k jaké národnosti přihlásil, lidé ze smíšených manželství mohli volit, v některých okresech byli takoví lidé často i nuceni přihlásit se k Němcům. Taky strašně záleželo na tom, kdo se jak choval, ve městě, kde jsem vyrůstala, zůstaly tři německé rodiny, které se i před válkou přihlásili k Němcům. Byli to ale antifašisti, z jedné rodiny muži odmítli nastoupit k wehrmachtu a skončili v koncentráku (naštěstí přežili). Do odsunu nešli, lidé to věděli, jak se zachovali. Zůstali i lidé, které stát potřeboval, třeba porodní babky nebo hodně staří lidé (Jiří Pejša, Doktor na horách - odehrává se na poválečné Šumavě).
|
|
| Drop |
|
(6.8.2017 17:51:59)
děkuju moc všem, jdu se podívat na odkaz, Jiřího Padevěda samozřejmě znám, nenapadlo se mě zeptat, dobrý tip,
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)