(16.10.2017 21:29:24) Měly jste někdy pocit, že muži uvažujou nějak jinak než ženy a že je to vzájemně těžko pochopitelný?
Já se přiznám, že jsem ho neměla nikdy.
Samozřejmě jsou lidi, kteří uvažujou jinak a ne vždycky pochopitelně, ale takové znám muže i ženy, takže si myslím, že pohlaví je v tom úplně nevinně.
Nikdy jsem neměla problém domluvit se s muži, kteří mi byli blízcí, a dokonce jsem ani neměla pocit, že bych kvůli tomu musela přepínat do jiného modu a uvažovat jinak než normálně. Samozřejmě jsem v životě potkala dost lidí, kteří uvažovali úplně jinak než já, ale řekla bych, že zastoupení obou pohlaví tam bylo vcelku vyrovnané.
Takže osobně si myslím, že ačkoli "Mars a Venuše" mají možná význam v tom, že si lidi uvědoměj, že někdo jinej může uvažovat jinak než oni, tak dělit to podle pohlaví je totální kok.tina.
(16.10.2017 21:32:25) nevim, nikdy jsem o tom nepremyslela
ty knihy na dane tema mi prisly takovy popularni - jako ze konstatuji neco, co je jasny....ze chlap se zasadne nezepta na cestu a zenska neumi nic najit na mape, ale uz jsem vlastne zapomnela, co se tam psalo, cetla jsem je pred mnoha lety
třeba to s těma mapama je blbost - se čtením v mapě ani orientací v terénu jsem nikdy neměla problém a pokud někdo z nás dvou není ochoten se zeptat na cestu, tak jsem to já a ne můj muž.
(16.10.2017 21:40:50) ja se teda vzdycky ptam na cestu, na tom neni nic spatnyho.....a partner vzdycky nosi mapu a neustale do ni kouka a na cestu by se nikdy nezeptal
(16.10.2017 21:54:54) Můj tchán to tak má... na cestu by se nezrptal, ale zároveň nemá vůbec smysl pro orientaci. Věčně kufruje (a vzteká se u toho), tchyně je svatá, že je ochotna s ním sednout do auta
(16.10.2017 21:45:46) No právě že to vůbec jasný není. Třeba doma to máme právě naopak - podle testu ze zmiňovaný knihy jsem chlap jak vyšitej, zatímco MM je uvažováním spíš ženská.
(17.10.2017 10:11:43) máme to také tak... smířili jsme se s tím, můj muž je natolik chlap, aby si přiznal, že má vysokou dávku "ženského" myšlení a já jsem natolik ženská, abych se smířila s tím, že mám více "mužského" myšlení... nebereme to ani tak jako rozdělení biologické, jako spíš lingvistické (myšleno mužské myšlení x ženské myšlení)
(16.10.2017 21:43:58) Myslím, že většina rozdílů je dána vývojem v odlišných podmínkách a ocekavanich, jinak se v globale naše mysl liší málo a je často větší rozdíl mezi dvěma ženami než mezi konkrétním mužem a ženou.
(16.10.2017 21:51:29) Myslím si pravej opak než ty. Ale rozebírat to nebudu, už se to tu probíralo stokrát. Pochopitelně jsou výjimky, co potvrzujou pravidlo, ale obecně jsou chlapi jinej živočišnej druh.
(16.10.2017 21:54:24) Ono asi není podstata toho, že já jsem v některých ohledech stejná jako je převažující charakteristika mužů. Nebo, že já znám přece chlapa, který se chová stejně jako je převažující charakteristika žen. Zajímavé k diskuzi může být jedině to, jestli ty obecné charakteristiky mužské a ženské skutečně převažuji, možná bychom měli říct odbornou terminologii, jestli jsou statisticky významné.
Já si myslím, že existují, přestože ani já nemám pocit, že bych chlapům obecně nerozuměla. S mnohými si rozumím dobře. Ale většina chlapů v mém okolí chce o problému mluvit, když má potřebu ho řešit, naopak hodně žen se chce jenom vypovídat. A většina chlapů se nerada ptá na cestu, respektive dávají přednost situaci zvládnout a vyřešit sami, naopak ženy bývají komunikativnější.
Třeba tady někdo napíše, jestli se nějaké takové testy dělaly s dostatečně velkým vzorkem lidí a jak dopadly
ale stejně to chápeš jen "přes sebe", takže ať by ta statistika dopadla jakkoli, tak pro Tvé osobní vnímání by to nebylo nijak relevantní (tj. pokud máš pocit, že jste jiní, a statistika by ukázala, že jste stejní, tak bys to proto nezačala cítit jinak, a naopak).
(16.10.2017 22:32:43) souhlasím s kambalou. Jsou to jiný zvířátka. A ženy zase jiné. Moje matka říká, že je to úplně jiný živočišný druh, naráží na chování hodně odlišné od ženského. Myšlení v základu jiné. Starost o potomky, trávení volného času. A já, co se dívám kolem, vidím, že má prostě pravdu. Ale samozřejmě statistiky nevedu a můj pozorovací vzorek je malý.
(17.10.2017 7:50:25) Jinak komunikují. Když je nějaký problém, odkládají ho, žena by řešila, oni ne. Nejsou až tak vázaní na rodinu, když ji dokážou opustit kvůli milence, to u žen tak časté není. Děti potom vidí jednou za dva týdny, někteří tátové ani to ne. Když je v rodině nějaký problém, rádi od něho utíkají pryč, raději jsou více v práci nebo rybaří, nebo v hospodě, než aby došli domů a řešili rodinné starosti. Podle mě jsou více sobečtí, než ženy, které myslí na rodinu a aby to klapalo víc, než oni. Vše, co jsem napsala, jsou "klišé", ale podle mě, co se dívám kolem sebe, čtu, zažívám sem tam, tak mi to tyto mé zkušenosti potvrzují. Ale jistě je dost mužských výjimek, ale většina mužů bych řekla až tak nevybočuje. A my ženy jsme taky nějaké samozřejmě, máme plno negativ. Je mi jasné, že to tady teď asi schytám, že z vás plno nebude souhlasit, ale tak to vidím kolem sebe.
(17.10.2017 7:57:33) Mrakova, to, co pises, jsem vidala spis v detstvi a mladi - ted vidim kolem sebe dost zodpovednych slusnych otcu, co se staraji o rodinu stejne jako zena
já zas mám pocit, že ten přístup "neřešit problémy zbytečně" je často zdravější než se v nich zbytečně patlat a "jitřit rány" v momentech, kdy to tu věc stejně nijak neposune kupředu.
Samozřejmě pokud je to opravdu nějaký problém, kde neřešení přinese potíže, tak tam je to blbý a kontraproduktivní, ale pokud je to něco takovýho, že je to "pořád dokola", tak chápu i to neřešení, i tu snahu z toho kolečka uniknout.
Tím chci říct, že to není vždycky tak, že "řešit" by bylo pozitivní a "neřešit" negativní.
Ale já mám asi kliku, že většina mužů okolo mě vždy patřila do té "normální", zodpovědné skupiny.
(17.10.2017 13:17:43) No u nás jsem opravdu z Marsu já. Nerada rozebírám problémy, zkrátka je řeším, vše nerozpitvávám a psychologicky nerozebírám, nenimrám se v minulosti, na to mám partnera, nevyčítám, to zajistí opět drahá polovička (už i děti říkají Mr. Výčitka). V mapách se vyznám a nemusím je otáčet vzhůru nohama, to dělá pouze můj manžel a klidně se i zeptá na cestu). Netoužím po dokonalém pořádku (ale provádím ho), po tom touží manžel. Rodině se věnuje jak jen může, s dětmi tráví prakticky veškerý volný čas (tedy od té doby, co začaly být partnery do hovoru, jako batolata je dost nezvládal). Módu neřeším a nechápu, kupuju co se mi líbí, dolaďuje mě manžel. Jen fyziognomií odpovídáme - já jsem vzhledem opravdu "holčičí typ) a no typ Rambo
(16.10.2017 22:08:18) vím, že spoustu žen i mužů baví si na to hrát a pokud na tu hru nepřistoupíš, jsi ufon mezi marťany a venušankami. Vadí mi flirt na pracovišti, a nedávno jsem četla článek, že flirt je natolik funkční, že je prakticky žádoucí. Vadí mi hraní si na křehkou vílu, ale všimla jsem si, že většina těch, co si na chudinku bezmocnou nehrají, nepřimějí žádnou pákou chlapa k přiložení ruky k dílu a odmakají 90% práce a ještě je jim vytýkáno, že to s tím svým neumí.
(16.10.2017 22:22:35) No, když hrozí následky pro celou rodinu včetně dětí, většina těch žen to radši udělá sama. A dělá to jak blbec do té doby, než si najde čas a energii na vykopnutí parazita ze svého života. Mnohdy to trvá dost dlouho, protože těch sil moc nezbývá.
(16.10.2017 22:22:39) No, když hrozí následky pro celou rodinu včetně dětí, většina těch žen to radši udělá sama. A dělá to jak blbec do té doby, než si najde čas a energii na vykopnutí parazita ze svého života. Mnohdy to trvá dost dlouho, protože těch sil moc nezbývá.
(16.10.2017 23:00:07) Já ti nevím, žádné hry nehraju. Co umím, to umím. Co neumím, to neumím a dle uvážení se snažím nebo nesnažím to zvládnout. MM funguje tak nějak rovným dílem a neparazituje ani trochu. Zato, kdybych hrála uměle chudinku, tak z toho zešílí. Fakt to nemá rád. Tak jsme asi oba divní nebo co.
Polichocení ve vší počestnosti, nebo něčemu, co už je na hraně sexu?
Protože já jsem si původně myslela (a stále myslím), že je to to první, ale z občasných názorů, co čtu (i tady), mám občas pocit, že pod tím někdo vnímá spíš to druhý.
A pro mě vždycky v práci "fungovalo" spíš blbnutí a vtipkování zcela bez sexuálního podtextu, takže mně by to pracovní atmosféru asi spíš zhoršilo.
(17.10.2017 5:58:59) Magrato, souhlas, kazda samostatna schopna zena skoncila v mem okoli rozvedena. Proste toho chlapa prerostla. A on potreboval krehci model. Jsou jini.
(16.10.2017 22:56:52) Myslím, že je to blbost. Souhlasit s tím budou jen ti, co se v tom najdou nebo ti, kterým to lichotí/imponuje. Ve skutečnosti žádné univerzálně mužské/ženské myšlení neexistuje. Je to jen hra, která někoho baví a někoho ne.
(16.10.2017 23:19:05) Myslím si, že to není ko..tina. Dobře je to vidět na fungování ženské a mužské skupiny, jak je to jiný svět mající jiné cíle i prostředky. Už to, že jsme fyzicky jinak postavení, předurčuje rozdíly i v jiných oblastech. Ostatně jsem přesvědčená, že jsou prostě jiní už svým celkovým založením.
Jsem vděčná za to, že to tak je.
Popírání těchto skutečností na mě působí pokrytecky, hra na sebe samé nebo okolí, další příčina by mohla být nebo v určité plochosti vnímání okolního světa.
(16.10.2017 23:48:58) Před lety jsem viděla nějaký dokument BBC, kde se v průběhu přeměny pohlaví měnil způsob řešení problémů, preferovali jiná řešení než před proměnou, zvyšovaly nebo naopak snižovali některé kvality intelektu, fyzická výkonnost se samozřejmě taky změnila a další.
já nevím, ale pochybuji, že by soudnej člověk jakýhokoli pohlaví odmítl odvézt vlastní dítě v akutním stavu do nemocnice, byť by byl zabranej do čehokoli.
(17.10.2017 6:52:29) Val, muzi potrebujou vitezit i v diskusi, nejen ve fotbalku nebo svetove valce.....kolikrat jsem zazila, ze se do krve hadali o nejakou totalni blbost jako jestli pisen Hotel Californila nahrali Eagles nebo ELO....nebo kdo byl bubenikem Deep Purple v roce 1980 apod. - o profesnich vecech ani nemluve
(17.10.2017 4:40:12) S dospelými mužmi v posledným rokoch (MD) prichádzam do styku minimálne, a tak si skor vytváram úsudok rozdielnosti pohlavia medzi batoľatmi a predškolákmi... A tam sú (v správaní) rozdiely pomerne značné.
Ale vlastne ani u dospelých nemusím zachádzať ďaleko - cez víkend sme mali rodinnú oslavu a s úsmevom som si musela znovu potvrdiť, akí sú tí chlapi (možno len v našej rodine?) iní - snaha o prevahu bola zrejmá jak u tchána, tak u manžela i jeho dvoch bratov. A síce šli na to vcelku mile i inteligentne, nechýbal tomu humor, ale prosto - sú to klasickí kohúti
(17.10.2017 5:21:48) Děkuji osudu, že si na mě udělal čas a tu knížku mi dal do ruky. Takové zásadní rozdíly, které známe/vidíme/v dětství zažíváme tam byly popsány dokonale. Narozdíl od tebe, myslím, že tato teorie je velmi prospěšná. Muž uvažuje jinak.
(17.10.2017 5:45:47) Kudlo, vím, že kniha z nadpisu existuje, ale nečetla jsem ji. Nějak mě to nazaujalo. Takže klasické imho: ženy a muži žijí mnoho let spolu a více méně spolu vychází. Nedumali, jak to je, ani na to neměli čas a energii. Až v dnešní době - nemůžu se domluvit a sehrát s Honzou? A - to je proto, že je jinej živočišnej druh. Není. Není to tím. Například v práci se muži a ženy spolu naučili komunikovat. Protože museli. Kde to skřípe, je manželství, partnerství. Někteří nemají být spolu, to je celá věda. Ani rostliny nemůžou růst na jednom záhoně jen tak hala bala. Uhynou. Beránek s vlkem nemůže žít v jedné ohradě, i kdyby byl mezi něma tlustý plot. A pan X s paní Y spolu se budou trápit a vymýšlet vědecké myšlenky, že to nejde. Jde. Pan B s paní A tak žijí, akorát to nikam nevypisují.
ano, to je velmi hezky řečeno to, co si myslím i já.
Že je to víc o vzájemné kompatibilitě než o čem jiným (přesně ten pan X s paní Y versus pan B s paní A).
A v životě jsem potkala i poměrně dost ženskejch, o kterejch bych si podle týhle teorie myslela,"že jsou to jiný zvířátka", byla bych asi schopná s nima vyjít, kdyby to bylo fakt nutný, ale nevyhledávala bych je jako bližší kamarádky, protože způsob jejich uvažování by mi nebyl vlastní.
(17.10.2017 7:15:40) Já mám všechny ty vlastnosti, co se připisujou ženským, až do extrému, takže mně to tak připadá. Kromě toho ptaní se na cestu, já se neptám, protože to vysvětlení stejně nepochopím. Neorientuju se vůbec, ani si nepamatuju třeba v Praze, kudy jsem šla před měsícem, nerozumím technice a nemám ani řidičák. Manžel je v tomhle opak, syn to zdědil po něm, dcera je spíš jako já, u nás to platí.
já si taky myslím, že ta sociální role tam hraje velkou úlohu, že se hodně lidí chová podle toho, co "se od nich očekává".
Ale abych zas nebyla nespravedlivá, tak si myslím, že řadě z ní by to bylo vlastní i tak, tj. že když Ty budeš volně vyjadřovat svoje pocity, tak to bude zcela v souladu s Tvou povahou a budeš se v tom cítit dobře.
Ale že je docela dost jiných lidí, kteří to udělají proto, že to "mají naučený" a že jim to není vlastní. Já jsem třeba hodně nekontaktní a "nemazlicí", takže se musím překonávat spíš v tomto směru.
(17.10.2017 7:33:17) Tu knihu jsem kdysi četla - mám jí pořád doma, mám tam vyžlucené pasáže a občas jsem se k nim vracela a svého času mi velmi pomohly, na některé situace a některé muže to sedělo perfektně, ne tedy samozřejmě všechno, stejně jako všechno nesedělo na mě. Teď už jsem jí roky neotevřela... Ano, souhlasím s tím, že muži a ženy jsou rozdílné bytosti a zaplaťpánbůh za to Zásadní rozdíl asi vidím v tom, jak jsou muži jednodušší a dobře čitelní (v dobrém slova smyslu = neřeší 99% "blbostí", co ženy řeší). Kromě toho jsou ale většinou dost egoisti a to jejich JÁ mají prostě na prvním místě. Málokdy dokážou přiznat chybu a změnit názor. Jinak je to fakt vtipná "diskuze", když zakladatelka od počátku každý jiný názor než je její označí v podstatě za nesmysl a chce důkazy..
(17.10.2017 8:01:16) Kudlo, já to nijak zle neberu, spíš jsem si říkala, že ty rozdíly nemůžeš vidět zřejmě proto, že máš podle mě dost z myšlení chlapa = tvůj názor je správný a nic ho nemůže zviklat. Ale těžko soudit podle jedné diskuze, kterou jsem v rychlosti prolétla - byl to jen můj první dojem.
Ještě k té knize - od začátku mi na tom hrozně vadila jedna věc a to, že to je tak trochu návod ženám, co dělat, aby se ten jejich chlap měl jako v bavlnce a dostal všechno to, co si v duchu přeje včetně toho, co ještě ani neví, že si přeje . Ale na to bych se teda mohla vyprdnout, pokud by nepřicházela stejná snaha od protějšku
ano, to máš úplnou pravdu, proč by se měl člověk proboha snažit vycházet vstříc, pokud by to nebylo reciproční?
Ale stran toho "chlapskýho uvažování" - ono se tomu tak říká poměrně často (a vnímám jako nespravedlnost a nepoměr, že když se řekne o ženě, že má "mužský uvažování", tak se to bere jako poklona, kdežto když se řekne o muži, že má "ženský uvažování", tak je to málem urážka) - ale je to opravdu tím, že bych uvažovala "jako muž", když jsem ženská se vším všudy a uvažuju tak, jak je mi to přirozeý, nebo spíš tím, že je něco špatně s tím dělením?
(17.10.2017 8:20:56) Kudlo, já to neberu jako lichotku nebo urážku ani jedním směrem (žena - chlapské uvažování; muž - ženské uvažování), beru to jako fakt. U kamaráda ženské uvažování vítám, ale jako manžela bych si ho nevybrala, na vztah mi vyhovuje chlap s chlapským uvažováním :D Respektivě takoví mě přitahují, o tom vyhovování by se dalo občas diskutovat
(17.10.2017 8:04:40) Kudlo, to ale neni o tom, ze v jedne skatulce jsou vsechny zeny a ve druhe skatulce jsou vsichni muzi, za tuhle uvahu bych se taky pekne podekovala
Kazdy mame v prvni rade svou osobni skatulku, ja si na te sve dost trvam.
Technicky vzato se domluvim s kazdym, kdo mluvi stejnym jazykem, v neprenesenem slova smyslu, idealne cesky, ale obecne se da rict, ze muzi ziji v trochu jinem svete, nez zeny, myslim predevsim emocionalnim. Samozrejme o fyzickych rozdilech nema, doufam, smysl se bavit.
(17.10.2017 8:10:17) "muzi ziji v trochu jinem svete, nez zeny, myslim predevsim emocionalnim"
no, ale jedni i druzí přece cítí smutek, vztek, radost, dojetí... jasně že v různý intenzitě, ale v tom nejsme přece stejní ani v rámci jednoho pohlaví.
Je ale asi možný, že se mezi ženami najde statisticky víc "citlivek" a rozebíraček než mezi muži.
(17.10.2017 8:21:52) Kudlo, to mozna ani ne... Spis se snaz prenesou pres sve emoce k vykonu. Nedela jim takovou potiz opustit svou rodinu a "vyrazit na lov". Pripadne se zhadat do krve a za 10 minut mezi nimi "vsechno dobry", vic se tim nezabyvat. Pri spolecne praci je nebrzdi "nepratelstvi", daleko snaz se preskupuji ve skupinach podle potreby a nebrzdi je "do smrti s nim nepromluvim".
Neni problem, aby se schopna zena prosadila ve svem oboru, ale porad minimalne bude hlodat cervicek, ci rovnou brzdit, pocit nepatricnosti vuci detem a rodine.
Nikdo asi nemuze tvrdit, ze jedni, ci druzi jsou horsi, nebo lepsi, ale jini. Muz ti klidne uplete svetr, ale uplete ho, protoze je to, dejme tomu, prakticke, mit svetr, zena uplete svetr a "cestou" bude premyslet, jakou radost udela, koho zahreje a jak si krasne relaxuje.
(17.10.2017 8:30:08) "Pri spolecne praci je nebrzdi "nepratelstvi", daleko snaz se preskupuji ve skupinach podle potreby a nebrzdi je "do smrti s nim nepromluvim".
Tak zrovna tohle si myslím, že řada mužů má, že někoho nesnáší "až za hrob" a není schopná s ním fungovat, a jsou mstiví.
"Neni problem, aby se schopna zena prosadila ve svem oboru, ale porad minimalne bude hlodat cervicek, ci rovnou brzdit, pocit nepatricnosti vuci detem a rodine."
To ale taky nemusí být pravidlo, a řekla bych, že to je spíš kulturní věc - když ví, že je o ně postaráno, tak proč by ji mělo něco brzdit?
(17.10.2017 8:42:06) Kudlo, nic neni pravidlo na 100%. Navic mstivost je vlastnost a vlastnosti nejsou domenou pohlavi.
Zeny i muzi jsou samozrejme schopni jit do urcite miry i proti sve prirozenosti, vyzaduje li to situace, doba, ci spolecnost, nebo i dosazeni vlastniho cile, to neni o tom, ze to nejde, nebo ze se to nema.
Na tom popirani urcite odlisnosti mi prave vadi, ze spolecnost je nastavena na urcite vzorce (muzske), pomoci kterych lze snaz dosahovat urcitych cilu. To me na tom otravuje, melo by to jit i jinak, za stejne kvality vysledku.
Proc ze sebe zena musi nejdriv vyrobit jakehosi "pseudomuze", aby se mohla uplatnit? Snad uz se to trochu posouva jinam. To by mel byt cil, ne "ucit se curat ve stoje", takove nepohodli nejsem ochotna podstupovat a to ani v prenesenem slova smyslu, jakoze "ja, drsna holka".
(17.10.2017 9:27:15) Kudlo, to uz, bohudiky ne, ale aby se stala primarkou, ci reditelkou nemocnice, uz to chce casto "ostry lokty" a prave to popirani urcitych rozdilnosti zeny nuti pouzivat muzske prostredky. Nac to, neni prece treba nekoho porazit, zvitezit, melo by stacit prokazat schopnosti a ty se obvykle ostrymi lokty, ci jinymi drsnymi prostredky merit nedaji.
(17.10.2017 8:34:28) "Je ale asi možný, že se mezi ženami najde statisticky víc "citlivek" a rozebíraček než mezi muži."
Kudlo, já si vždycky při takové diskuzi říkám, co by asi ty ženy, přesvědčený o tom, jak jsou muži necitliví a neřešící dělaly, kdyby si třeba jen přečetly pánskou online diskuzi nebo byly přítomné nějaké mužské debatě.
Když je někdo takové chce mít, proč by se tomu nepřizpůsobili.
Na druhé straně ale pak nechápu tolik stížností na komunikaci v partnerství - když to takhle chcete, tak si pak ale nestěžujte. Kdo se nechová k druhému pohlaví podle nějakého nablblého sociálního konstruktu, tak tyhle problémy většinou nemá.
(17.10.2017 9:35:25) Monty, já si myslím, že problémy v komunikaci nechce nikdo, ale jakoby jsme ženy a muži mluvili jinou řečí. Kamarádka si musela doslova vyřvat a vyplakat, aby informace, že už je vyždímaná a ať jí trochu s domácností a miminem pomůže, k němu dorazila. Ona mluvila tak, že on tomu asi nerozuměl, nebo nechtěl rozumět? Nevím. Mně se to s chlapama občas taky stávalo a stává. Přitom ta informace je jednoznačně vyřčena, podle mě..
(17.10.2017 9:37:52) Mraková, já neměla problém v komunikaci s muži nikdy. A zcela běžně přede mnou dávají muži najevo emoce, včetně toho, že někdy brečí, řeší kdejakou hovadinu a někteří dokonce sledují Ordinaci v růžový zahradě.
(17.10.2017 9:42:01) Monty, zrovna ty můžeš být ta výjimka jinak, já taky viděla muže brečet. Ale statisticky bych si tipla, že budou ženy opravdu emotivnější, jak se říká.
(17.10.2017 9:58:18) Mraková, stovky let se jim tluče do hlav, že kluci nepláčou a nedávají emoce najevo. Někdo v tom jede dál, někdo už se na to vybodl a chová se tak, jak se cítí a ne jak mu "diktuje pohlaví".
(17.10.2017 10:22:48) Pláč a emoce moc ovlivnit zrovna nejdou a to bych řekla, že může být právě vliv hormonů. Ale chápu, že muž, který pláče má v naší společnosti pocit selhání.
(17.10.2017 10:30:05) Monty, podle mě jsi výjimka.moje matka je taky taková a když jsem se před ní rozplakala, že mimino už pátý den teplotuje, tak absolutně nemohla pochopit, proč řvu. Přitom já si nemohla pomoci. To slzavé údolí skoro půl roku prostě ovlivnit nešlo. Já si myslím, že jednoznačně hormony.
(17.10.2017 11:04:45) Inko, haha, tak to právě ne. Kolem mě je to samý technik, ajťák, stavař, právník, politolog, sociolog... Umělců mám kolem sebe poskrovnu.
(17.10.2017 10:36:35) Kudlo, tak třeba před ženou, když by začal brečet. Tak bude mít pocit selhání spíše, než ta žena brečící. Pohřeb ani obchodní jednání samozřejmě nemyslím..
(17.10.2017 10:18:56) Tak pro mě je třeba pláč výrazem buď zoufalství, nebo velkýho dojetí.
To druhý si umím klidně představit u dobře natočenýho filmu nebo dobrý knížky (kdy je to takovej neškodnej chvilkovej ventil a "nepočítám" to jako nic závažnýho, prostě člověk otře oči a jde v pohodě dělat něco jinýho), to druhý v momentě, kdy někdo někomu umře nebo se doví nějakou zdrcující zprávu.
Ale plakat nad běžnými životními podněty mi přijde zvláštní jak u ženy, tak u muže.
(17.10.2017 10:25:24) "jakoby jsme ženy a muži mluvili jinou řečí. Kamarádka si musela doslova vyřvat a vyplakat, aby informace, že už je vyždímaná a ať jí trochu s domácností a miminem pomůže, k němu dorazila. Ona mluvila tak, že on tomu asi nerozuměl, nebo nechtěl rozumět? Nevím. Mně se to s chlapama občas taky stávalo a stává. Přitom ta informace je jednoznačně vyřčena, podle mě."
Tak tenhle pocit jsem neměla snad nikdy (v globále), představa "něco si vyřvat a vyplakat" ve mně vzbuzuje dojem už opravdu velkýho zoufalství a pokud ten chlap nebyl sobec, kterej by úmyslně NECHTĚL pomoct a "neslyšel" záměrně, tak považuju za pravděpodobný, že ona si jen myslela, že něco sděluje, ale on to tak vůbec nechápal.
Vsadím se, že mu neřekla něco ve smyslu "hele, padám na hubu a to tak že vážně, nutně potřebuju, abys převzal a), b), c)". To je pro mě JEDNOZNAČNĚ VYŘČENÝ.
Pokud ale něco jen naznačovala (dle svého vnímání přece úplně jasně), tak přece nikdo není čtenář myšlenek.
(17.10.2017 10:29:12) Pak je ještě jiná možnost - z původní rodiny byl zvyklej na takovej způsob komunikace. Situaci začíná chápat jako vážnou až v momentě, kdy žena předvede hysterickej záchvat.
(17.10.2017 10:41:18) Houby naznačování. Já tomu svýmu taky xkrát cosi sdělovala úplně na rovinu. No, nedorazilo to tam. Furt si jel v tom svým beze změny. Kamarádka je velmi razna žena, ta taky nenaznačuje.
(17.10.2017 8:13:17) Grainne, to je to samy jako 12 skatulek podle zverokruhu....proc by lidi meli mit jen 12 typu? tedy tam se to jeste komplikuje ascendentem, ale stejne
(17.10.2017 8:25:20) Sedmi, tak ze doba narozeni ma svuj urcity vliv na budouci zivot cloveka, vice, mene, uz se pojusili dokazat i vedci, nejaka hruba spojitost tam je, ale samozrejme ti lide nejsou pres kopirak.
(17.10.2017 8:31:41) Kudlo, ja jsem taky nezaznamenala zadny vedecky vysvetleni
ale je fakt, ze ty charakteristiky trochu odpovidaji povaze lidi....nebo si to clovek aspon namlouva, kdyz si je precte
a v realnym zivote slycham porad "on je Byk, tak se do toho zakousnul a skolu dodelal"....nebo "ona je Vahy, tak se nemohla porad rozhodnout, ktery lustr si koupit" nebo "manzel je v Panne, tak porad uklizi" - takze lidi na to asi veri
(17.10.2017 9:00:30) "sama sis jiste musela vsimnout, ze na nekoho to sedi"
a co? přiznám se, že charakteristiky lidí "podle znamení" jdou úplně mimo mě, protože to považuju za nesmysl, ale pokud se říká třeba, že Váhy maj modrý oči a jsou vzteklý, tak v tomto smyslu se jistě najde někdo ve znamení Vah, na koho to bude sedět, aniž by to cokoli vypovídalo o pravdivosti tý teorie.
(17.10.2017 9:03:38) Kudlo, to je holt Tvuj "muzsky mozek", ze neveris na charakteristiky podle zverokruhu pac to neni vedecky a u Tebe ani empiricky podlozeno
jinak s barvou oci to nema nic spolecnyho, ty charakteristiky se vztahuji na vsechny rasy, i ty, co nemaji modre oci
(17.10.2017 8:32:32) Kudlo, to bylo spis obdobi narozeni podle rocniho obdobi.....ale docela dost dobre je mozne, ze spis bylo "prani otcem myslenky", vysledky nebyly zas az tak vyrazne.
(17.10.2017 13:32:42) Kudlo, vůbec to není nelogické, Grainne má pravdu. Souvisí to ale nikoli s datem narození, ale s datem početí, přesněji s dobou, v níž plod prožil první trimestr a jaká byla haldina vit. D v těle jeho matky.
(17.10.2017 13:47:24) Žženo, to, co jsem k tomu četla (už je to dlouho a pamatuju si to jen v hrubých rysech) se vztahovalo na populaci v evropském mírném pásnu, se střídáním ročních dob, a vliv byl malý. Nechci ani říct na "povahu" (už proto, že "povaha"je taková těžko uchopitelná), ale hlavně na sklony k různým typům psychických onemocnění, hlavně depresivitě a schizofrenii. Pouze rozporuju tvrzení, že "rozdílnost související s datem narození je nelogická" - protože tato rozdílnost je možná i logická.
(17.10.2017 13:52:12) No nevím, ale to se mi moc nezdá.
Mám malej statistickej vzorek, ale depresivní člověk, kterýho znám, to má spíš "v rodině".
Ve kterým měsíci narození by se měla statisticky častějc vyskytovat ta deprese? Laicky by mě napadlo, že by to měli být lidi narození od srpna do října (protože tam by na první trimestr připadalo to nejtmavší období roku)?
(17.10.2017 14:14:41) Kudlo, a? Jak rodinný výskyt deprese souvisí s tím, co jsem psala?
Genetické vlivy nijak nevylučují vliv prostředí a vice versa. Prací na téma vit. D v těhotenství je celkem hodně. Období roku s tím souvisí samozřejmě podle toho, kde ta žena žije a jakou má barvu kůže.
Vliv vit. D je zásadní těsně prekoncepčně a potom do 6 - 8 týdne postkoncepčně a potom v některých kritických obdobích neurálního (a taky kostního) vývoje, tj. ta další důležitá perioda je pak (ale teď už fak tpíšu strašně od boku, embryogenezi rozhodně nemám v malíčku) snad nějak 9 - 10 tt a pak snad ještě nějaká další. Tohle ale vážně už neumím.
Vliv vit. D. na "mood disorders" obecně (ne jen deprese), je tedy teoreticky největší pro lidi počaté někdy od října do února.
(17.10.2017 14:42:38) ROdinova, není to takhl epřímočaré, jak už jsme psala, těch důležitých period je víc, i když ta preikoncepční je asi nejdůležitější. Hele, těch prací k haldinám vit. D v těhotenství a následným psychickým onemocněním potomka je povícero, najdu Ti nějaký, který se mi jeví dostatečně k věci a na dostatečném souboru lidí, ať si to můžeš počíst. Jsme doma, takže moje vyhledávací možnosti jsou omezené, ale něco Ti ulovím.
(17.10.2017 14:51:07) Hele, tohle teda není úplně co chceš, protože tam jim měřili vit. D až v pozdějším těhotenství, ale zas je to taková pěkně solidní práce s dlouholetým sledováním na následná psychicvká onemocnění https://www.karger.com/Article/Abstract/365030 A tady máš něco o vlivu vit. D (v souvislosti se slunečním svitem) během těhotenství na receptory pro vit. D. https://academic.oup.com/emph/article-lookup/doi/10.1093/emph/eou013
A víc si hledej sama, jdu ukládat dítě k odpolednímu spánku:)
(17.10.2017 9:08:03) Tak v živočišný říši to platí,býk se chová jinak než kráva a to si o tom nic nepřečetl a nikdo ho nic neučil.Určitě u nás hraje hodně rolí výchova,ale jiní jsme.
(17.10.2017 9:19:09) Tulko, určitý rozdíl ano, jenže ten argument rozdílnosti byl v minulosti dost zprofanován a používán hlavně k omezení žen. Takže se s tím dnes zachází o něco opatrněji.
(17.10.2017 9:32:34) O tom žádná,ale tohle je takové z extrému do extrému.Rovnost mezi mužem a ženou nevidím v tom,že budu tvrdit,že jsme všichni stejní.Výchovou se dá hodně moc ovlivnit,ale už to,že každé pohlaví má jinou hormonální výbavu ho předurčuje ke kapánek jinýmu chování,ne?
(17.10.2017 10:16:30) Ženy jsou především omezovány v tom, že se snaží uplatnit po mužském ve světě fungujícím především podle pravidel a nastavení mužů. Ty ženy které vezmou tato pravidla za svá, nejsou vnímány jako silné ženy, ale nepovedení muži.:( Když začne nepovedený muž bojovat s muži, ztrácí se silným soupeřem rychle síly a bývá smeten a nikomu ho není a líto a ani jeho snaha se neuctí - byl to přeci chcípák. To se děje ženám v politice i ve vysokých funkcích.
A nejde o to, že by žena nemohla vzít do ruky pilu, nosit kameny, muž citlivě opatřit děti. Není to tak, že citlivý a vnímavý chlap je zženštilý a fyzicky zdatná žena chlapanda. Jde o způsob a motivace.
V tý vysoký politice bych tomu i věřila, protože to si nějak představuju (možná špatně), jako loktařskou špínu, kterou by nevydržela ani většina chlapů, kteří nejsou psychopati, ale můžu se plíst.
(17.10.2017 11:24:57) mandelinko, já mám odjakživa pocit, že jinej druh jsou ti, co si tohle myslí. A je jedno, jestli muži nebo ženy. Úplně jinej živočišnej druh.
(17.10.2017 11:37:16) mandelinko, aha, takže až se budu příště bavit s nějakým chlapem, bude to vlastně dialog se sexualitou a agresí? Muži jsou V PRŮMĚRU větší a silnější. Proto je logické, že více používají sílu i v případě trestných činů. Žena spíš někoho otráví než utluče, protože na to není fyzicky vybavena. Ale to vůbec nijak nesouvisí s tím, co si myslí, jakou má povahu, zájmy a jak často kde brečí nebo nebrečí. Jen kvůli tomu, že existují nějaké biologické rozdíly je není třeba hledat i tam, kde nejsou.
(17.10.2017 11:43:47) Mmch., mně by se takovej svět fakt hrubě nelíbil. Přijímám to, že tomu někdo věří a že se podle toho chová. Asi k tomu má nějaký důvod. Já na tom nevidím nic, co by mi bylo sympatické, takže se podle toho nechovám a vzhledem k tomu, že naštěstí nejsem jediná na světě jsem takhle spokojená.
(17.10.2017 11:53:06) mandelinko, aha, tak to já vedle sebe očekávám někoho, kdo se chová jako partner a vyhovuje mi jeho charakter, zájmy... a protože nejsem lesbicky zaměřená, je to holt muž. Nevím, co by mělo znamenat "chová se jako muž" a snad to ani vědět nechci.
to je taková snůška klišé a nesmyslů, že jsem měla problém to dočíst.
Jediná rozumná myšlenka tam snad je, že není úplně nejlepší nápad považovat muže za neschopné deb.ly, ale až dosud jsem si myslela, že normální člověk na to přijde i bez psychologa..
Navíc to, že si najde někdo milenku, je přece primárně v něm a ne v tom protějšku, představa, že "kdybych ne/dělala to či ono, tak by si ji jistě nenašel" je poměrně naivní.
Protože naivní je sama představa, že k udržení partnera Ti stačí se vytvarovat zcela dle jeho představ, a pokud se mu ve všem zavděčíš, tak on nebude mít důvod být nespokojen a neuteče Ti.
Tak by to asi bylo čistě podle matematické logiky, ale mezilidské vztahy jsou přece jenom o něco složitější.
A pokud někomu "uteče" partner, tak zdaleka nemusí být chyba v tom opouštěném, že by něco dělal špatně. Partneři odcházej i od mužů a žen, kterým není vcelku co vytknout v tom smyslu, že se nechovají nijak patologicky.
(19.10.2017 15:27:15) "Protože naivní je sama představa, že k udržení partnera Ti stačí se vytvarovat zcela dle jeho představ, a pokud se mu ve všem zavděčíš, tak on nebude mít důvod být nespokojen a neuteče Ti."
Tak tuto představu tu snad nikdo neprosazoval...
"A pokud někomu "uteče" partner, tak zdaleka nemusí být chyba v tom opouštěném, že by něco dělal špatně."
Jasně, někdo třeba potřebuje změnu a pak holt odchází, ať už je jeho partner jakýkoli.
Ale nezdá se mi, že bys reagovala na moje prohlášení (otázku). Mám chuť napsat "typicky ženská reakce", ale nedávno mě dcera nachytala, že jsem neodpovídal na její slova, ale na to, co jsem si představil jako smysl její otázky. Moje představa byla o přiměřeném vycházení si vstříc (občas v něčem).
(17.10.2017 11:54:39) Kudlo, já si myslím, že fakt nemá smysl nad tímhle hloubat...podle mě určité rozdíly mezi muži a ženami jsou - v tom myšlení a chování apod...ale zároveň i v rámci jednoho pohlaví jsme každý prostě jiný...vidím to doma, jak manžel, tak syn mají každý úplně jiné myšlenkové pochody a celkově přístup k určitým věcem...a zároveň se oba dost liší ode mne...takže stejně žádné univerzální pravidlo neexistuje... Prostě každý jsme jiný a je celkem jedno, jestli muž, nebo žena...tak k čemu mi to hloubání o tom vlastně je?
třeba k tomu, že je dobrý ke každýmu přistupovat podle toho, jakej je on konkrétně, a ne podle toho, jakej si myslím, že by měl bejt podle nějakýho pofidérního členění?
Ty to třeba děláš, ale spousta lidí si nabije kvůli svým nereálným očekáváním pusu.
(17.10.2017 12:14:32) Kudlo, to je asi fakt, to mě nenapadlo, já nějak nemám žádná očekávání od někoho podle toho, jestli je to chlap, nebo ženská...nicméně, k čemu mi teda bude vědět, že jsou ženy a muži stejní, nebo naopak dostanu potvrzení, že mezi nimi rozdíly jsou...když stejně i v rámci jednoho pohlaví se lidi chovají různě (a tudíž ne vždycky předvídatelně)?
(17.10.2017 11:42:49) Myslím, že člověk je živočich jako jiní a samečci se obecně nejen chovají, ale i uvažuji jinak, než samičky. Pokud tedy připustíme, že vůbec uvažují, mně se zdá, že ano. Ano, muži podle mne v mnohém premýšlejí jinak než ženy, uvědomila jsem si to nejvíc, když se mi narodil kluk (jako jedináčkovi mi chyběla klíčová zkušenost s chlapy v dětství). Nic na tom nemění, že zrovna já jsem přesvědčená feministka, která se zaboha nezeptá na cestu a můj syn je citlivý a emocionální. Máslo v lednici stejně neuvidí a neuvidí. Ono takovéhle vymezování se "já nikdy" je legrační, svádí k tomu považovat se za lepšího než ti, kteří to tak nemají .
(17.10.2017 11:45:51) Pruhovaná, to je zajímavé, taky se mi narodil kluk a protože vyrůstal v prostředí, kde se na genderové stereotypy nehraje, kupodivu se podle nich ani nechová.
(17.10.2017 17:04:25) V mém dětství se u nás doma na genderové stereotypy nehrálo, nikdy jsem netušila, dokud jsem to nečetla na Rodině, že bych něco jako žena nemohla, ale já nechci a jsem prostě holka, jsem tak spokojená. Moje děti to samé, vychovávané byly stejně, až na 7 letý věkový rozdíl, nevěřím, že se někdo chová jako "holka" nebo "kluk" kvůli nějakým stereotypům.
Můj manžel vaří, můj otec vařil. Představa, že by nedokázali nalézt v lednici máslo jen proto, že jsou muži, mi přijde víc než absurdní.
A to vymezování - fakt nemám pocit, že by to mělo být čechrání peříček, kdo je lepší, jen snaha konstatovat, že u toho či onoho považuju za nesmyslný to takto kategorizovat.
Třeba neumět číst v mapách není žádnej zločin ani zásadní neznalost, ale proč bych se proboha měla tvářit, že to neumím, protože nějakej pomýlenec se rozhod, že bych to jako ženská umět neměla?
(Pro pořádek podotýkám, že fakt nepovažuji člověka, kterej umí číst v mapách, za lepšího než ten, co to neumí).
(17.10.2017 12:04:02) Kudlo, ano, můj strýc vařil a vaří - je ročník 1948 a osvícená babička ho už v padesátých letech nevyháněla z kuchyně, když o to jevil zájem... na rozdíl od své sestry, mé matky, která místo toho chodila hrát fotbal. Vaří můj muž a vlastně i syn, i když zatím jen jednoduchá jídla. Nehrajeme si doma už několik generací na "mužské" a "ženské" stereotypy a je to fakt super, mohu jen doporučit. I když ten jiný druh, který zastává opačný názor, na to někdy kouká přes prsty, ale stejně to stojí za to.
(17.10.2017 12:07:52) Kudlo, přesně, můj táta vařil, manžel taky vaří...máslo v lednici myslím našli oba , můj taťka se strašně nerad ptal na cestu, nebo vůbec na cokoli, manžel s tím nemá nejmenší problém a učit se zeptat jsem se musela u nás spíš já (jsem ten typ, co bude koukat do mapy a bude si chtít pomoct sám ). V mapách jsem dřív moc číst neuměla, protože jsem k tomu neměla moc důvodů a příležitostí...od té doby, co hodně s manželem jezdíme, tak už se v mapě vyznám (navigaci nevedeme)...tak já nevím, no...syn vypadá, že má taky z každého něco...
já si myslím, že spoustu věcí, na který údajně "nějaký pohlaví nemá buňky" je daná tím, že k tomu prostě není připuštěno.
Vezmi si, kolik žen v generaci našich rodičů a prarodičů neřídilo, protože "to nebyla ženská práce" "ženský jsou stejně špatný řidičky", takže to pod vlivem takovejchhle keců radši ani nezkusily (a pak to byl důkaz kruhem).
To samý chlapi a vaření- kolik našich otců a dědečků umělo vařit, pokud vyloženě nemuseli?
A dneska ženský jezděj autem úplně běžně a pokud jezděj hodně, tak jsou vyježděný a tudíž jezděj dobře. A kolik chlapů vaří jako hobby, a jde jim to jedna báseň?
Tolik asi o "přirozený inklinaci daný pohlavím/hladinou hormonů"
(17.10.2017 12:20:02) Kudlo a Monty, já bych třeba vůbec nevyzdvyhovala vaření či řízení auta. Vařit se naučí úplně každý, pokud chce. Spíš je zajímavé to, jak často muž a žena havaruje, i ty kriminální činy více páchané muži, jak tu bylo zmíněno, tam je to prostě černé na bílém, jasná statistika, která ukazuje rozdíl. Asi na vině testosteron? Asi ano, co jiného. Prostě od přírody jiné nastavení.
(17.10.2017 12:24:38) no jo, ale také si všimni, že většina žen jezdí jiným stylem než většina mužů a stejně tak většina mužů vaří jinak, než většina žen je to o tom jiném přístupu k věci...
(17.10.2017 12:28:51) a jak jinak jezděj ženy a jak muži? a jakej je rozdíl ve vaření?
(sebe a manžela ve vaření nesrovnávám, protože on je skoro profík a mě to těžce neba, ale když vidím nějakej kuchařskej pořad, kde jsou profíci oba, tak žádnej "pohlavní" rozdíl nevnímám.
(17.10.2017 12:34:01) tak se podívej na statistiky nehod... a ideálně u pojišťoven, tam máš propočty na reálné řidiče, nejen obecně muži vs ženy... muži páchají víc nehod, s horšími následky... a co se vaření týká, ženy obvykle víc dodržují konkrétní recepty, poměry surovin, obvykle jedno jídlo vaří pokaždé skoro stejně... muži si víc vymýšlejí, málokdy studují recepty, víc se spoléhají na kreativitu a málokdy vaří stejné jídlo stále stejně...
(17.10.2017 12:39:05) No, v životě jsem nic nevařila podle receptu, mě to nebaví. Naopak, můj muž a bratr recepty studujou.
Imho je legrační, že jak každej vidí to ženství a mužství v něčem jiném, tak se to na to snaží napasovat.
Logické by bylo, že emocionální žena to patlá a racionální muž studuje, ne? :D Stejně jako, že chlap řídí logicky, kdyžto žena to tam prostě práskne a čeká, že to vyjde...
(17.10.2017 12:46:17) tak kdybys to chtěla napasovat, tak ti to napasuju i opačně - muž vaří racionálně z toho, co má při ruce, žena se emocionálně bojí, že nedosáhne dokonalého výsledku a tak dodrží osvědčené postupy...
já ani netvrdím, že ženské jsou emocionální a chlapi racionální (jen to byl pokus se slovy, jestli kudla náhodou nereaguje čistě na pojem mužský, ženský, coby spolehlivý spouštěč nevole )
obecně ale tvrdím, že ženy jsou svým založení jiné než muži a že to vůbec neznamená lepší nebo horší, ale prostě JINÉ... a na tom si trvám, včetně toho, že v nikom není JEN mužská nebo JEN ženská stránka, ale různě se to v nás mísí... takže ve spoustě žen je i kus chlapa a ve spoustě mužů i kus ženské a je super, že dnešní doba nenutí nikoho své stránky potlačovat - v tom vidím já největší zásluhu feminismu... ne v tvrzení, že jsme stejní...
(17.10.2017 12:53:14) "....ale různě se to v nás mísí... takže ve spoustě žen je i kus chlapa a ve spoustě mužů i kus ženské...". No a jsme zase u toho, že je to vlastně jedno, protože celé je to jenom o tom, na který typ člověka zrovna narazíme, ne o tom, jestli je to chlap, nebo ženská...
(17.10.2017 13:39:41) "...pokud jsou to vlastnosti, který můžeme mít v různý míře ti i oni, tak není ujetý to nazývat "ženskýma" a "mužskýma" vlastnostma?"
(17.10.2017 12:56:12) Rose, ale proč bychom měli být STEJNÍ??? Nejsou stejní ani dva chlapi, ani dvě ženské, vždycky se budou v něčem lišit. K čemu ty odlišnosti potřebují pohlaví? Proto, aby se někdo cítil fajn, že je "muž" a někdo zase blbě, že "muž" není? Já pořád nechápu tu potřebu patřit do nějakého hejna se shodnými znaky a brát to buď jako zásluhu nebo jako výhodu nebo nevím co ještě. Co přesně komu dává "vědomí", že je jinej než jeho partner na základě pohlaví? Na svatební oznámení se píše takovej otřepanej veršík - je třeba být trochu jiní, abychom se milovali a trochu stejní, abychom si rozuměli. Jasně, že nikdy nebudu stejná jako můj muž nebo můj syn, ale nebudu stejná ani jako moje sestra nebo sousedka. Každý člověk je individualita. Až na výjimky.
(17.10.2017 13:46:41) "Já nemám problém s tím přiznat, že mi něco jde/nejde, nebo že mám/nemám nějaký sklony, vadí mi jen, když se to "svádí" šmahem na pohlaví." Kudlo, asi tak nějak
(17.10.2017 12:57:00) Nejsme stejní, jsme prostě samice a samci jednoho živočišného druhu. :) Ale to má dost malej vliv na to, jak vaříme, nebo řídíme :D
Feny jsou taky jiné, než psi.. přesto nikoho nenapadne cpát obranářku na stopy, nebo stopaře nutit dělat obrany, jen kvůli tomu, že je to pes, nebo čuba. Otestuješ vlohy a využiješ je... U psů a u koní je to jasný každýmu, ale u lidí se s tím pořád nějak šachuje. :)
Dokonce i u slepeckých psů se upustilo od toho, že se cvičily hlavně čuby.
(17.10.2017 13:04:08) Rose, najdi si i nějaké výzkumu k tomu, kde vyloženě zkoumali, zda je něco projevem, výtvorem ženy nebo muže. A různě to fingovali. Myslím, že Monty to napsala dobře. Já uznávám, že muž a žena se liší pouze pohlavními orgány a dalšími pohlavními znaky. Pak ještě má více ženského hormonu a nemá tolik testosteronu jako chlap. Ve všem ostatním jde už jen o individuální povahu a vlivy prostředí, ve kterém vyrůstáme a kdo nás vychovává či dál formuje.
(17.10.2017 14:21:25) Jas, a ostatni, ja teda nevim, ale pokud nemam zastarale informace, tak mozek muzu a zen se take lisi, ne? Zejmena fungovani hemisfer. Ve spojeni s odlisnymi hormony bych teda rekla, ze rozdily tu proste jsou. Ale i mezi muzi jsou nekteri vice zensti a naopak. Takze podle me neni o cem diskutovat - obecne rozdily zkratka jsou.
(17.10.2017 19:40:30) No, to právě studie střídavě potvrzují a popírají, takže se vlastně neví. Jinak, mě v těch hemisférovýh testech vždycky vychází, že jsem chlap a imho jen proto, že je pro mě důležité zjistit, jak co funguje, případně sdělit to ostatním.
(17.10.2017 23:18:17) Jak co funguje, to má manžel, rozebral po Vánocích i tu svíčku, co při hoření střídá barvy, pak mi to ještě vyprávěl. Mně to je jedno, hlavně když je to hezký.
Taky jsem si všimla, když chlapům člověk něco vypráví, tak se hned dohadujou, jak ta daná věc byla technicky možná, jestli se to nedalo udělat jinak, jestli je to vůbec pravda, jdou hrozně do nezajímavých detailů, ženský se spíš zajímají, co na to kdo řekl, co si myslel, co měl na sobě.
Když jsem měla úraz, manžel se vyptával, jak se to mohlo technicky stát, že se mu to nezdá a jak jsem to měla udělat jinak, kolegyně se ptaly, jestli mě to bolí. Pracuju v čistě ženském kolektivu.
(18.10.2017 17:19:08) Teprve díky té knížce jsem pochopila některý jejich extrabuřty a donutila naopak manžela, si to přečíst, zejména že když si doma stěžuju, chci vyslechnout a ne radit.
(19.10.2017 10:12:48) "Teprve díky té knížce jsem pochopila některý jejich extrabuřty a donutila naopak manžela, si to přečíst, zejména že když si doma stěžuju, chci vyslechnout a ne radit. "
Jo, Evelyn, to povídej Konvalince. Ta si tady chce pravidelně hlavně postěžovat a tejden se na ni valí hromady reakcí ve smyslu "to jsem jí ale dobře poradila - odškrtnout, vyřízeno!"
(18.10.2017 14:05:39) Hele, on je to taky naučený způsobu uvažování. Co dělám v novinách, všechno ověřuju, jestli je to technicky možný, jestli jsou k tomu nějaký prameny, a jestli to není lež. Protože pokud to neudělám, budu za vola. Závěry na základě emocí neobhájíš, ani kdyby ses postavila na ucho.
(17.10.2017 20:13:25) Kat, mozek mužů a žen se liší, ale zúžit to na fungování hemisfér je zavádějící (ono vůbec to oddělování funkcí hemisfér je poněkud umělý konstrukt). Co je fakt, že mezi muži je významně víc leváků (jeslti nekecám, tak asi o 20 % víc, ale tím číslem si nejsem jista).
(18.10.2017 13:05:30) Mezi muži je taky podstatně větší procento barvoslepejch nebo s omezenějším barevným spektrem. Že by to vysvětlovalo i převahu diskusí typu "jak co funguje" nad diskusema typu "co má kdo na sobě"?
(17.10.2017 12:46:23) Alraune, pokud je muž lovec (byl), pak musí být odvážnější a agresivnější, tak jezdí rychle. Žena je víc opatrná, tak jezdí autem pomaleji. Statisticky.. Jsem si myslela, že tohle je snad jasné každému Ještě mě napadá další měřitelný rozdíl, že ženy chodí více na preventivní prohlídky, muži méně, muž se o své zdraví nestará tedy tolik, co žena. Průměrně statisticky.
(17.10.2017 12:40:13) Rose a odkud pramení tvé přesvědčení, že ženské nejsou v kuchyni kreativní? Ad. dopravní nehody... jo, někde bylo, že snad bourají míň ženy, ale zase není to důsledek toho, že mají na svých bedrech častěji logistiku dětí a tudíž s dětmi v autě neriskují? Anebo některý segment žen může bourat i víc právě kvůli tomu, že mají dítě v autě nebo když jsou nejisté, protože jim společnost vtlouká do hlavy, že chlap je lepší řidič?
(17.10.2017 12:43:26) Míň bourají ženy, protože jich je míň profesionálních řidiček a mají menší nájezd. A řekla bych, že moje vrstenice, tj. padesátnice, jsou v ČR první generace žen, co opravdu masivně řídí.
V Americe, kde má řidičák každej, se to bere úplně jinak, a navíc, všichni, kdo mají mechanickou převodovku, jsou málem Top Gear :D
(17.10.2017 12:55:58) MrakovaK, ale tak na tom může mít velký podíl třeba i to, že ženy častěji vozí v autě ty děti, jak bylo zmiňováno a tudíž nejezdí tak riskantně...znám ženy, které když jedou s dětmi, tak jedou opatrně, ale když jedou samy, tak riskují mnohem víc...muži v autech obvykle děti tak často nemají (samozřejmě jsou výjimky)...
(17.10.2017 13:01:50) Tino, nevím, vědět to nemůžu, jestli jsou na vině děti. Ale proč by měly? Pro mě jsou ty statistiky dost jednoznačné. Já to spíš vztahuji na tu mužskou agresivitu a testosteron, než na děti v autě. Ale patent na rozum nemám.
(17.10.2017 13:06:55) MrakovaK, tak já to taky nemůžu opravdu vědět....ale tak logicky - když ženy daleko častěji vozí v autě děti, tak logicky asi taky budou méně riskovat (aspoň mě by nenapadlo riskovat v autě, pokud vezu to nejcennější, co mám...), takže podle mě to určitý podíl na tom prostě má...
(17.10.2017 13:11:36) Mandelinko já ne, ale párkrát jsem jela s kamarádkami, když jeli s dětmi a když jsme jeli samy...rozdíl tam byl...já jsem v tomhle dost vnímavá, manžel je hodně vyježděný za celý život, jezdí bez nehody, bezpečně, opatrně, je extrémně předvídavý...takže pak cítím a vnímám rozdíl, když sednu do auta s někým jiným...
(17.10.2017 13:10:43) nevím, já myslím, že by to v těch článcích napsali, že je to dítětem v autě. Ten rozdíl je obrovský, jak jsem tu plácla ten článek, nesváděla bych to na děti, ale právě na tu agresivitu a testosteron, kterého mají muži více. A kriminalita spáchaná muži, to jde ruku v ruce. Podle mě.
(17.10.2017 13:17:11) MrakovaK, no dobře, tak i kdyby to tedy nebylo tím, ale bylo to tím, že prostě muži jsou od přírody agresívnější, než ženy...k čemu mi to je dobré? Stejně tak se najdou i ženy vražedkyně...jen muži mají obvykle větší fyzickou sílu, takže ženy volí jiné způsoby...
(17.10.2017 13:20:02) Tino, ale vůbec k ničemu, jen je tu diskuze, do které jsme se všichcni zapojili. Někdo říká A, někdo B. Mně je to taky k ničemu to vědomí, že jsme každý jiný. Ale chtěla jsem se připojit, když čtu, že si někdo myslí, že jsme stejní, že tam ty rozdíly nejsou..
(17.10.2017 13:25:34) MrakovaK, však jo, já si taky nemyslím, že jsme úplně stejní, hezky to tu napsala Monty...nějaké základní odlišnosti tu jsou - pohlaví, fyzická síla, hormonální vybavení...ale zbytek už záleží hodně na povaze, na prostředí, kde ten člověk vyrůstá a žije...
(17.10.2017 13:25:04) hlavní smysl téhle knížky (a podobných) je podle mne v tom, že pokud si ji přečteš, máš šanci vidět i jiný styl myšlení, než je ten tvůj... neříká ti "je to muž, na cestu se nezeptá", ale říká ti, "nezeptá se na cestu, protože je mu to nepříjemné, má pocit, že si to musí vyřešit sám a dokázat tak sobě i tobě, že je bezchybný"... neříká fakta, ale snaží se osvětlit, jak k takovému (podle tebe) nesmyslu došel, a že to nedělá proto, aby tě naštval, ale proto, že je mu to přirozené... takže až se s takovým člověkem setkáš, nebudeš považovat jeho neochotu se zeptat za zlomyslnost nebo hloupost, ale můžeš s tím pracovat a nenechat se tím rozhodit... (jen příklad, vím, že zrovna ty jsi psala, že neptaní se na cestu chápeš )
(17.10.2017 13:31:37) Rose, a nezeptá se proto, že je MUŽ, nebo prostě proto, že má takovou povahu? A že takovou povahu nemá jako MUŽ, ale jako člověk, a úplně stejně ji může mít i ŽENA, protože přesně tohle není nijak "biologicky dané".
(17.10.2017 13:36:31) No, předpokládám, že každý si za život vytvoří nějaké své vlastní šablony, a nemusí vypůjčovat cizí a navíc takhle debilní. To, že se někdo stydí zeptat na cestu, není nic divného. Znáš někoho, kdo se rád ptá na cestu?
(17.10.2017 13:40:09) Alraune, já jo, můj manžel je takový, co ho znám....vždycky razil heslo "když nevím, tak se zeptám, ne?" To spíš já jsem s tím mívala dřív problém, ale už jsem si taky zvykla...no a syn, když jsme posledně byli sami spolu na výletě a koukala jsem do mapy, jestli jdeme dobře, tak mi povídá "no tak se kdyžtak někoho zeptáme, ne?"
(17.10.2017 14:45:50) Ptaní se na cestu má navíc širší kulturní konotace, člověk to může zažít, aniž opustí Evropu, a to je přitom z hlediska globální kulturní různorodosti dost malej dvoreček. A to se jsou odlišnosti i napříč jednou národní kulturou.
Podobný je to s projevovováním emocí na veřejnosti, s hlasitostí projevu, s dáváním se do řeči s náhodnejma kolemjdoucíma, s přisedáním si v autobuse. Genderovou šablonu si můžeš snadno dosadit všude, stačí brát za bernou minci dostatečně omezenej vzorek populace.
ano, je pravda, že to může posloužit jako informace, že ne každý uvažuje stejně jako já, ale jako Alraune se ptám: copak to není člověku, co není autista, víceméně jasný i bez tý knížky? A ta knížka je zavádějící v tom, že tu dělící čáru vede mezi muži a ženami, zatímco úplně jinak (a pro mě zcela nepochopitelně) může uvažovat i jiná ženská.
(17.10.2017 13:58:37) no ale vidíš, že jsou tu ženské, co ti potvrzují, že jim to pomohlo pochopit jejich muže... mně osobně ta knížka přišla fajn, asi jako fejeton, který taky pracuje obvykle se šablonama a věřím, že spousta informací tam byla pro někoho užitečná... (je teda pravda, že jsem ji četla hrozně dávno, takže si pamatuju obsah spíš pocitově, než fakticky) prostě to není žádná věda, jen si hraje se stereotypy... a pro mne i plus v tom, že třeba vyvolá podobnou diskuzi - člověk se tu pak dostane ke spoustě nových náhledů a dokonce i faktů
(17.10.2017 14:50:13) Mě ta knížka kdysi taky přišla fajn a připadalo mi, že toho spoustu osvětluje. Časem jsem přišel na to, že mi bohužel stejně tak spoustu zamlžuje.
Ona je totiž psaná marketingově. Cílí záměrně na co nejšírší skupinu čtenářů, která je se ale dá přitom pořád ještě nějak srozumitelně vymezit. Takový knižní ANO . A ještě něco: je psaná programově pro žensky, přesněji pro ženský nespokojený ve vztahu. Dává jim návod pro život, nebo spíš: potvrzení, že chyba není v nich osobně, že takovej je svět.
(17.10.2017 13:11:37) Tino, moc logicky mi to nezní, vycházíš z premisy, že vlastní život pro nikoho cenný není, a tak pokud nemá jiný důvod k bezpečné jízdě, řídí primárně riskantně, a já tuto premisu považuju za chybnou. A to u obou pohlaví. Většina lidí chce dojet v jednom kuse.
(17.10.2017 13:20:56) Žženo, tak na tom taky něco je...na druhou stranu zase nemůže to být třeba i o tom, že tedy ženy celkově jezdí opatrněji právě proto, že mají ty děti (nemyslím přímo v autě...) - zajímalo by mne, jestli tolik mužů třeba řeší, co by bylo s dětmi, kdyby se jim něco stalo, myslím, že ženy tohle napadne mnohem častěji a možná se podle toho podvědomě chovají?... těžko říct....
(17.10.2017 12:34:56) Kudlo, u nás častěji vaří manžel, občas já a nevidím v tom celkem žádný rozdíl...jenom snad v tom, že já si při vaření průběžně uklízím, takže pak kuchyň je víceméně uklizená, zatímco manžel razí metodu "když se kácí les, lítají třísky", takže kuchyň pak dáváme po jídle dohromady mnohem déle...ale při samotném procesu vaření rozdíl nevidím...
(17.10.2017 12:32:24) Rose, to jo, je fakt, že v něčem to trochu jiné je...na druhou stranu i různí chlapi mají různé přístupy a způsob, jak se chovají a jak dělají věci...takže ve finále je mi stejně k ničemu, že budu vědět, že se chlapi obvykle chovají tak a tak, nebo dělají něco takhle, když zrovna potkám toho, který to má opačně
(17.10.2017 12:40:57) No, protože to je logický. Když jsi z Krkonoš, jezdíš jinak, než Pražák... máš jiné dovednosti, dokonce nejspíš i jiné auto.
Já jsem dost adrenalinová šoférka, ale na ledě, když jedu na lyže, to neseknu jako místní vlekař. On má sníh najetej, já ne. Já se umím proplést zácpou.
(17.10.2017 12:44:15) Alraune, asi tak. Pokud žiju v Praze a jsem zvyklá to křižovat přes tramvaje, přes několik pruhů atd., budu asi daleko vyježděnější, než ten kdo jezdí po vesnici pár tras bez ohledu na pohlaví. Ty stereotypy jsou na hlavu, ale někdo je ke svému životu potřebuje.
(17.10.2017 12:45:48) Stejně jako parkování. Kdybych neuměla zaparkovat do řady tak, aby mi stačilo o 20 cenťáků delší místo, než je moje auto, nemá smysl, abych vůbec vyjížděla, protože bych doma zaparkovala jen o vánočních svátcích :D
(17.10.2017 12:36:29) Rose, pokud podle tebe chlap vaří "jinak", není to spíš důsledek toho, že třeba nevaří tak často nebo ho to zrovna baví víc? Umím si představit, že ženská, co vaří dennodenně pro celou rodinu, je o víkendu utahaná už jen myšlenkou na další vaření. Zatímco když se jednou za čas postaví do kuchyně chlap, tak je nadšen (možná) a pak ten výsledek někdo může vidět jako lepší nebo jiný. Pokud si myslíme, že chlap vaří jinak, je to jen náš přístup a výsledek toho, co chceme vidět.
(17.10.2017 12:29:41) Kudlo, asi tak. Desítkám generací se cpalo do hlav, že žena se nemá vzdělávat, protože na to nemá buňky, ale má být pokorná, poslušná, respektovat vůli muže... a většina to taky přijala jako fakt. Kdyby se nenašlo pár rebelů a rebelek, tak dodnes ani nemůžeme navštěvovat střední a vysoké školy - pro dívku se to nehodí, pro tu je jen "Kinder, Küche, Kirche". Že má někdo potřebu to tahat ještě do 21. století je mi záhadou.
(17.10.2017 11:58:33) by mě zajímalo, jestli by ti vadilo, kdybych napsala, že jsou dvě základní skupiny lidí, jedni se chovají výrazně racionálně, druzí výrazně emocionálně... s tím, že jsou samozřejmě lidé, kteří mají v sobě tyto dva druhy myšlení různě namixované... je to ok? dá se s tím souhlasit?
a pokud ano, je problém, když řeknu, že většina mužů má sklony k racionálnímu způsobu myšlení a většina žen k emocionálnímu? s tím, že stále platí, že jsou lidé, u kterých se to různě míchá...
(17.10.2017 14:01:14) Mezi mužským a ženským mozkem existují strukturní rozdíly, které mají i funkční dopad. Opět nechci se pouštět do obtížně vymezitelných a precizně popsatelných pojmů jako "povaha, styl uvažování, styl myšlení...". Z hlediska změřitelných a zobrazitelných veličin mezi mozkem žen a mužů je rozdíl v lokalizacích a síle nervových spojení, ve způsobu zapojování určitých oblastí mozku při různých činnostech atd. K tomuto, pokud to někoho zajímá, existuje zajímavý koncept connectomu, jako modelu popisujícího nervová spojení.
Podle toho, co jsem k tomu letmo četla, se strukturní a funkční odlišnosti mozku mužů a žen začínají výrazně projevovat nejdříve po 10 roce věku a je značný rozdíl mezi skupinami podle věku mezi 10 až 18 rokem, s dospíváním se mozek odlišuje silněji a zřejmě je kruciální vliv hormonů. Nakolik by se z toho dalo extrapolovat, že dítě prepubertální je více v genderově specifickém chování ovlivněno převážně prostředím, zatímco od startu hormonálního dospívání se zvýší vliv interní, to nevím, natolik do toho nevidím a mohla bych zanedbat nějaký důležitý aspekt.
Zároveň v rámci výzkumu connectomu zjistil kdosi se strašně dlouhým jménem na "I" (něco jako Inkakalharrikar nebo co, už jsem to zapomněla), že variabilita connectomu je mezi muži vzájemně větší než mezi ženami vzájemně.
(18.10.2017 16:49:17) Nic proti, ale kdyby to bylo opravdu tak, že jsme tak moc jiní, tak by ten, kdo nemá problém rozumět té druhé skupině, byl naopak sociálně zdatnější a empatičtější než ten, kdo ho má (a tudíž asi vůbec ne autista)
(18.10.2017 17:11:15) To by ovšem platilo pouze v případě, že pocit porozumění budou mít oba. V případě, že ten druhý má pocit, že mu nerozumíš, i když ty máš pocit, že ano, je tvůj pocit tomu prvnímu platný, jak mrtvýmu zimník
ale v takovéto konstelaci je to jeho problém, nikoli můj.
Můj problém to začne být až v momentě, kdy mi to pro mě srozumitelně sdělí a mně bude stát za to se tím zabývat (což by u životního partnera mělo, u cizích osob ne vždycky).
(18.10.2017 17:20:46) No to asi jo, ale co tím chceš říct ? I když, úplně typicky nesoulad mezi mužem a ženou spočívá v tom, že jeden z nich má pocit (obvykle žena), že mu ten druhý nerozumí, ale ten druhý to zjistí s výrazným zpožděním, popř. neporozumění zlehčuje. Následné řešení se liší podle schopností a povah zúčastněných.
(18.10.2017 17:29:15) Že primárně má problém ten, kdo se cítí nepochopen, nikoli ten, kdo žádný problém nepociťuje.
V konečným součtu a u dobrýho partnerství je to SPOLEČNEJ problém, protože i když já sama jsem v pohodě, tak mi nemůže bejt jedno, že ten druhej není, ale pokud se bavíme o tom, že já si myslím, že je všechno OK a ten druhej strádá, tak já nemám šanci zjistit, že strádá, dokud mi to nějak PRO MĚ DOSTATEČNĚ SROZUMITELNĚ nesdělí.
(18.10.2017 17:42:01) To samozřejmě ano, problém nastává, když se nedaří ani přes veškerou snahu (kterou zdaleka nemusí oba vnímat jako stejně vynaloženou, někdy může jeden mít pocit, že se snaží víc, než ten druhý) najít společnou řeč. A tehdy je vědomí, že to fakt NENÍ proto, že by byl jeden z nich neschopný nebo ignorant, ale že to celé vyplývá z jinakosti dané pohlavím, vpravdě vysvobozením.
(18.10.2017 17:44:05) Děkuji za vysvětlení. To, že jsem nikdy neměla problém s nedorozuměním, které by souviselo s pohlavím je dané tím, že jsem buď muž nebo autista. To je dobré vědět.
(18.10.2017 17:48:11) Monty, tak u tebe je to asi spíš tím druhým, však to tady zaznělo víckrát, že jsi tak trochu autista ... nebo tedy ten nick, který prezentuješ. Hele ale já mám autisty fakt ráda
souhlasím s Tebou, že je dobré si uvědomit, že ne všichni lidi vnímají stejně a že to v žádným případě není jejich vina.
Ale nesouhlasím s tím, že by to bylo "dané pohlavím".
Možná je to tím, že mě nikdy nenapadlo dávat si za vinu, že uvažuju jinak než někdo jinej, a ani tomu dotyčnýmu. Přijde mi to jako normální přirozená věc, kterou je nutný otevřít a pracovat s ní, pokud těm lidem na sobě záleží.
A osvědčilo se mi řešit to stylem "když říkáš A, tak slyším toto", a dát tomu druhému možnost, aby řekl, že tím myslí něco úplně jiného. Ne že by se nám to dařilo na 100%, ale myslím, že je to podstatný důvod toho, proč nemíváme (tedy já určitě a doufám, že muž taky ne) pocity, že jsme od toho druhého nepochopeni.
(18.10.2017 21:10:23) No já jsem si kolikrát říkala, proč je na mě tak hnusnej, proč mi nenalej alkohol a neobejme, ale pořád reje, kdy se to stalo, jak se to stalo, proč se to stalo a jak to mám vyřešit, ve chvíli, kdy nic řešit nechci. Ani jsem to neuměla pojmenovat, co se děje, on tvrdil, že mi pomáhá, co mi vlastně vadí, a opravdu mi chtěl pomáhat, pak jsem si přečetla, že je to typický chlapský myšlení, technický a vysvětlili jsme si to, že mi vůbec nepomáhá, jen mě třeba ještě rozbrečí, protože já to beru jako že k tomu ještě přidává.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)